Menu
WomanOnly
Velikonoce

Velký pátek: Připomínka ukřižování Krista i den, kdy země vydává poklady

Na Velký pátek si křesťanský svět připomíná Ježíšovu smrt na kříži. Podle lidových pověr se zároveň jedná o magický den, během kterého se otevírají hory ukrývající poklady. Jaké tradice se s Velkým pátkem pojí? Co na Velký pátek dělat a nedělat, abychom si na příští rok zajistili bohatství a pevné zdraví?

Velký pátek a jeho význam

Velký pátek je posledním pátkem před Velikonocemi. Je součástí Pašijového týdne a velikonočního tridua, které představuje vrchol celého liturgického roku. V roce 2022 Velký pátek připadá na 15. dubna, následuje Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. S Velkým pátkem jsou spojené církevní i lidové tradice, pověry a pranostiky. Většina světských tradic se na Velký pátek dodržovala za účelem zajištění pevného zdraví a dostatečné úrody během následujícího roku.

Pro křesťany je Velký pátek dnem ukřižování Ježíše Krista, které je společně s jeho zmrtvýchvstáním nejdůležitější událostí křesťanské víry. Jedná se o den smutku, modliteb a klidu. Nekonají se pohřby a neslaví se mše svatá, namísto toho jsou v katolické církvi i v církvích protestantských pořádány zvláštní bohoslužby. Věřící mají dodržovat půst, to znamená žádné maso a jídlo jen jednou denně.

Velikonoční půst. Představujeme odlehčenou variantu, která neuškodí

Velký pátek státním svátkem

Velký pátek je státním svátkem, proto se můžete těšit na den volna. Jako státní svátek se u nás Velký pátek slavil již v minulosti, nicméně v roce 1951 jej ze svátečního kalendáře vyňalo Národní shromáždění republiky Československé, které bylo ovládáno komunistickou stranou.

Státním svátkem je Velký pátek znovu od roku 2016, snahy o jeho obnovení jsou však patrné již od roku 1989. Jako den pracovního klidu je Velký pátek uznáván v dalších zhruba 40 zemích se silnou křesťanskou tradicí. Patří mezi ně například Slovensko, Německo, Spojené království, Maďarsko, Mexiko, Austrálie nebo Nový Zéland.

Lidové zvyky a tradice na Velký pátek

Dříve lidé věřili, že se na Velký pátek probouzejí magické síly, díky nimž se mohou stát zázraky. Tomu odpovídaly i tradice a zvyky, které se na Velký pátek dodržovaly.

Velký pátek se označoval také jako Bolestný nebo Tichý pátek. Lidé si připomínali smrt Ježíše Krista na kříži, k čemuž patřilo i dodržování piety. Mluvilo se tiše, nedělal se zbytečný hluk a nepracovalo se. Nesmělo se totiž takzvaně „hýbat se zemí“, což znamená rýt, kopat a okopávat. Výjimku představovaly řehtačky, klapačky a další hlučné nástroje, které v tento den nahrazovaly kostelní zvony. Ty totiž podle tradice na Zelený čtvrtek odletěly do Říma a vrátí se až o Bílé sobotě. V některých oblastech se na Velký pátek nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve.

Věřilo se, že kdo se ráno opláchne vodou z potoka nebo řeky, zajistí si dobré zdraví. Největší sílu měla mít voda proudící, nicméně kdo neměl možnost se k takové vodě dostat, opláchl se alespoň v kádi. Voda na Velký pátek působila léčivě nejen na lidi, ale také na zvířata. V některých krajích se proto vodou brodili také koně.

Kromě toho, že bylo na Velký pátek zakázáno pracovat na poli, uklízet nebo prát, se nesmělo ani nic prodávat, půjčovat nebo darovat. Smůlu mohlo přinést také přijetí daru.

Speciální zelená vejce mohou ozvláštnit Velikonoce. Odkud se berou?

Ačkoliv se v tento den nepracovalo, v některých oblastech se tradičně předly velkopáteční nitě. Stehy v oblečení pak údajně měly zázračnou moc – dokázaly ochránit před bleskem, zlými duchy i uhranutím čarodějnicí.

Na Velký pátek se prý otevírají skály, ve kterých se ukrývají poklady. Plánujete vyrazit do přírody a hledat cennosti z dob minulých? Místo, kde je poklad uložen, údajně poznáte podle světýlka vycházejícího ze skály či kvetoucího kapradí.

Nedílnou součástí života na venkově byl strach z neúrody. Lidé se různými způsoby pokoušeli odhadnout, jaký rok je asi čeká. S Velkým pátkem je proto spojena řada pranostik:

  • Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!“

Nejlepší velikonoční přání: Udělejte radost svým blízkým!

Tradiční pokrmy na Velký pátek

Křesťané na Velký pátek dodržují již zmíněný půst, během kterého se mohou dosyta najíst jen jednou denně. Pokrm samozřejmě nesmí obsahovat maso. V minulosti se jedly například kroupy či lehká zeleninová polévka, nejčastěji ze zelí a brambor. Jistou výjimku představovalo maso rybí, které si však nemohl každý dovolit. Proto se někde připravovalo pečivo z bramborového těsta, jež bylo upraveno do tvaru ryby.

Na Velký pátek se má jíst střídmě, o Bílé sobotě je naopak povoleno hodování. Na stole se tradičně objevuje velikonoční mazanec a samozřejmě nesmí chybět ani velikonoční nádivka neboli sekanice.

Ohodnoťte tento článek:
4,6
Diskutovat

Úplňky

08.12.2022
Blíženci
Právě čtete

Velký pátek: Připomínka ukřižování Krista i den, kdy země vydává poklady