Jak poznat jedlé jeřabiny a co si z nich připravit? Zkuste i dřišťál nebo dřín!

Až do poloviny listopadu můžete sbírat nádherně červené jeřabiny, které již od poloviny září dozrávají na stromech. Je ale dobré vyznat se v tom, které jeřabiny jsou jedlé, jaké mají zdravotní účinky a jak je můžeme upravovat. Kromě receptů na jeřabinové víno představíme i další podzimní plody s vysokým obsahem vitamínu C – aronii, dřišťál a dřín.

Které jeřabiny jsou jedlé a které můžeme jen po tepelné úpravě?

Černou jeřabinu neboli aronii zná snad každý. Tyto jedlé černé plody s výraznou trpkou chutí jsou přímo nabité vitamínem C. Nejen černé jeřabiny však oplývají úžasnými léčebnými účinky. Sbírat se dají i červené jeřabiny, které jsou dobré na imunitu, trávení i bolavé klouby. Je však důležité rozpoznat, které z druhů červených jeřabin jsou jedlé.

Jeřáb obecný neboli jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) poznáte podle bílých květů na jaře a nádherně červeně zbarvených bobulek na podzim. Listy tohoto stromu, který se často vyskytuje podél cest a na okrajích polí, jsou však na rozdíl od jedlého jeřábu sladkoplodého ozubené po celé délce. Jeřáb sladkoplodý moravský (Sorbus aucuparia var.moravica) má listy ozubené pouze na okraji, asi tak do jejich poloviny, dále je již lístek hladký. Tato vyšlechtěná odrůda planého ptačího jeřábu se pěstuje více na zahradách a v sadech.

Oba jeřáby – ptačí i sladkoplodý – mají léčivé účinky a jejich plody se dají konzumovat. U planého jeřábu jsou však syrové jeřabiny velmi trpké a nepoživatelné. Navíc se o nich právem tvrdí, že jsou jedovaté. Obsahují totiž kyselinu parasorbinovou, která může po konzumaci jeřabin způsobit nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Proto by se syrové plané jeřabiny vůbec neměly jíst. Po tepelné úpravě či sušení však jejich toxicita mizí. Díky obsahu alkoholového cukru sorbitolu se z jeřabin dříve také vyrábělo sladidlo pro diabetiky s názvem sorbit.

Pokud chcete zpracovávat plody červených jeřabin, vždy máte větší jistotu a lepší pocit, když zvolíte vyšlechtěný jeřáb sladkoplodý moravský, jehož bobule mají mnohem příjemnější chuť a nebudou ohrožovat vaše zdraví. Tento šlechtěný druh si můžete vypěstovat i na vlastní zahrádce. Původně byl náhodně objeven koncem 19. století na Šumpersku na severní Moravě.

Pečené čaje a jak je připravit. Využijte letní ovoce

Jak pěstovat sladkoplodý jeřáb na zahradě

Jeřáb sladkoplodý má rád sušší a slunná stanoviště. Vlhká půda mu příliš nesvědčí. Bývá ozdobou zahrad, sadů a uměle vytvořených parků. Spolu s jeřábem ptačím je také vyhledávaný pro vytváření krásných podzimních dekorací, jeho plody i listy pro svou barevnost lahodí oku i srdci.

Sladkoplodý jeřáb roste až do výšky 15 metrů. Jeřabiny dozrávají na stromku starším dvou let. Pokud si jej chcete vypěstovat, volte suchou a kyselejší půdu, ne příliš vápenitou, kterou jeřáb nemá rád. Mráz jeřábu nevadí a jeho plody se dají sbírat až do půlky či konce listopadu i při prvních mrazech. Když jeřabiny přejdou mrazem, jsou pak sladší.

Počítejte však s tím, že si na zralých bobulkách budou pochutnávat i ptáčci. Jeřáb ptačí dostal svůj název podle ptáků, kteří si před začátkem zimy sháněli potravu. A právě to je dobře – díky nim se může jeřáb rozmnožovat. Jeho semínka, která prošla trávicím traktem ptáků, mohou bez problémů vyklíčit. Díky obsahu kyseliny parasorbinové totiž normálně vyklíčit nemohou.

Červené jeřabiny a jejich účinky na zdraví

Červené jeřabiny mají velké množství vitamínu C a A, jejich slupka obsahuje lykopen a dále v nich najdete spoustu flavonoidů, hořčin a tříslovin. Jeřabiny posilují imunitu, mají antioxidační účinky a působí močopudně i projímavě. Mají také antirevmatické účinky a rozpouštějí močové a žlučové kaménky. Celkově podporují trávení a vylučování žluče. Snižují též vysoký krevní tlak a vysokou hladinu cholesterolu. Díky svému obsahu látky, která je podobná ženským pohlavním hormonům, pomáhají ženám v klimakteriu a při potížích s nedostatkem estrogenů. Jeřabiny ale nacházejí i zevní uplatnění. Můžete je použít ke koupelím při ekzému a k hojení mokvajících ran.

Jeřáb je celkově vhodný také při alergiích všeho druhu a při atopickém ekzému a astmatu. Je prospěšný i během podzimních viróz a chřipek. Dále se využívá proti zácpě, při potížích s močením a při bolestech kloubů. Z jeřábu ptačího se také využívá léčebná tinktura, která vzniká macerováním pupenů stromu v lihu. Tinktura se doporučuje zejména na podporu imunity.

Které bylinky a plody sbírat v říjnu a kam se na ně vydat?

