Jak neplýtvat jídlem: Co můžeme udělat pro udržitelnou domácnost?

Udržitelnost v každodenním životě je důležitá. Každý ekologicky šetrný krok se totiž počítá! Například udržitelnost v kuchyni. Kvůli plýtvání končí spousta potravin v odpadu a zdroje spotřebované k jejich výrobě přicházejí vniveč. Díky vědomým rozhodnutím a kreativitě přitom můžete ušetřit životní prostředí i svou peněženku.

Plýtvání jídlem v ČR je skandální. Problém je však celosvětový

V Česku se ročně vyhodí 800 tisíc tun potravin! Jde o velké množství jídla, z kterého by se mnoho dalo ještě spotřebovat. V rámci světa na tom rozhodně nejsme nejhůř, tím je však problém závažnější.

Potravin je na světě více, než by stačilo pro všechny. Přesto se na některé nedostane. Zatímco na některých místech lidé usínají s prázdnými žaludky, jinde hospodyně pokrčí rameny a smete omáčku s knedlíkem do koše. Otázku Food Not Bombs a jiných iniciativ zde otevírat nebudeme, ale je to přinejmenším k zamyšlení.

Další důležitou součástí problému s potravinami je ekologická zátěž. Tím, že se mnoho jídla vyhodí, roste poptávka po novém. Zbytečně se spotřebovává o polovinu více půdy, hnojiv a dalších prostředků, než je třeba.

Jak potraviny správně skladovat? Jen zdravě jíst nestačí!

Udržitelnou domácností k lepšímu světu/-domí

Hladomor je bohužel složitá otázka – politická a ekonomická. Na životní prostředí však máme alespoň částečný vliv všichni. Jako zákazníci můžeme po malých částech ovlivnit poptávku v potravinářském průmyslu. Čím méně jídla se vyplýtvá, tím méně se koupí, a tím méně bude třeba zatěžovat planetu. Kroky k udržitelnosti nejsou těžké. Nikdo nikoho nenutí okamžitě přeskočit na dokonale eko- styl života. Stačí se nechat inspirovat.

Plýtvání potravinami v obchodech

Cesta k plné lednici a spíži začíná v obchodě. Pro nesnězené balené produkty s prošlým datem trvanlivosti či nechtěnou zeleninu zde cesta končí. Na rozdíl od některých jiných zemí není v Česku povolen dumpster diving (sbírání použitelných věcí z kontejnerů), ba dokonce zbytky k vyhození končí v drtičkách. Otázka hygieny je pochopitelná, potraviny však bývají vyhazovány i v neporušených baleních.

Nás může zajímat otázka ekologického nakupování. To jsou totiž kroky, které se dají podniknout legálně a bezpečně.

Co jsou biopotraviny a jak přísné podmínky musí splňovat?

Jak správně nakupovat potraviny?

První důležitý tip zní: zachraňujte horší kusy ovoce a zeleniny. Není řeč o shnilých a plesnivých kusech. Jde o osamělý banán nebo nektarinku s promáčklinou. Takové ovoce je zcela použitelné, ale většina lidí si je nevybere. Na konci doby, kdy je pokládáno za dost čerstvé, je vyhozeno.

Nechoďte nakupovat hladoví. Ponětí o tom, co všechno se sní, je v takovém stavu trochu zkreslené. Jídla bude možná příliš moc, než aby se snědlo včas. Předejít se tomu dá také tak, že si vytvoříte týdenní plán nákupu a spotřeby potravin. Odolejte pokušení přihodit do košíku něco, co je právě v akci, není-li to skoro prošlé.

Nakupujte sezónní potraviny z lokálních zdrojů. Podpoříte regionální zemědělce a získáte čerstvou zeleninu s nižší uhlíkovou stopou. Některou zeleninu si můžete vypěstovat i sami.

Poslední tip k nákupům je náročný. Nebude pro každého. Máte-li k tomu vůli, zajímejte se o to, jak se potraviny produkují. Zvažte míru zátěže na planetu u zemědělské a masné produkce. Zajímejte se o typ použitých obalů. Přečtěte si o etice pracovních podmínek pod danými společnostmi. Na základě toho se můžete rozhodnout, co svou koupí podpoříte.

