Méně uvěřitelné zprávy často bývají takzvaný hoax neboli lživá zpráva. Účel mohou mít různý, ať už pobavit nebo naopak zmást. Jak se vyznat v tom, co je nebo není vymyšlená zpráva?
Důvody pro vznik hoax
Může se stát, že vyslechnete nebo uvidíte zprávu, která je tak senzační, že jí lze jen těžko uvěřit. Přesto to může být pravda. Ale většinou tomu tak nebývá. Důvody pro vznik těchto hoax se liší. Často vznikají proto, aby pobavily, jindy mohou zmást. Vy se potom třeba zachováte úplně podle toho, jak autor zprávy zamýšlel. A co na tom, že takto většinou nereagujete. Za vznikem hoax může stát skupina osob, která sleduje určitý záměr nebo se také může jednat o jedince. Ten se pak bije do hrudi, jak dokázal řadu lidí obelstít.
Také se může jednat o nejrůznější motivy. Často mají podnítit nenávist, zmást okolí, ale také mohou být třeba politické. Mohou sledovat finanční hledisko, případně si chtějí zvýšit návštěvnost webových stránek a podobně.
Když takovou zprávu uvidíte, reagujete různě. Velmi často bere člověk uvedenou zprávu jako pravdivou skutečnost, aniž by si uvědomoval, že někdo druhý si z něj dělá legraci. Někdy zkrátka bývá snadnější uvěřit než si uvědomit, že je to past.
Nejčastěji kolují po internetu, kde je lidé obvykle berou vážně, a bezmyšlenkovitě šíří mezi další lidi. Často se nad zprávou člověk ani pořádně nezamyslí a reaguje na „neuvěřitelně zajímavou” zprávu. Zkrátka klikne na tlačítko „sdílet” a už zpráva fičí dál.
Virtuální svět sociálních médií, ve kterém většinou žijeme jen podporuje vznik a šíření takovýchto zpráv. Hoax mohou dorazit ale také do vašeho e-mailu, třeba i od důvěryhodné osoby. Což by nemělo být důvodem pro to, abyste zaslané zprávě věřili.
Jak poznat hoax
Velmi často upoutá naléhavostí a třeba i upozorněním na nebezpečí, které hrozí. Zaštiťuje se přitom důvěryhodnými zdroji. Většinou v hoaxech nechybí poznámka, aby se zpráva šířila v co největší míře dál. Poplašným zprávám se nejspíš daří tak dobře proto, protože chceme být dobří, solidární s jedincem nebo skupinou a snažíme se podpořit druhé.
Část hoaxu přitom může působit velmi seriózně, některé obsahují částečně pravdivé informace, které v průběhu textu poupraví a trochu zkreslí. Člověk se může těžko orientovat v tom, co je pravda a co není.
Mezi nedávné hoaxy patří také zprávy ohledně bývalého kandidáta na prezidenta, pana Drahoše a jeho „citáty”. Věty, které řekl, se z části zakládají na pravdě, ale část věty chybí a často se jedná o poměrně významná slova, která mění smysl věty. Konečné vyznění upravené zprávy je pak zcela jiné. Takovýmto šířením pomluvy poškozujete jméno příslušného člověka. Tím splníte cíl, který si předsevzal původní odesílatel zprávy.
Poplašné zprávy mohou být vymyšlenými prosbami o pomoc, které si pohrávají s lidskými city. Vyvinout se může z kdysi pravdivé zprávy, která už dávno ztratila svou platnost a smysl. Kromě toho může být trochu poupravena. Typické jsou prosby o darování kostní dřeně nebo peníze na rakovinu dětí. Často bývá uveden i kontakt a telefonní číslo, které člověku mají dodat pocit důvěryhodnosti.
Uvedená telefonní čísla a jména nemusí také vůbec souviset se zprávou a mohou poškozovat cizí jméno. Tím, že budou lidé volat na uvedená čísla, mohou také třeba narušit chod informační linky nebo jednoduše rušit naprosto cizího člověka, který s informací vůbec nesouvisí.