Jak zpracovat červené jeřabiny v kuchyni

Jak již bylo zmíněno, červené jeřabiny by se neměly konzumovat čerstvé, ať už se jedná o jeřáb ptačí, tak jeho sladší a lahodnější moravskou odrůdu. Hodí se například k sušení, výrobě sirupu, šťávy, marmelád, kompotů nebo třeba i vína či likéru. Kompotované jeřabiny často nahrazují brusinky a přidávají se třeba ke svíčkové omáčce. Jednou z možností, jak uchovat plody jeřabin, je zmrazení bobulí, které si tak uchovají všechny cenné látky.

Velmi snadno si tedy můžete uvařit jeřabinový džem nebo si zavařit do sklenic celé bobulky červených jeřabin ve sladkém nálevu jako kompot. Mezi zajímavé recepty ale patří recept na víno z jeřabin nebo na jeřabinový likér. Inspirujte se!

Jeřabinové víno s šípkem na posílení imunity

Potřebujeme:

• 1 hrst červených jeřabin
• 1 hrst šípků zbavených jadérek a chloupků
• 1 litr kvalitního bílého vína
• půl lžičky citronové kůry

Postup:

Jeřabiny a šípky rozmačkáme, přimícháme citronovou kůru a vše zalijeme bílým vínem. Směs necháme stát 14 dní na teplém místě, denně uzavřenou sklenici protřepáváme. Poté plody scedíme a vymačkáme. Víno nalijeme do sklenice a dobře uzavřeme. Skladujeme v chladu a temnu a popíjíme 1 decinku denně.

Obdobně můžeme víno také vyrobit bez šípků, avšak s přidáním různého oblíbeného koření, které se například přidává do svařeného vína. Víno si také můžete samozřejmě svařit, tedy s hřebíčkem, skořicí a badyánem.

Temnoplodec neboli aronie. Jak zpracovat její plody a proč jsou tak zdravé?

Jeřabinový likér na podporu trávení a při nemocech jater a ledvin

Potřebujeme:

• 1 hrst jeřabin
• půl lžičky kořene hořce žlutého nebo anděliky (rozdrtit co nejvíce na prášek)
• 1 lžičku tlučených fenyklových semínek
• 1 lžičku tlučených anýzových semínek
• ½ lžičky drcených bobulí jalovce
• 0,5 litru slivovice nebo jiného čistého destilátu

Postup:

Jeřabiny rozmačkáme a smícháme s ostatními přísadami, vše zalijeme slivovicí a necháme 14 dní na teplém místě louhovat. Směs denně protřepáváme, poté scedíme a uchováváme v chladu a temnu. Užíváme po čajových lžičkách!

Zásadní příznaky poruchy štítné žlázy. Jak poznat, kdy jít k lékaři?

Černá jeřabina (aronie) a její léčebné účinky – při anémii a hypotyreóze!

Kromě červených jeřabin vás určitě nadchne černá jeřabina neboli aronie. Je to další druh jeřabin, které zrají na podzim a těší se velkému zájmu. Aronie je známá pro svůj vysoký obsah vitamínu C, ale také železa a jódu. Plody se mohou jíst i syrové. Léčivé účinky aronie jsou dosti podobné jako léčivé účinky červených jeřabin, a jejich zpracování rovněž. Velkým bonusem je ale cenný obsah železa a jódu, proto se černá jeřabina může užívat při anémii nebo poruchách funkce štítné žlázy, zejména u hypotyreózy.

Ve zdravých výživách bývá k prodeji šťáva z aronie, sehnat se dají i zavařené černé jeřabiny, červené jeřabiny se až tolik neprodávají, spíše si je lidé sbírají a zpracovávají sami. Je to hlavně dáno tím, že jeřáb ptačí je ve své podstatě jedovatý, jak již bylo zmíněno.

Dřišťál jako prevence podzimních viróz

Méně známé jsou červené plody trnitého keře dřišťálu (Berberis), které seženete v sušené podobě ve zdravých výživách a bylinkářstvích. Dřišťál také oplývá vysokým obsahem vitamínu C, obdobně jako další zmíněné plody, které se sklízejí na podzim. Příroda to skvěle zařídila, že právě to, co naše tělo potřebuje nejvíce, v daném období určitě snadno seženeme.

Plody dřišťálu se využívaly už ve starověku. Pozor jen na jednu věc – také tyto plody, stejně jako červené jeřabiny, obsahují alkaloidy a jsou toxické. Dřišťál obsahuje alkaloid berberin, i další alkaloidy, a to hlavně ve své kůře. Nově se dřišťál zkoumá ve farmaceutickém průmyslu jako možný nový léčebný prostředek. Kromě plodů byste se tedy kvůli toxicitě měli celému keři vyhnout, vyšší dávky těchto alkaloidů by vás skutečně mohly otrávit. Bobule se konzumují v sušeném stavu, jako kompot nebo se z nich vyrábí pálenka. Plodům se říká dřišťálky. Jsou projímavé, močopudné a žlučopudné, mají v podstatě podobné léčebné účinky jako červené jeřabiny. Raději nekonzumujte více než 20 bobulí dřišťálu denně.

Vitamín D, reishi nebo zlatý déšť? Co pomáhá proti koronaviru?

Dřín a obsah vitamínu C

Dalším podzimním skvostem je chráněný dřín obecný (Cornus mas). Pokud vám roste doma na zahradě, můžete si jeho jedlé plody zpracovat jako podzimní ovoce a například zavařit a vyrobit si džemy, marmelády, šťávu či sirup. Tak jako se plodům dřišťálu říká dřišťálky, plodům dřínu zase dřínky. Mají trpkou, svíravou chuť a opět velký obsah vitamínu C. Také z nich se vyrábí pálenka – drienkovica. Semena dřínu se dříve využívala jako náhražka kávy a celá rostlina je v podstatě ceněna pro své léčivé účinky.