Nelpěte na uvedené době trvanlivosti

Neštiťte se ani zlevněných výrobků s prošlou minimální trvanlivostí. Zatímco například jogurty se rychle kazí, včerejším chlebem nebo čokoládou, která projde zítra, nic nezkazíte. Ne nadarmo existuje rozdíl mezi označením trvanlivosti na obalu.

SPOTŘEBUJTE DO znamená doslova “spotřebujte do:…, než se to zkazí. MINIMÁLNÍ TRVANLIVOST je však opravdu minimální. Obchod má povinnost snížit cenu, ale produkt pravděpodobně bude poživatelný ještě dlouho v závislosti na složení.

Jídlo, které už se kazí, není těžké poznat. Napoví vám nejen netypický zápach, ale také změna barvy a struktury. V takovém případě už se nedá nic dělat než potraviny vyhodit. Znehodnocení lze oddálit správným skladováním.

Zase něco zbylo? 19 moudrých nápadů, co udělat se zbytky jídla

Jak neplýtvat potravinami: Správné skladování surovin

Chleba patří do nádoby ze dřeva či keramiky nebo zabalit do utěrky. Z ovoce a zeleniny vždy odstraňte případný obal. Fólie, která bývá například na brokolici či okurce, zadržuje vlhkost. To vede samozřejmě k rychlému plesnivění. Z kořenové zeleniny odstraňte natě, vytahují totiž z kořene vlhkost, a ten rychle seschne.

Některé ovoce a zelenina vydrží déle při pokojové teplotě než v lednici. Citrusy a banány skladujte ve spíži, to samé i rajčata, hrušky a jablka. Na nejchladnější místo v lednici patří brambory, mrkev, cibule a ředkvičky. Okurky a papriky (tedy ovoce pokládané mylně za zeleninu) dejte na horní regál lednice.

Poptejte se babiček na výrobu trvanlivých produktů. Řeč je o zavařování a nakládání. Takto můžete uchovat úrodu na dlouhou dobu. Z ovoce se dají udělat výborné džemy, kompoty, šťávy a křížaly. Okurky, cibule a jiné plodiny se dají naložit do octa, případně použít k výrobě utopenců. Rajčata chutnají skvěle naložená v oleji. Takové produkty se dají i koupit hotové, ale také je to způsob, jak prodloužit zbytkům trvanlivost.

Nevíte, co udělat se zbytky brambor? Přinášíme 6 tipů, jak je využít

Co se zbytky v kuchyni? Ušetříte se nákupu jídla i drogerie

Peníze a zeměkouli také ušetříte, když využijete potraviny ze spíže beze zbytku. Jedlé jsou například některé natě. Vyvarujte se jedovatých natí brambor, rajčat, fazolí a okurek. Spotřebovat můžete například mrkvovou nať, která po rozmixování s česnekem, olejem, droždím a kořením vytvoří výborné pesto. Listy ředkviček obohatí o vitaminy váš zeleninový salát. Natě květáku, kedlubnu a řepy se hodí do polévky.

Ze slupek zeleniny si připravte dobrý zeleninový vývar. Bramborové slupky se dají osmažit jako chipsy. Škrob v nich obsažený dokáže čistit nádobí, můžete je proto také naložit do vody s trochou sody a udělat si přírodní alternativu saponátu. Podobný účinek má také voda po vaření těstovin. Voda, v které jste uvařili rýži, podle babské rady podporuje růst vlasů. Jako kosmetický produkt můžete také použít kávovou sedlinu – přesněji řečeno, jako scrub na tělo. Obličej si však kávou nedřete, je na něj příliš hrubá a hrozí vám problémy spojené s mikrotrhlinami.

Možností je spousta, stačí se zamyslet a být trochu kreativní nebo si nechat poradit od známých, knih či internetu. Udržitelnost není jen o morálce, může to být také zábavná cesta k objevení nových věcí.

Skvělým tipem může být knížka z nakladatelství Kazda – Konec plýtvání jídlem, která přináší spoustu tipů na to, jak spotřebovat všechno jídlo z vaší domácnosti.