Světový trend bilingvismu přišel i k nám, výchova dětí v angličtině, němčině, či jiném světovém jazyce v kombinaci s češtinou má ale svá pravidla, kterými je nutno se řídit. Nabízíme vám několik tipů, jak na to.
Jedna osoba, jeden jazyk
Při rozhodování nad bilingvní, tedy dvojjazyčnou, výchovou potomka je důležité stanovit jasná pravidla, primárně jazyk. Každý z rodičů by měl jasně definovat svou jazykovou roli, dítě si tak lépe zafixuje odlišnost jazyků, jejich gramatiku i slovíčka.
Oba rodiče by měli vybraným jazykům rozumět. Nikdo v rodině pak nebude mít pocit utlačování v momentech, kdy se dítě směje vtipné historce jednoho z rodičů řečené v jazyce, kterým druhý z nich nedisponuje.
Rodinný jazyk
Při společenských událostech či rodinných sešlostech je téměř nemožné mluvit vždy v jasných hranicích jednoho jazyka. Je proto třeba zvážit, kterým jazykem v takových situacích bude společnost na dítě hovořit.
Půl dne já a půl dne ty
Pokud chceme v dítěti upevnit schopnost ovládání jazyků na stejně vysoké úrovni, je potřeba na dítě mluvit stejně dlouho oběma z nich. Pokud dítě stráví deset hodin denně s anglickými mluvčími a do češtiny se přepne pouze na dvě hodiny, povede to jen ke zmatkům a potlačování méně užívaného jazyka.
Výhody „dvojjazyčných“ dětí
Kromě zvýšení uplatnitelnosti nejen na trhu práce díky ovládání dvou jazyků již od útlého dětství je bilingvistům připisována i větší bystrost. Děti vychovávané v bilingvním prostředí bývají často také pohotovější a více tolerantní vůči jiným kulturám a etnikům.
Bilingvismus není jen pro smíšené páry, a proto i Čech s jazykovými schopnostmi rodilého mluvčího může vychovávat flexibilního a jazykově zdatného potomka-bilingvistu.
