Menu
WomanOnly
Bylinky

Jedovatý bolehlav si můžete splést i s mrkví. Pozor ať nedopadnete jako Sokrates

Bylina zvaná bolehlav plamatý je snad nejznámějším jedem všech dob. Už děti na základních školách ví, že jím byl otráven slavný filozof Sokrates. Ačkoliv bolehlav vypadá nevinně a z dálky připomíná planou mrkev nebo kmín, jde o prudce jedovatou rostlinu, z jejíž spárů jen tak nevyváznete. Kde takový bolehlav roste a jak vypadá? Existuje proti smrtící látce koninu, kterou bolehlav obsahuje, vůbec nějaký protijed?

Otravy bolehlavem napříč časem

Bolehlav v historii proslul jako jed, kterým byl otráven antický filozof Sokrates, který prý kazil mládež. Je o něm známo, že vypil číši bolehlavu a než začal jed účinkovat, rozloučil se se svými přáteli slovy o nesmrtelnosti duše. Bolehlav ve starověku sloužil k popravám, ve středověku k odstraňování nepohodlných lidí, uměním připravovat z bolehlavu účinný jed vládli tehdejší traviči, kteří dobře věděli, že bolehlav má opravdu spolehlivý účinek. Kdyby z bolehlavu člověka jen rozbolela hlava, k požadovanému efektu by to rozhodně nestačilo.

To slavný renesanční lékař a botanik Mathioli ve svém proslulém herbáři popisuje, že bolehlav má jako rostlina silně ochlazující účinek a zevně jím lze chladit horkost a záněty, zastavuje růst prsů a laktaci, kazí mléko a způsobuje otravy. Po požití bolehlavu údajně lidé chtěli lézt na vyvýšená místa a toužili po létání, zvířata upadla do stavu strnulosti a vypadala jako mrtvá. Při otravě prý pomůže vypít silné a staré víno, v němž je na prášek roztlučený kořen hořce.

Difenbachie neboli mramornatka. Krásná, ale prudce jedovatá pokojovka

Jak poznat bolehlav

S bolehlavem si tedy neradno zahrávat. Pokud jej v přírodě uvidíte, obloukem se mu vyhněte. Bolehlav plamatý (Conium Maculatum) je vysoká, přibližně dvoumetrová rostlina z čeledi miříkovitých, která je velmi podobná plané mrkvi nebo kmínu. Proto zde vyvstává velká obava, zda bychom si tuto rostlinu mohli splést se známými miříkovitými rostlinami, mezi něž patří jak mrkev a kmín, tak třeba i pastinák nebo fenykl. Na rozdíl od těchto ostatních ale bolehlav výrazně páchne po myšině, což nás může naštěstí odradit.

Bolehlav roste naprosto běžně po celé Evropě kromě oblastí Skandinávie, ale dále i v Asii nebo Africe, klidně i na Novém Zélandu nebo Jižní Americe. Má rád teplo. U nás v České republice se vyskytuje třeba na rumištích, skládkách nebo podél cest, ale i hnojištích nebo zahrádkách, více v jižnějších oblastech. Kvete v létě, nejčastěji v červenci.

Jaké má bolehlav účinky a jak dochází k otravě

Bolehlav obsahuje prudký jed – alkaloid, který se podle latinského názvu Conium (od slova koné znamenajícího smrt) nazývá konin. Otrávit se můžete velmi snadno, třeba i tím, že budete vdechovat pach myšiny z květů bolehlavu. K otravám se používala semena a květy rostliny. Konin rychle proniká do trávicí soustavy, nejprve působí povzbudivě a člověk začíná bláznit, poté dochází k obrně nervové soustavy a svalů, nakonec se za plného vědomí udusí, protože dochází i k ochrnutí dýchacího centra. Podle slovenské Wikipedie se může člověk otrávit po požití 500 mg koninu.

U takových otrav bývá člověku i špatně, může dojít například ke zvracení nebo zvýšenému slinění. Při cílených otravách se bolehlav přimíchával do vína, aby se rychleji dostával do krevního oběhu, ale zjistilo se, že víno naopak snižuje účinek jedu. Údajně bylo lepší použít bolehlav rozmíchaný v nápoji z makovic, což umožňovalo spolehlivou a také bezbolestnou smrt. V knize Historie trestu smrti od Martina Monestiera je uvedeno, že právě Sokrates vypil bolehlav s mákem. Víno, stimulanty (například kofein) a zvracení umožňují odbourávání jedu z těla, jako protijed může působit také strychnin a jak je výše zmíněno, Mathioli píše o silném víně s utlučeným kořenem hořce, které může pomoci otravu přežít.

Ohodnoťte tento článek:
0

Úplňky

Právě čtete

Jedovatý bolehlav si můžete splést i s mrkví. Pozor ať nedopadnete jako Sokrates