Plodina zdomácnělá v Evropě v 8.-9. stolení díky Maurům pochází původně z Íránu, Turkestánu a Afgánistánu. Dnes je to oblíbená celoroční zelenina a na talíři ji známe spíše ve vařené podobě.
Špenát je velmi ceněnou zeleninou díky svému složení. Má tak v našem jídelníčku své vyhrazené místo a pomáhá léčit řadu onemocnění, včetně těch nejtěžších.
1. Špenát a krvetvorba
Dlouho se polemizovalo o tom, zda špenát obsahuje takové množství železa, aby zaručeně léčil chudokrevnost. Lidské tělo však nefunguje pouze na jedné látce, a tak i špenát dodává tělu i jiné potřebné látky zajišťující správnou krvetvorbu, než jen hojné množství železa.
Kromě železa je to také přítomnost kyseliny listové a pantotenové, vysoké množství mědi, vitamínu K a H.
2. Špenát a léčba rakoviny
V boji proti rakovině se špenát zařadil na přední příčku díky vysokému množství karotenoidů. Vedle karotky, která je také považována za bojovníka proti této zhoubné nemoci, stojí svým složením a účinky výrazně lépe.
Studie ukázaly, že snižuje riziko rakoviny tlustého střeva, konečníku, jícnu, žaludku, prostaty, hrtanu, hltanu, dělohy, krčku děložního a především rakoviny plic. U kuřáků současných, ale i těch bývalých je vhodnou preventivní potravinu a dokáže dokonce napravovat škody způsobené na buňkách plic a tím bránit vzniku i rozvoji rakoviny.
3. Špenát a trávení
Díky tomu, že podporuje vylučování trávicích šťáv, podílí se špenát na dobrém trávení. Podporuje střevní peristaltiku a následné vyprazdňování střev a je tedy vhodný jako doplněk při léčbě zácpy a hemoroidů.
4. Špenát a kondice
Ne nadarmo si téměř každý zároveň se špenátem vybaví Pepka námořníka, co by představitele síly a energie. Špenát se totiž odedávna používal při nervové vyčerpanosti, únavě a duševní slabosti.
A tak zvláště zjara, kdy se začíná objevovat na pultech zeleniny čerstvý, je špenát vítanou vzpruhou po zimním období plném vyčerpanosti a únavy.
