×
WomanOnly

Šikana ve škole může začít nenápadně. Jak pozná rodič, že se jeho dítě stalo obětí?

Co dělat, když je dítě šikanované
Zdroj: Shutterstock.com

Šikana ve škole mezi dětmi je bohužel stejně běžná jako třeba šikana ze strany kolegů (mobbing) či nadřízeného (bossing) na pracovišti. Typické je vytváření rolí agresora a oběti. Pojďme si vymezit, co znamená šikana, kdo bývá nejčastější obětí šikany a hlavně jak takovou šikanu ve škole poznat a jak vzniklou situaci řešit. Poradí nám zkušená pracovnice pedagogicko – psychologické poradny Mgr. Jana Lepková, které jsme položili základní otázky na téma šikana ve škole.

Co je vlastně šikana?

Šikana představuje problematický negativní jev ve společnosti, který se týká prakticky všech, a to bez ohledu na pohlaví, věk či vzdělání. Cílem chování agresora je druhému nějakým způsobem ublížit, zesměšnit jej či ohrozit, přičemž toto chování je uvědomělé a záměrné. Často také probíhá dlouhodobě. Batole, které jednorázově praští svého společníka na pískovišti se zcela jistě nedopouští šikany. Jednak proto, že takový čin nedělá záměrně a opakovaně, ale také proto, že preferuje v tomto věku individuální hru, navíc vývoj morálního úsudku je u něj teprve v počátcích. To až teprve v předškolním věku by se dalo hovořit o nějakých počátcích šikany.

Šikanu tedy poznáme podle těchto základních znaků:

  • jde o cílené chování vzhledem k jednotlivci nebo skupině dětí
  • záměrem je oběť ponížit, ohrozit nebo zastrašit
  • má dlouhodobější ráz a jednání agresora nebo agresorů se opakuje
  • oběť se neumí bránit

Jak zvýšit obsah vlákniny v jídle? Máme pro vás jednoduché tipy

Víme již, co je šikana. Co šikana není?

Tam je třeba i zdůraznit, že podstatou šikany je také to, že se oběť neumí bránit. Pokud se šikanovat nenechá, k šikaně ani nedojde. Šikana není rvačka, hádka, konflikty mezi dětmi, škádlení a oboustranné šarvátky. U šikany jde totiž především o nepoměr sil, tedy ten silnější zneužívá slabšího, který se neumí a nemůže bránit.

Proč vůbec lidé touží po tom někoho šikanovat?

Zpravidla vítězí touha po moci a ovládání druhého. Může jít o krutého člověka se sadistickými sklony, o narušenou osobnost nebo o deprivovaného jedince s nízkým sebevědomím, který si potřebuje něco kompenzovat. Někdy se snaží děti jenom předvést a upoutat na sebe pozornost. Agresorem může být dokonce i oběť jiného agresora, kterým může být i jeho rodič, tedy může jít o zneužívané, bité či jinak týrané dítě. Také může jít o převzetí této strategie šikany od člověka, ke kterému dotyčný z nějakého důvodu vzhlíží. Kromě různých příčin hraje roli celá řada faktorů od osobnosti a charakteru dítěte až po vliv prostředí, ve kterém vyrůstá.

A kdo se stává nejčastější obětí šikany ve škole?

Pokud nejde o konkrétní problém, který ti dva spolu mají, bývá to dítě něčím odlišné či slabší než ostatní. Takže například může jít o dítě obézní, trpící nějakým handicapem, dítě s viditelným postižením, ale i dítě s horším prospěchem či naopak nadané dítě považované za šprta. Dále může jít o dítě, které má obecně málo kamarádů nebo jde o hypersenzitivní dítě (v populaci je asi 15-20 % jedinců vysoce senzitivních). Existuje ale i šikana ekonomická, kdy se obětí stává dítě, které pochází z rodin s nižším socioekonomickým statusem, nemá například k dispozici značkové oblečení či nejnovější technologie, které preferuje většinová skupina…

Jak taková šikana může probíhat?

Agrese může být fyzická nebo psychická. K fyzické agresi se častěji uchylují chlapci. Ovšem i dívky mají své „sofistikované“ projevy šikany jako je ignorování třetí ze skupiny kamarádek, šeptání, pomlouvání, „odstrkování“…

Jak pozná rodič, že se jeho dítě stalo obětí šikany?

