Domácí úkoly bývají mnohdy trápením jak pro děti, tak pro rodiče. Nejen oni, ale i někteří učitelé zastávají názor, že domácí úkoly nejsou potřeba. Jak se na celou věc dívají odborníci? Přestože najdeme řadu odpůrců, většina se shoduje na tom, že domácí úkoly prospěšné jsou.
Domácí úkoly mají dnes stejnou váhu jako testy a zkoušení
Osm hodin ve škole, pak ještě na kroužky a potom „hurá“ domů na domácí úkoly. Místo odpočinku minimálně hodinový dril nad anglickými slovíčky a matematickými rovnicemi. Stojí ale ta námaha za to? Tuhle otázku jste si už možná nejednou položili. Někteří experti tvrdí, že vůbec ne. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by domácí úkoly souvisely s prospíváním ani na základní ani na střední škole,“ nechal se slyšet americký autor a lektor v oblasti vzdělávání a rodičovství Alfie Kohn.
Kohn, jakožto obhájce progresivního vzdělávání a kritik tradiční výchovy, vnímá domácí úkoly jako přežitek. Zastává názor, že domácí úkoly by neměly být za žádnou cenu rozhodující. Někteří učitelé jsou ale na domácí úkoly pedanti a přikládají jim stejnou váhu jako ústnímu nebo písemnému zkoušení. Kohnovi kolegové ale vidí v domácích úkolech smysl. Jen je podle nich třeba dbát na kvalitu a ne kvantitu, a současně brát ohled na věk dítěte.
Domácí úkoly: 20 minut a dost
Pediatrička a neuropsycholožka Daniela Montalto celou věc prozkoumala skrze neurovědu. „Domácí úkoly jsou dobré k budování dovedností,“ zněl její závěr. Také ale dodala, že stačí jen 20 minut denně, aby byla konkrétní schopnost rozvinuta, víc není třeba. Podle ní by se domácí úkoly měly zaměřovat hlavně na čtení, motorické dovednosti apod. S jejím názorem částečně souhlasí, ale také částečně nesouhlasí jiný univerzitní vědec.
Dívky mají ve školách lepší známky, úspěch ale stále sklízí muži
Ten si na svou studii přizval několik základních a středních škol a jejich studenty, kteří denně věnovali 90 – 100 minut domácí úkolům. Výsledek? Studentům středních škol se rapidně zhoršilo skóre v testech. Studentům základní školy se výsledky ani nezlepšily ani nezhoršily. Přesto shledává domácí úkoly jako užitečné nehledě na věk studentů. Domácí úkoly prý vytváří prostor pro motivaci a dobré návyky.
Domácí úkoly nesmí zastínit přípravu na test
Osmihodinová „nalejvárna“ ve škole je údajně pro dětský mozek tak akorát. Informaci vstřebá, v průběhu dne zpracuje a přehodnotí. Na konci dne se tak dokáže na nově nabyté informace dívat více kriticky, tedy i na domácí úkoly z ten den probírané látky. Domácím úkolům nahrává i fakt, že v domácím prostředí se děti cítí uvolněnější a nemají tolik zábran jako ve škole. Zeptat se rodičů, kteří na domácí úkol dohlíží, je pro děti mnohem snazší, než zvednout ruku ve škole a vznést otázku. Doma tedy projeví i větší zájem o probíranou látku.
Podle odborníků tedy není otázkou, zda podporovat nebo nepodporovat domácí úkoly. Otázkou je jejich intenzita a náročnost. Jestliže jsou domácí úkoly na úkor spánku nebo psychické pohody, může se efekt minout účinkem – hlavně pokud dítě zítra čeká test, na který nebude dostatečně fyzicky i psychicky odpočaté. To potvrzuje i další studie z roku 2015. Studenti středních škol tehdy věnovali domácím úkolům 90 – 100 minut denně. A světe, div se, skóre v testech začalo téměř u všech studentů opravdu klesat.
Peklo leckdy i pro rodiče
Závěrem této studie tedy bylo, že žáci 1. třídy základní školy by se měli domácím úkolům věnovat 20 minut denně. S každým dalším stupněm o 10 minut déle, tzn. 2 třída 30 minut, 3. třída 40 minut atd. Maximum pro žáky nejvyšších ročníků je 2 hodiny. Poté přestávají být domácí úkoly efektivní.
Jestliže se děti nad domácím úkoly trápí a jejich vypracování jim trvá déle, než je zdrávo, měl by každý rodič tento problém prodiskutovat přímo s učitelem. Domácí úkoly by v žádném případě neměly trápit ani děti ani rodiče, neměly by doma vytvářet prostor pro hádky nebo dusno. V takovém případě je rozhodně něco špatně. Domácí úkoly mají být pouze jakýmsi nástrojem, který rozvíjí informace nabyté ve škole.
