Estragon = bylinka na žlučník i výborné koření. Jak si ho vypěstovat doma?

Rhiana Horovská

3. 10. 2022

Pelyněk estragon, rostlina nezbytná nejen pro přípravu francouzských jídel, má celou řadu využití. Díky její velké oblasti výskytu ji má v oblibě mnoho tradičních národních kuchyní. Navíc je to bylinka tradičně používaná na některé neduhy. Pokud rádi experimentujete v kuchyni nebo trpíte trávicími obtížemi, hodí se mít estragon po ruce. Můžete ho mít ostatně i v květináči. Poradíme, jak estragon využít i jak ho pěstovat.

Estragon neboli pelyněk kozalec: Kde roste a jak vypadá?

Nejdříve něco k samotné charakteristice estragonu. Co to je za rostlinu a kde se vyskytuje? Bylina zvaná česky pelyněk kozalec a latinsky Artemisia dracunculus patří mezi hvězdnicovité rostliny. Dorůstá až 1,5 metru a má po celém stonku tenoučké kopinaté lístky. Estragon kvete ve žlutých úborech.

S pelyňkem estragonem se setkáme přirozeně v jižní Evropě a na Blízkém východě. Roste však také všude možně jinde v Eurasii a v Americe. V našich končinách se sem tam můžete venku setkat se zplanělým estragonem. Jinak tu však rostou spíše jiné druhy pelyňku. Estragon si pěstujeme doma a na zahradách – zejména šlechtěný aromatický poddruh, který se množí pouze vegetativně.

Estragon jako lék – co obsahuje a na co se hodí?

Estragon využitím pokrývá jak kuchyň tak i lékárničku. Z účinných látek tato bylina obsahuje zejména fenylpropanoidy jako methyleugenol a specifický, přímo po estragonu pojmenovaný estragol. Dále jsou v něm různé terpeny, terpenoidy a capillin, což je také látka specifická hlavně pro pelyňky.

Díky tomuto složení má pelyněk kozalec účinky stimulující pro metabolismus, antisklerotické, i tonizační. Největší přínos můžeme pozorovat u trávicích potíží, stejně jako některé další druhy pelyňku. Estragonový čaj vám může přinést úlevu od křečí v břiše a od nadýmání. Podporuje tvorbu žluči. Také zvyšuje chuť k jídlu. Toliko z rad MUDR. Zbyňka Mlčocha.

Kromě toho přisuzovala lidová medicína pelyňku estragonu účinky i v jiných zdravotních podoblastech. To už nemusíme brát tak vážně, ale uveďme si tyto babské rady pro zajímavost. Estragon prý je schopen bojovat se střevními parazity i s bakteriemi. Někteří lidé jej pijí na spaní. Antické národy ho používaly též pro podporu zdraví srdce nebo proti únavě nohou. Smysl rozhodně dává žvýkání natě estragonu proti bolesti zubů, protože v něm je přírodní anestetikum eugenol.

Pozor! Estragon v těhotenství může ublížit!

Existují však i negativní účinky estragonu. Těhotenství se to týká především. Některé druhy pelyňku včetně tohoto totiž mají abortivní účinky nebo mohou vážně poškodit plod. Tím samozřejmě ublíží i vám.

Také se vyhýbejte estragonu při kojení nebo když máte podezření na alergii. Další kontraindikace nejsou. Musíme vás však rovněž varovat s dávkováním. Pelyňku zaprvé nesmíte vypít moc a zadruhé ho není zdravé užívat dlouho. Obsahuje totiž jedovatý thujon. Při požití příliš velkého množství hrozí přetížení jater, svalové křeče či poškození nervové soustavy.

Pelyněk známe jako součást absintu. Proč se jím můžeme otrávit?

Jaké má pelyněk kozalec využití v kuchyni?

To naštěstí neznamená, že nemůžete své kulinářské výtvory ochutit troškou estragonu. Koření je populární z dobrého důvodu. Nejvíce proslulý je asi ve Francii. Patří ke čtyřem fines herbes a objevuje se hlavně na kuřeti, vejcích a rybách – například s máslem k lososovi. Také je to hlavní aromatická přísada v omáčce Béarnaise.

Gruzínci pelyňkem kozalcem koření populární národní jídlo čakapuli z jehněčího a cibule na víně a bylinkách. Na Kavkaze se z estragonu také dělá sladká zelená sodovka Tarchun. Ani Slovinci se nebojí použití estragonu na sladko. Přidávají ho do potice, tedy oříškového závinu. Dále se s estragonem setkáte v turecké, íránské či maďarské kuchyni.

Estragon je méně hořký než jiné druhy pelyňku. Hořký přesto je, ale zároveň je i nasládlý. V kuchyni můžete použít nať estragonu čerstvou i sušenou – ta má slabší aroma. Důležité je přidat ji až nakonec, protože tepelnou úpravu by její chuť nepřežila. Do jídla stačí jen troška, aroma se do ostatních přísad „vpije” snadno. Hodí se na různé maso, na brambory i na rajčata, do majonézy či do domácí pomazánky.

Jak pěstovat estragon? Bylina potřebuje dost světla

Jak estragon pěstovat? Netvoří hodně semen, takže je nejsnazší sehnat si ho jako sazeničky. Ty se vysazují v květnu. Tato trvalka se dožívá cca tří let. Můžete ji mít na záhoně nebo ji na zimu přenášet do sklepa. Zazimování se v našich podmínkách doporučuje. Je-li estragon přes zimu venku, zaizolujte jej kusem textilie nebo chvojím.

Důležité je pelyněk kozalec pěstovat na slunečném stanovišti. Půda musí být lehká a zároveň bohatá na živiny. Obyčejný kompost na pohnojení stačí, ale měl by ho být dostatek. Kromě toho je rostlina celkem odolná. Na záhoně, když je substrát správně propustný, estragon dobře zaléváme. V květináči je ho lehčí přelít, což mu vadí.

Bazalka není jen koření, ale i lék. Jak ji pěstovat a využít?

Zpracování estragonu – sušení, zmražení a výroba sirupu

Lístky si můžete otrhávat kdykoliv od pozdního jara do raného podzimu. Větší kusy natě ideálně stříhejte maximálně třikrát během roka. Uřízneme horní část trsu. Většinou se to dělá před vykvetením, ale své využití mají i květy a plody. Trochu sklizeného estragonu použijeme v kuchyni klidně už za čerstva, zbytek lze uchovat na později.

Mezi sklizněmi či během zimy lze používat sušený estragon. Čaj se z něj dělá podobně jako z čerstvého. Natě stačí dát do tepla na dobře větrané, ale stinné místo, a pak je skladovat v uzavíratelné nádobě. Pelyněk však je třeba sušit na méně než 35° C, jinak hnědne. Jiná metoda konzervace bylinek využívá mráz. Kousky natě se vloží do formičky na ledové kostky, zalijí se vodou a strčí se do mrazáku.

Někteří si také dělají z estragonu sirup. K tomu je potřeba ho za čerstva podrtit a naložit na půl dne do vody. Pak se tato voda zasype cukrem a povaří. Ještě populárnější je estragonové víno. Čerstvá nať se maceruje několik dní v suchém bílém víně. Vzniklý výluh slouží jako aperitiv hlavně při žlučníkových obtížích.