×
WomanOnly

Kam umístit pokojové rostliny a jak je správně vybrat?

Jak umístit do pokoje pokojové rostliny

Pokojové rostliny oživí snad každý interiér. Ať už jsou ozdobné listem nebo květem, stačí trocha péče a máte doma zelený kousek přírody. Pár květináčů by nemělo chybět v žádné domácnosti. Co je ale třeba vědět?

Pro radost i zdravé ovzduší

Přítomnost živé přírody v domácnosti působí příznivě na zdraví. Kromě toho, že pokojové rostliny zkrášlí interiér a jsou pastvou pro oči, byl dokázán i jejich pozitivní vliv na lidskou psychiku.

Navíc vás zásobí čerstvým kyslíkem a budou zachycovat částice ze vzduchu – čistit ho. Některé rostliny dokáží zbavovat vzduch i škodlivin jako je například benzen, formaldehyd a jiné. Prokázala to studie NASA už na začátku 90. let minulého století. Podívejme se na některé z mnoha rostlin, kterými můžete zkrášlit i ozdravit svůj domov.

Škodí rostliny v ložnici?

Říká se, že se nemá spát v místnosti s pokojovými květinami, protože v noci spotřebovávají kyslík. Rostliny si za tmy opravdu vezmou část kyslíku, který vyprodukovaly, protože jej taky potřebují, je to ale jen malé množství, takže vás přes noc rozhodně neudusí.

Škodit může spíše spaní poblíž jedovatých rostlin, pak také takových, které vyvolávají větší či menší alergické reakce, a silně vonící květiny. Zejména tedy u dětí, které by je vůbec neměly mít v pokoji. Platit může i energetický faktor: podle feng-shui nepatří do okolí postele rostliny s ostrými listy nebo trny, vysílají nebezpečnou negativní energii.

Vesměs platí v noci stejné výhody jako ve dne: čištění a zvlhčování vzduchu. Některé rostliny jsou dokonce přímo doporučovány do místností, kde se spí. Eukalyptus, kupříkladu, působí díky svým obsaženým látkám na ovzduší antibakteriálně a pomáhá i astmatikům.

Jak sladit rostliny s interiérem

Co se rozmístění týče, primárním faktorem by měly být ideální světelné podmínky pro každý druh. Dále je vhodné každé rostlině zajistit dost prostoru a rozmístit květináče rovnoměrně, působí to harmoničtěji než shluknout všechno na jednu stěnu. Menší rostlinky vypadají hezky na dekorativních stolečcích. Na parapetu stavějte větší kusy na kraj okna a menší doprostřed, do místnosti tak bude lépe přicházet světlo.

Hodí se využívat kontrastu, aby vynikla krása rostlin i nábytku. Drobná barevná květinka se bude vyjímat u holé stěny, palma s velikými jednolitými listy naopak poblíž knihovničky či poličky s mnoha menšími věcmi – a nebo také u stěny s bohatě vzorovanou tapetou. Roli hraje i vzhled květináče.

Zelenec: vhodný pro začátečníky

Zelenec chocholatý (Chlorofytum) snad netřeba představovat. Je to velmi často pěstovaný zástupce pokojových rostlin, a to nejen díky svému efektnímu rozčepýřenému vzhledu, ale i díky své nenáročnosti. Přežívá snadno případné horší podmínky, ideální je ale prosvětlené a vlhké prostředí. Vytváří odnože, kterými se bez nesnází vegetativně množí. Listy jsou úzké, dlouhé, u některých variant můžou být i světle pruhované. Zelenec má i drobné květy.

Potos roste jako blázen

Pod zastaralým názvem potos či scindapsus se skrývá tropická liána šplhavnice (Epipremnum), která byla v minulém století biology přeřazena a přejmenována. Hovorově je nazývána i ,,blázen”, a to pro svůj bláznivě rychlý růst – v některých tropických krajinách je dokonce plevelem škodlivým pro okolní rostliny. Popínavá rostlina visí z květináče nebo šplhá po nábytku, což může pro spořádané povahy být lehká noční můra, s některými typy interiéru ale může takovýto zelený řetěz ladit jako zajímavý ozdobný prvek. Listy jsou čistě zelené nebo světle žíhané, existuje více variant. Šplhavnice je nenáročná, nejvíc se jí ale daří ve vlhkém prostředí.

Lopatkovec: účinný filtr vzduchu

Ve výzkumu NASA nejvíce uspěl lopatkovec (Spathiphyllum), který zachycoval všech pět testovaných látek. Tato rostlina je zvyklá na teplo, vadí jí ale přímé sluneční světlo, proto by neměla stát přímo na okně. Zalévání vyžaduje lopatkovec cca jednou týdně, ale pozor na přemokření substrátu a uhnívání kořenů! Také mu prospívá časté kropení z rozprašovače. Bývá náchylnější na škůdce,  v lepších případech je však stačí splachovat proudem vody. Máte-li zvířata nebo malé děti, postavte jej raději mimo jejich dosah, je totiž jedovatý. Od jara do podzimu se objevují bílé, někdy nazelenalé květy.

Chryzantéma: nejen na hrob

U nás jsme zvyklí spojovat si tuto podzimní květinu s tradicí Dušiček a příchodem zimy, stejně jako v některých dalších zemích Evropy. Významnější postavení v tradiční kultuře má v Číně a Japonsku. V teplejších obdobích roku se pěstuje na zahradách, v zimě (a nejen!) se ale může krásně vyjímat i ve vašem bytě. Na jaře je ji možno řízkovat. Do květináče se hodí hlavně menší odrůdy. Chryzantéma (Chrysanthemum)  je k dostání v mnoha barevných variantách květů, kterých se dočkáte v září nebo říjnu. Je třeba ji udržovat mimo přímé sluneční paprsky, pravidelně zalévat a zastřihovat odumřelé květy.

Můžete si z ní také udělat čaj – po vzoru Číňanů. Působí proti infekci, horečce a prý i vysokému krevnímu tlaku.

Oštěpuška neboli horská palma

Tato rostlina z řádu palem je většinou známá pod svým latinským názvem Chamaedorea. V přirozeném prostředí se dorůstá několika metrů, v pokoji výšky člověka – v nějakém větším květináči na zemi se z ní snadno stane impozantní dekorace. Je to palma stínomilná, květináč by tedy měl stát dále od okna – na slunci jí žloutnou listy. Má ráda vlhkost ve vzduchu, dopřejte jí tedy postřik vodou z rozprašovače. Celoročně kvete žlutými květy a vytváří černé plody, které můžete sbírat a rostlinu si namnožit.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*