Menu
WomanOnly
Nemoci a jejich příznaky

Gynekologické potíže a psychika. Jak spolu souvisí a co je gynekologická psychosomatika?

Gynekologická psychosomatika neboli úzká souvislost mezi gynekologickými problémy žen a jejich psychikou, se dnes těší velkému zájmu a respektu. Nelze zpochybňovat, že fyzické zdraví ženy silně ovlivňuje její psychický stav a naopak. To ostatně dokládá celá řada moderních lékařských studií a vznikají také různé možnosti psychické podpory žen, které se dlouhodobě léčí s gynekologickými problémy a například trpí hormonální nerovnováhou, chronickou pánevní bolestí nebo neplodností. To vše má velký vliv na ženskou psychiku a u gynekologicky nemocných žen často jako následek vznikají úzkosti a deprese. Jak se to dá řešit?

Být ženou na prvním místě znamená neopomíjet své skutečné potřeby

Fyzické i duševní zdraví ženy úzce souvisí s jejím menstruačním cyklem, který představuje její schopnost přivést na svět zdravé dítě. Tyto ženské záležitosti jsou nesmírně citlivé a doprovázejí ženu po celé její produktivní období života, což znamená přibližně dobu 40 let. Jakýkoliv stres nebo výkyvy z duševní rovnováhy se úzce podepisují na celkovém zdraví a fungování ženského cyklu a stavu reprodukčních orgánů. A totéž platí také naopak. Každý hormonální výkyv se promítne do nálady a psychiky ženy.

Pokud má žena různé gynekologické potíže, utrpí tím její psychika, ať už se jedná o poruchy menstruačního cyklu, syndrom polycystických ovarií, premenstruační syndrom, chronickou pánevní bolest, menopauzu nebo stavy po gynekologických operacích. Souvislost gynekologických potíží s psychickým stavem ženy potvrzují také prováděné studie, které nejčastěji hovoří o tom, kolik gynekologických potíží a onemocnění rapidně zvyšují nárůst depresí a úzkostí u žen. Být ženou na prvním místě znamená neopomíjet své skutečné potřeby.

Co je gynekologická psychosomatika?

Gynekologická psychosomatika nabízí ženám, které mají chronické onemocnění ženských orgánů a trpí kvůli tomu po psychické stránce, terapeutickou pomoc, podporu a informace. Mezi tyto potíže patří například onemocnění prsu, stavy po rakovině prsu, nebo onemocnění dělohy či stavy po hysterektomii (posthysterektomický syndrom), menstruační potíže, endometrióza, chronická pánevní bolest, následky potratu, neplodnost. Bylo by velkým přínosem, kdyby se tyto možnosti psychologické pomoci zcela automaticky nabízely na klinikách ženám také u nás, nejen na některých specializovaných zahraničních klinikách.

Proč mají onemocnění ženských orgánů takový dopad na duševní zdraví žen?

V psychosomatice mají nemocné orgány přímou souvztažnost s naším emocionálním rozpoložením a na stejném principu funguje teorie duchovních příčin nemocí. Například zlomené srdce se projeví smutkem a skutečnou bolestí u srdce, koneckonců tato diagnóza také skutečně existuje i v medicíně. Pokud o někom řekneme, že má chladné srdce, je tento člověk citově otupělý. Prázdné lůno má však také svůj význam, stejně jako třeba ženská ňadra mající schopnost vyživovat, kojit, vzrušovat i utěšovat. Každý tělesný orgán má zkrátka svou funkci a odpovídající význam na duševní úrovni.

Proto také můžeme očekávat, že ztráta prsu nebo dělohy nezpůsobí ženskému tělu jen počáteční šok a nejde jen o ztrátu kusu těla, ale tyto orgány skutečně budou chybět i v našem duševním a komplexním významu ve vztahu k celému tělu. Po hysterektomii si spousta žen už nepřipadá jako ženy, tento zákrok se pojí se ztrátou ženskosti a plodnosti v mnohovrstevném a hlubokém symbolickém významu. Stejně tak se to může týkat třeba i ztráty prsu, kdy žena utrpí nejen ztrátu fyzickou, ale i duševní. U mnoha žen po těchto operacích dochází k přetrvávajícímu smutku, úzkostem a depresím. Proto je potřeba, aby jim byla poskytnuta odpovídající psychologická pomoc.

Hysterektomie není rozsudek smrti. I bez dělohy mohou ženy žít plnohodnotný život

Následkem gynekologických problémů mohou být deprese

Ženy, které trpí vážnými gynekologickými problémy, neplodností nebo jsou po ženských operacích či v menopauze, mohou zažívat pocity méněcennosti, selhání, vyčerpání a mohou trpět depresemi a poruchami spánku. To může vést k uzavření se do sebe, rozvratu partnerství nebo narušení sociálních kontaktů. Mohou se objevovat i pocity averze vůči sexu, vůči partnerovi nebo vůči sobě samé. Mnoho žen například prožívá ztrátu dělohy jako ztrátu svého mateřství, které je často ztotožňováno s tím, že jsou ženou.

Potíže se často objevují také po potratech nebo v menopauze. Ve všech těchto případech je důležité, aby se žena nebála konfrontace se svým mateřstvím a se svou ženskostí a aby například využila možnost absolvování psychoterapie, ženských kruhů či mnoha dalších alternativních terapií.

Menopauza jednou čeká každou ženu i dravou kosatku. Proč ji řešit co nejdříve?

Skutečná ženská sexualita má pramálo společného s obrazem vytvořeným společností

Velkým tématem je také ženská sexualita. Spousta žen nepřijímá svou sexualitu a pochybuje o ní. Společnost vytváří jakýsi obraz toho, jak by to mělo být a co se od žen očekává, ale jejich skutečné potřeby i mocná síla sexuální energie stojí někde úplně jinde. Problémy v této oblasti často pramení z psychických příčin a poruchy funkce pohlavních orgánů žen pak představují velmi závažné následky pro celý další osobní a partnerský život. Také ztráta menstruace a plodnosti spojená s klimakteriem může pro ženy představovat velkou životní změnu, s níž se obtížně vyrovnávají. Mohou se pak objevit mnohé psychické problémy, nejen fyzické příznaky typické pro menopauzu.

Možnosti pomoci ženám při psychických problémech pramenících z gynekologických onemocnění

Opravdu nestačí gynekologická léčba. Každá žena se potřebuje především věnovat sama sobě, upravit stravu, životní styl, věnovat se pravidelnému pohybu na čerstvém vzduchu a ideálně také vyhledat psychoterapeutickou pomoc. Je důležité posílit sebevědomí, sebeúctu a najít zdroje své ženské síly a načerpat pozitivní motivaci do dalšího spokojeného života.

Ohodnoťte tento článek:
5
Diskutovat

Úplňky

Právě čtete

Gynekologické potíže a psychika. Jak spolu souvisí a co je gynekologická psychosomatika?