×
WomanOnly

Žijeme v době fake news. Jak naučit děti kriticky myslet a odolávat manipulaci?

Kritické myšlení u dětí a fake news

V současné době je svět přehlcen informacemi. Mnohé z nich se zakládají na pravdě, další jsou překroucenou pravdou, jiné zcela smyšleného či manipulativního charakteru. Dezinformace, iluze a mystifikace číhají na každém kroku a mnozí z nás se nedokáží dobře vyznat v tom, co je vlastně pravda, a co ne. Lidé potřebují něčemu věřit. Někteří jsou více důvěřiví, jiní méně. A co naše děti? Už odmalička bychom totiž měli podporovat jejich kritické myšlení, aby dokázaly rozlišit pravdu od lži a manipulaci od dobře míněné rady. Víme ale, jak na to?

Kritické myšlení jako nutnost 21. století

Mít vlastní rozum je naprostou samozřejmostí. V dobách převažující autoritativní výchovy a stádního vedení občanů však nebylo vůbec snadné prosazovat vlastní rozumné názory. Děti byly vedeny k poslušnosti a slepé víře v autority, mezi něž patřilo také uznávání bezmezné autority rodičů. Je pravda, že dnes úcta k rodičům mnohdy chybí, ale děti mající vlastní názory byly obvykle považovány za neposlušné a nevychované. Na to se už dneska naštěstí nehraje.

Problém však přichází s výraznými celospolečenskými změnami 21. století a s masivním šířením informačních technologií. Zatímco tradičně člověk vyhledáváním informací strávil spoustu hodin v knihovně, dnes nám informaci v průběhu několika vteřin zprostředkuje internetový vyhledávač. Ovšem zásadní je teprve umět rozpoznat, zda je námi vyhledaná informace vůbec pravdivá a zda nejde o hoax nebo fake news.

Vliv pedagoga na dítě je menší než internet

“Učitel již není tím jediným, kdo předává dětem hotové informace. Děti již totiž dobře vědí, že mnohem rychleji než z učebnice či dotazem na pedagoga mohou informaci získat z vyhledávačů. Kritické myšlení však nesouvisí pouze s kritickým posouzením textu, nýbrž také s ekonomickou gramotností, mediální gramotností a řečnickými triky, tzv. argumentačními fauly. Na škole pak bezpochyby také s objevitelskými a badatelskými aktivitami,” vysvětluje pedagogicko-psychologická poradkyně Mgr. Jana Lepková.

Je proto důležité při posuzování získaných informací nepodléhat prvnímu dojmu, zažitým tradičním názorům a slepé víře v neomylnost autorit. Naopak je třeba na problematiku nahlížet ze všech stran a s odstupem a dokázat si vytvořit vlastní názor na základě svých vědomostí a zkušeností. Mít kritický rozum a používat i skepsi není na škodu. Jak tohle tedy naše děti naučit a vysvětlit jim, že není všechno zlato, co se třpytí a že první možnost výběru nemusí být hned ta jediná správná?

Jak podpořit kritické myšlení u malých dětí

Podle Mgr. Lepkové je kritické myšlení u dětí nezbytné rozvíjet již od základní školy, v určité míře dle přirozeného vývoje dítěte také u předškoláků. Protože děti v tomto věku uvažují názorně a intuitivně, pracujeme s názorem. Malé děti se učí nejlépe na základě vlastního zážitku a zkušenosti. “V rámci rozvoje kritického myšlení v přírodních vědách jsou pak pro děti vhodné různé pokusy, například pozorování a experimenty. Je dokázáno, že děti, které byly od mladého věku vedeny k jednoduchým experimentům, dosahují pak ve vyšších ročnících lepších výsledků v abstraktnějších úkolech přírodních věd,” říká Mgr. Lepková.

U malých dětí je dobré se věnovat i práci s textem a číst jim, neposazovat je pouze před televizní obrazovku či monitor. “Poslech čteného textu u dětí z mateřské školy a četba u dětí na základní škole vede k tvoření vlastních představ a myšlenek. Může jít klidně o pohádky. Dítě se má umět nad textem zamyslet, rodiče mu mohou pokládat otázky. Děti se učí poznávat jednotlivé hrdiny a také to, jaké mají vlastnosti. Ptáme se na děj, charakteristiku postav a tak dále. Pro rozvoj kritického myšlení u malých dětí je právě důležité pracovat s textem, ne pouze dítěti něco pasivně předčítat,” upozorňuje Jana Lepková.

“Pracujte i s hypotetickými situacemi. Ptejte se dětí na to, co by se stalo kdyby…. a podobně. Tím podporujete nejen dětskou představivost, ale i kritické myšlení dítěte,” dodává.

Kritické myšlení u dětí na druhém stupni ZŠ

Ve vyšších ročnících už je vhodné děti seznamovat s tématy mediální gramotnosti, ale žádoucí je i to, když žáci tvoří sami problémové úkoly a učí se je řešit. “Brainstorming je pak ideální metodou rozvoje kritického myšlení. Patří sice mezi metodu tvořivého myšlení, nicméně v úrovni, kdy vymýšlíme nějaké nápady. Jakmile tyto nápady již potřebujeme hodnotit a zamýšlet se nad jejich realizací, už pracujeme s kritickým myšlením.

S kritickým myšlením může souviset i tvorba a ověřování vlastních hypotéz a problémových úkolů a opět jsou dobře využitelné ve všech předmětech, ať se již jedná o fyziku nebo třeba základy ekonomie a psychologie,” říká Jana Lepková a doporučuje rodičům a pedagogům pokládat dětem takové otázky jako jsou například tyto: “Může se lední medvěd setkat s tučňákem? Proč je Antarktida světadíl a Arktida nikoliv? Jak našel Kolumbus cestu do Ameriky? Byl to jeho záměr? Proč došlo ke druhé světové válce?” a podobně.

Žáci pak sami hledají svá vysvětlení a snaží se je obhájit. Důležité je se dětí neustále na něco ptát, nebo třeba srovnávat dvě různé možnosti a dát jim za úkol zamyslet se nad rozdíly. “Není vyloučeno, že kritické myšlení se tu setká s kreativním řešením problému. V tom nevidím podstatný problém, mysl je kooperující,” dodává Lepková.

Diskutujte s dětmi!

Důležité jsou také podnětné diskuze a rozhovory s dětmi. Zapojte děti do každodenního života, i ty nejmenší! Ta tam jsou doby, kdy se dítě odbylo s tím, že jeho názor nikoho nezajímá, protože je ještě malé a ničemu nerozumí. Děti mají právo se vyjádřit k rodinné situaci nebo se samostatně rozhodnout. Předneste téma či problém a nechte své ratolesti ať diskutují a dívají se na řešení problému ze všech stran.

Děti nemohou být pouhými příjemci pasivních informací, které se na ně valí ze všech stran. Mají umět s informacemi pracovat, třídit je, hledat rozdíly, tvořit hypotézy a docházet k často i překvapivým závěrům. Nedílnou součástí je i mediální vzdělávání, umění orientovat se v relevantních informacích a fake news.



1 Komentář Žijeme v době fake news. Jak naučit děti kriticky myslet a odolávat manipulaci?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*