2 fotky 
Jméno Rettigové má snad každý Čech spojené s jejím svérázným doporučením: „Vraž do toho kopu vajec,“ které v dnešní době vzbuzuje už jen úsměv. Na druhou stranu když její předpisy trochu upravíme, můžeme podle nich bez problémů vařit i v současnosti.
Krutá maminka
Magdalena přišla na svět do rodiny vrchnostenského úředníka Františka Artmanna, který poměrně brzy skonal. Ovdovělá paní Artmannová se s dětmi, jež postupně umíraly, protloukala všelijak. Ačkoliv se výchova v minulosti naprosto odlišovala od té současné, Magdalena měla i podle tehdejších měřítek opravdu tvrdou a nelaskavou matku.
Ta se s jedinou přeživší dcerou rozhodně nemazlila, v pěti letech jí dala jehlice s příkazem, ať si plete punčochy sama a zhruba o rok později ji v podstatě přiměla k tomu spálit jedinou pannu, protože jí připadala na hraní příliš velká. Moc radosti si s ní dívka opravdu neužila, a tak logicky utíkala ke snění a ke knihám, což matka považovala za marnění času. Bystrá Magdalena tyto podněty ke svému rozvoji nutně potřebovala a okamžiky s literaturou si musela doslova krást.
Theodora Němcová: Jaký byl smutný život dcery Boženy Němcové
Svatba s vlastencem
Rodák z kvasinského zámku Jan Alois Rettig vystudoval práva a svou budoucí manželku Magdalenu zaujal svým zájmem o českou kulturu i historii, k čemuž tuto německy vychovanou ženu následně sám přivedl. Paní Artmannová se sňatkem původně nesouhlasila, ale nakonec si to její dcera vyvzdorovala. A neprovdala se špatně, protože si v roce 1807 vzala myšlenkově pokrokového a kultivovaného muže, který ji miloval a ona se o něj vzorně starala.
Sám Rettig byl příležitostným vlasteneckým autorem a pochopitelně v tom smyslu ovlivnil i svou choť. Ta se až kolem pětatřiceti let naučila česky natolik, že mohla v této řeči psát. Její nejslavnější kuchařka vyšla v roce 1829 a nese název „Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské.“ Vedle toho rovněž tvořila mravoučné povídky nejen pro dívky. Dokázala v nich být docela vtipná, a tak některé neztrácí na půvabu ani téměř po dvou set letech od jejich vzniku. Magdalena se proto skutečně stala první významnou českou spisovatelkou, která vešla v širší známost a vážila si jí i samotná Božena Němcová.
Raději by se vrhla ze skály
Přestože soužití Rettigových působilo na pohled spořádaně, Magdalena se v něm vnitřně necítila spokojená, dokonce prohlásila, že kdyby věděla, co ji v manželství čeká, raději by skočila ze skály do propasti. Svému muži porodila celkem jedenáct dětí, dospělosti se dožily jen tři – dva synové a dcera. Ostatní bohužel skončily převážně na hřbitovech ve východních Čechách, kde Rettig pracoval na různých úřadech. Rodina se tím pádem několikrát stěhovala. Magdalena však všechny životní nesnáze zvládala díky své pevné vůli a humoru. Pomáhalo jí to překonávat i chvíle, kdy kupříkladu po nehodě kočáru potratila a železo z kola se jí zarylo do nohy.
Radost jí především přinášela hudebně talentovaná dcera Jindřiška, která se stala operní zpěvačkou, a rovněž i dívky, jež zdarma vyučovala hospodyňským dovednostem. Rettig si jí za to nesmírně vážil a byl na ni ve společnosti pyšný. Stěžoval si pouze na jednu věc, a to když Magdalena začala vytvářet své slavné kuchařky, trénovala recepty právě na své rodině. Nejednou si pak Rettig kolegům v zaměstnání postěžoval, že by si raději dal obyčejnou polévku, než manželčiny experimenty.
O osudech Magdaleny Dobromily Rettigové se dočtete více v knize Spisovatelky a Erós.