Šikany si mohou rodiče všimnout tak, že dítě například častěji „ztrácí“ ve škole různé věci nebo se vrací s věcmi poškozenými, vyžaduje více peněz „na svačinu“, odmítá chodit do školy, ačkoliv tam dříve rádo chodilo. Mohou se u něho objevit různé obtíže psychosomatického charakteru jako bolesti bříška, bolesti hlavy nebo projevy nově vzniklých úzkostných poruch – kousání nehtů, bruxismus (skřípání zubů), noční pomočování, stresový průjem nebo nauzea (žaludeční nevolnost), OCD (obsedantně-kompulzivní syndrom) či jiné známky silného emočního stresu. Může mít také obtíže s usínáním a noční můry.

Typické bývá to, že tyto příznaky mizí nebo se přinejmenším mírní o víkendech a o prázdninách, ale zhoršují se s nástupem školy. Mohou zde však být i jiné příčiny – například školní fobie, obavy se školního neúspěchu, separace od matky a jiné. Ne každý psychosomatický problém související se školou je nutně spjat se šikanou. Pakliže se ale šikana ve škole objeví, je zapotřebí s tím něco dělat.

Jak na deprese a úzkost pomocí cvičení? Tato metoda prokazatelně funguje

Jak pozná šikanu ve škole učitel?

Šikana se samozřejmě odehrává mimo zrak učitele. A rodiče si mohou všímat jiných odlišných projevů chování dítěte než učitel ve třídě. Důležité je ale šikaně zabránit nebo ji objevit včas. K tomu slouží různé sociometrické průzkumy ve skupině. A pro učitele je také důležité pozorování dětí nejen při výuce, ale třeba také jak se chovají na různých akcích mimo školu, školních výletech, adaptačních pobytech a podobně.

Šikana totiž není záležitostí pouze oběti a agresora. Zpravidla o ní ví více dětí ve třídě. Pakliže se objevuje ve školní třídě, je velmi důležité jak funguje třída jako celek, jaká zde je skupinová dynamika a klima třídy. Proto již od nízkých ročníků je třeba brát zřetel na práci se skupinou, která se může prolínat všemi předměty, ideálně v rámci třídnických hodin, později také jako součást osobnostní a sociální výchovy, výchovy ke zdraví, občanské výchovy apod. Je potřebné pracovat také s mlčící většinou.

Co dělat, když se objeví šikana ve škole?

Šikanované dítě často svůj problém „tají“ a nesvěřuje se, protože má obavy z reakce na to, že samo nezvládá svou situaci, ale též mu sám agresor může vyhrožovat, že pokud někomu něco řekne, bude to mít pro něho ještě horší důsledky. Pro dítě je ale možností, jak z bludného kruhu ven, právě informovanost. Šikanované dítě se může svěřit i někomu ve škole, zpravidla tomu, ke komu cítí největší důvěru. Ne vždy to je třídní učitel a je to přirozené, protože oblast vztahů bývá intuitivní a třídní učitel by se tím neměl cítit dotčen, není to projev nedůvěry k němu. Dále může oběť využít školního poradenského pracoviště nebo schránky důvěry. Stejnou cestou by ale měli i postupovat spolužáci, kteří o problému ve třídě vědí.

A jakmile je šikana odhalena, je zapotřebí práce nejen s agresorem a obětí, ale i celou třídou, která byla svědkem těchto událostí a útoků agresora vůči oběti. V nejhorším případě pak nastává to, že šikanované dítě změní školu a z celého kolektivu odejde. Jestliže má šikana charakter již trestného činu, jedná škola s Policií ČR.

Doma by měli rodiče dítě již od útlého věku vést k důvěře, aby když nastane nějaký problém, se neostýchalo svěřit. Učit jej tomu, že většina problémů má nějaké smysluplné řešení, jen je třeba k nim hledat cesty. Někdy je třeba hledat cestu k budování sebevědomí a asertivitě. Často je pak na místě spolupráce psychoterapeuta.

Důležité kontakty:

  • Linka pro rodinu a školu 116 000
  • Rodičovská linka 606 021 021
  • Linka bezpečí 116 111

3/5 - (2 votes)


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*