Menu
WomanOnly
Nemoci a jejich příznaky

Amnézii může způsobit i velký nedostatek vitamínu B1. Jaké známe typy ztráty paměti a proč k nim dochází?

Taťána Kročková

Taťána Kročková

14. 11. 2022

Amnézie je ztráta paměti, která se u člověka může objevit z mnoha různých důvodů. Projevuje se především tím, že si člověk nemůže vzpomenout na určité období svého života, anebo má pro změnu potíže s vytvářením nových vzpomínek. Jaké známe druhy amnézie a co se s tím vším dá dělat?

Příznaky amnézie

Ztráta paměti se může objevit náhle, anebo pozvolna a plíživě. Ve stáří jsou mírné výpadky paměti v pořádku, pokud jsou však výpadky výraznější, už jde o něco patologického. Obecně se při poruchách paměti mohou objevit některé z těchto příznaků:

  • obtížně si vybavujete tváře, konkrétní detaily a fakta klidně i z dnešního dne
  • máte problém zapamatovat si nové informace a obtížně se soustředíte a učíte nové věci
  • občas se cítíte zmateně, nevíte, který je den nebo kdo je kdo
  • objevují se u vás falešné vzpomínky, které nesouvisí s realitou
  • nepamatujete si určitý úsek svého života

Příčiny amnézie

Příčiny amnézie mohou být různé. Velice často se jedná o stařeckou demenci nebo Alzheimerovu chorobu, mezi jejichž projevy právě ztráta vzpomínek a silné výpadky paměti patří. Ke ztrátě paměti v těchto případech dochází postupně. U těžkých případů pak osoba trpící opravdu těžkou amnézií potřebuje neustálý dohled. Pro osoby s demencí je typické, že si pamatují starší vzpomínky, ale ty novější se jim vytrácejí. Může jít jak o retrográdní amnézii, tak v tomto případě především o tu anterográdní. Rozdíly mezi těmito pojmy vám hned vysvětlíme.

Alzheimer je ten Němec, který mi schovává věci. Kdo je ztrátou paměti nejvíce ohrožen?

Existují tři základní typy ztráty paměti. Jsou to:

  • retrográdní amnézie (ztráta již dříve vytvořených vzpomínek)
  • anterográdní amnézie (neschopnost vytvářet si vzpomínky nové)
  • dětská amnézie (neschopnost si vybavit vzpomínky z dětství)

Mezi další typy ztráty paměti pak patří:

  • disociativní amnézie (ztráta paměti způsobená traumatem)
  • posttraumatická amnézie (po traumatu, zranění, autonehodě a podobně)

Retrográdní amnézie

Retrográdní amnézii může většinou způsobit náhlý úraz hlavy, kdy může dojít k poškození určité části mozku. Při úrazech hlavy se jedná především o poškození hipokampu, což je část mozku a limbického systému zodpovědná za paměť. Kromě úrazu může poškození mozku a ztrátu paměti vyvolat ale i mrtvice, migréna, epilepsie, nádor na mozku nebo infekce nervové soustavy a mozku. Mezi onemocnění způsobující mimo jiné i příznaky amnézie patří například AIDS, syfilis nebo lymská borelióza.

Anterográdní amnézie

Tento typ amnézie často souvisí s užíváním drog nebo pitím alkoholu, kdy dochází k tomu, že si ve stavu opojení nedokážeme nic zapamatovat a po vystřízlivění nic nevíme. Některé látky přímo způsobují to, že si po jejich užití nic z té doby nepamatujeme, jedná se například o ketamin, Rohypnol, fenobarbital, anestetika, benzodiazepiny a sedativa. Při nadměrném užívání alkoholu se může objevit Wernicke-Korsakoffův syndrom, jehož příčinou je výrazný nedostatek vitamínu B1 (thiaminu), který způsobuje poruchy paměti. Někdy může amnézie vzniknout i z nedostatku kyslíku nebo z celkového vyčerpání a nedostatku tekutin.

Dětská amnézie

Podle psychologů si člověk pamatuje své vzpomínky až od tří let. Tohle je normální stav. Někdy se ale může stát, že si člověk pamatuje vzpomínky až od pěti let nebo později. Někdo si ale na své dětství nevzpomíná vůbec a tam pak už jde o různé příčiny, například posttraumatické, kdy se například v dětství něco závažného stane a je to vytěsněno.

Disociativní amnézie

U disociativní amnézie se mohou vyskytnout poruchy paměti způsobené traumatickou nebo stresující událostí ve vašem životě. Může jít například o znásilnění, bezprostřední blízkost smrti, člověk se může stát oběti trestního činu nebo být svědkem nějaké děsivé události či smrti blízké osoby. Tento stav ztráty paměti se objevuje náhle a může trvat třeba minuty, ale i celé týdny. Typické je to, že jde jakoby o rozštěpení osobnosti a ta část života kdy se trauma odehrávalo, je nepřijatá, vytěsněná a jakoby se člověku nikdy nestala. S tím souvisí také takzvaná disociativní fuga, kdy zmatený člověk po traumatu cestuje, putuje a absolutně neví, kdo je a odkud přišel. Je to v podstatě ochrana pro toho člověka, který by v tuto chvíli pravdu o tom, co se stalo neunesl. Chce to čas, než se vzpomínky vybaví.

Disociativní amnézie je podobná jako posttraumatická amnézie, která často nastává i následkem poranění mozku po předchozím bezvědomí. Člověk se může chovat velmi zmateně a nepamatovat si, co se stalo. U vážnějších traumat je amnézie v rozsahu více než čtyřiadvacet hodin.

Jak se diagnostikuje amnézie

Poruchy paměti diagnostikuje obvykle psychiatr a neurolog. Je potřeba zodpovědět pár otázek a vyplnit dotazník. Provádějí se různé kognitivní a diagnostické testy. Případně je také možné udělat magnetickou rezonanci, EEG nebo CT hlavy.

Léčba amnézie

Léčba amnézie se odvíjí od zjištěných příčin a tedy může být různá. Někdy k navrácení paměti postačí jen klid a čas. Důležité je vyvarovat se různých rizik a dbát i na prevenci. Je vhodné nepít alkohol, dodržovat správnou životosprávu, jíst dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, semínek a ořechů. Pro správnou funkci paměti je dobré mít ve stravě dostatek vitamínů skupiny B, zejména vitamínu B1 nebo B12. Vždy je lepší trénovat mozek a paměť, zejména v seniorském věku, než ustrnout v mentální nečinnosti.

Zdroje: wikipedie, healthline.com: Retrograde Amnesia, healthline.com: Understanding Amnesia

Ohodnoťte tento článek:
0
Diskutovat

Úplňky

08.12.2022
Blíženci
Právě čtete

Amnézii může způsobit i velký nedostatek vitamínu B1. Jaké známe typy ztráty paměti a proč k nim dochází?