Dalším typem jsou opakovaná varování před různým napadením, před viry v počítači. Abyste mu předešli, měli byste třeba uhradit určitou finanční částku. Podobné zprávy se řetězově šíří také o mobilech, varují před jejich vadností.
Vůbec nebezpečí jako takové je velmi častým jevem, který v hoaxech najdeme. Těžko se v nich člověk orientuje a někdy je snadné jim uvěřit.
Najít můžete také třeba hoaxy v podobě petice. Takovým zprávám jde o to nabrat co nejvíce osobních údajů. Pod uvedeným bojem „za spravedlnost” se někdy skrývá pouze obchodování s adresami, případně se vaše jméno může objevit někde, kde vůbec nechcete.
Kromě toho může být přeposílání otázkou bezpečnosti, protože pokud přeposíláte zprávu, nikdy nevíte, kam se kontakt dostane. A také jak ho kdo využije nebo zneužije.
Masově šířené bývají také řetězové dopisy štěstí, které spoléhají na pověrčivost.
Hoax obrázky
Velkou solidaritu mohou způsobovat také vhodně vybrané obrázky. Může se jednat o obrázek, který byl někde vybrán na internetu a s vhodným popiskem pak poslouží požadovanému účelu. Jestli byl zneužit cizí obrázek se můžete zkusit přesvědčit na internetu, třeba images.google.com vyhledává stejné nebo podobné obrázky. Můžete tak nakonec zjistit, že na některé stránce se nachází podobný obrázek, který byl ale upraven pro dosažení určité potřeby.
Tím se také dostáváme k otázce pravých a falešných videí. Pro využití v hoaxu bývají určité události vhodně sestřiženy a třeba i doplněny.
Hoax databáze
Ujistit se o tom, že se váš instinkt nemýlí a skutečně se jedná o hoax, se můžete přesvědčit na stránce hoax.cz. Velmi podrobná stránka se zabývá všemi aspekty poplašných zpráv a uvádí i jejich přehled.
Podobnou stránkou jsou manipulatori.cz, která se hoaxy zabývá velmi obšírně a při vysvětlování tohoto fenoménu se opírá i o odborné tituly.
Webová stránka www.hatefree.cz/ se snaží o soužití bez násilí a nenávisti a v tomto smyslu se také věnuje hoaxům.
Jak zacházet s hoaxem
Ať už se dostanete k jakékoliv zprávě, vždy zvažte, nakolik může být reálná a případně se zkuste podívat do databází hoaxů. Možná, že právě tam najdete důkaz, že se jedná o hoax.
To, že jste zprávu dostali od přátel, není důvodem pro to, abyste jí věřili. Mohli ji odeslat automaticky, bez přemýšlení. Hoaxy dokonce občas uveřejní také média. To, že budete sledovat ta důvěryhodnější, zvýší pravděpodobnost, že se dostanete ke kvalitním zprávám. Ale důležité je přemýšlet, pochybovat a ověřovat si. Existuje také speciální server, který se zabývá satirou. Infobaden je poměrně častým zdrojem poplašných zpráv.
Je důležité dbát na dobré jméno a před tím, než senzační zprávu odešlete třeba obchodním přátelům, je dobré si ověřit její pravdivost.
Můžete zkusit, podle důležitých slov, typických pro obdrženou zprávu, si na internetu vyhledat fakta. Ověříte si tak, jestli se jedná o skutečnost, nebo jestli někdo sleduje jen určitý cíl.
Než zprávě uvěříte, zkuste si také o ní promluvit s blízkými nebo kamarády, třeba budou mít lepší informace než vy.
Abyste dále nepřispívali k šíření poplašných zpráv, můžete odesílatele slušně upozornit, že se jedná o hoax. Případně je vhodné vložit i odkaz, na kterém se o tom sám přesvědčí.
Také se necháváte napálit? Jak zacházíte s hoaxem? Podělte se v naší diskusi.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
