Jak nás dokáže ochromit strach a proč stres snižuje imunitu?

Mít strach je přirozené. Je všudypřítomným obranným mechanismem, který nám brání skákat z mostu nebo chodit po zábradlí ve dvanáctém patře. Tedy alespoň někomu. Souvisí úzce s pudem sebezáchovy a definuje se jako emoční reakce na nějaký nebezpečný podnět. Protože často varuje před nebezpečím, nejde jen o prázdné strašení. Jaké jsou reakce člověka na strach a jaké negativní dopady na lidské zdraví může mít zvýšená míra strachu a stresu?

Reakce na strach: Obrana nebo útěk?

Stres představuje obrannou reakci organismu na jakékoli ohrožení. Psychologové rozlišují dvě typické reakce, které bezprostředně po ohrožení následují, a to buď útěk, anebo útok čili obranu. Těmito způsoby se před nebezpečím brání už malé dítě. Jakmile se přestaneme cítit v bezpečí a jakýkoliv podnět zvenčí vnímáme jako naše ohrožení, zaútočíme. Mgr. Jana Lepková, která se věnuje pedagogicko-psychologické práci s dětmi, vysvětluje: “Reakce na stres byla evolučně obranná, když se pravěký člověk setkal v tváři tvář takovým rizikům jakým byl například šavlozubý tygr. Přestože dnes již tento význam ztratil smysl, i přesto člověk reaguje stresem na nějakou reálnou, anebo i nereálnou, situaci. Mezi dnešní stresory lze zařadit důsledky moderní doby – smog, nadbytek dopravy, obecně hluk, vizuální stres.”

Psychosomatická mapa strachů odhalí příčinu vašich nemocí

Sociální sítě a horory jen pro otrlé!

“Jako stresující se předpokládají také sociální sítě, domněle prezentované ideály v postavě, schopnostech, nárocích na člověka, ale také kvanta informací, které se mění neuvěřitelnou rychlostí, tak jak tomu nebylo nikdy v minulosti. Stresorem jsou také různé dezinformace. Stres v mírné podobě může mít i pozitivní účinky, hovoříme o eustresu a ten může vést dokonce k práci na sobě. Mezi stresové lze zařadit i adrenalinové sporty ,některé pouťové atrakce nebo sledování hororů. Lidé je vyhledávají dobrovolně a lze tedy říci, že je nepovažují za ohrožující. Zajímavé však je, že například horory sledují lidé hlavně v obdob, kdy se cítí v klidu, v životních zátěžových situacích o ně zájem opadá,” říká dále Mgr. Lepková.

Chronický stres snižuje imunitu

Odborníci považují za nejhorší dlouhodobý, chronický stres, který může mít na náš organismus nejhorší dopad. Krátkodobý stres spojený s konkrétní situací často rychle opadne a fungování člověka se vrátí do normálu. Takovým krátkodobým stresem může být například maturita, státní zkoušky, absolvování nepříjemného vyšetření a čekání na výsledky. Horší je však stres trvající delší dobu.

“Lidský organismus má pozoruhodnou schopnost regenerace a adaptačních mechanismů, které člověka dokáží uvést do rovnováhy. I tyto schopnosti jsou u člověka však limitované a pakliže překročí určitou hranici, mohou se objevit i problémy v tělesné rovině. Stres snižuje imunitu prostřednictvím stresových hormonů, které jsou tvořeny v nadledvinkách. Je tedy pravděpodobnější, že infekčním onemocněním dříve onemocní člověk, který je stresován a i průběh nemoci může být delší,” upozorňuje Jana Lepková. Tento názor také nedávno v médiích prezentovala primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková, a to v souvislostí s epidemií koronaviru.

Psychosomatika: Proč nás ze stresu bolí hlava?

Velmi často jsou se stresem spojeny bolesti hlavy. Není to pouze vlivem stresových hormonů, ale také vlivem napjatého krčního svalstva. Člověk při stresu neuvědoměle napíná svaly a zatíná zuby. Tyto vlivy vedou i ke změnám prokrvení a výsledkem je pak bolest hlavy ze stresu. Dalším častým psychosomatickým projevem jsou trávicí problémy, zhoršení projevů alergie, atopického ekzému, astmatu nebo lupénky.

Jak zvládat stres v dnešní době? Nejezte maso a dejte si hořčík!

Vyhnout se zcela stresu asi není možné, navíc každý na stres reaguje jinak. Citlivost nervové soustavy a frustrační tolerance se u každého člověka liší. Mgr. Jana Lepková doporučuje relaxační techniky, nácvik práce s dechem a pobyt v přírodě: “Vůně lesa působí aromaterapeuticky . Čerstvý vzduch, zeleň a klid přírody působí na lidskou mysl velmi blahodárně. Své by o tom mohli vyprávět například zastánci japonského umění lesní terapie- Šinrin-joku. Blahodárné účinky lesa popisoval například slavný americký fotograf Ansel Adams, který v přírodě hledal klid a ta jej také inspirovala k tvorbě pozoruhodných fotografií přírodních krás. Příroda je tedy finančně nejméně nákladnou a efektivní terapeutickou možností relaxace od stresu.”

Proti stresu pomohou také relaxační masáže zad a šíje, které jsou v napětí. Výborná je aromaterapie a meditační hudba. “Při uvolnění se člověk ocitá v alfa vlnách, při hluboké meditaci dokonce v ještě pomalejších theta vlnách. Theta vlny jsou spojeny navíc s obrazotvorností, se sny, s fantazií a kreativitou. Relaxaci může napomoci také relaxační hudba, psychowalkmany nebo biofeedback. Součástí práce se stresem ale může být i vhodná výživa. Je známo, že nadbytek masa se zbytky vlastních stresových hormonů zvířat, není vždy výživové optimum. Potřebné jsou také minerály, převážně hořčík a dále vitaminy skupiny B. Přínosem je také práce, která člověka baví, v níž spatřuje smysl a koníčky nebo pohovory s přáteli a sdílení, “ dodává Jana Lepková.