Nastřelování náušnic u nezletilých. Je propichování uší týráním dětí?

Náušničky u dětí – ano či ne? Toť otázka, a hojně diskutovaná. Myslíte si, že je správné nechat za děti rozhodovat rodiče a vystavovat malé děti bolesti při nastřelování náušnic? Propichování uší u dětí probíhá v jakémkoliv dětském věku, nikoli pouze u miminek, a dítě obvykle do toho nemá co mluvit. V souvislosti s nastřelováním náušnic u dětí se také vyskytla kauza v obchodním řetězci Claire´s v kanadské provincii Edmonton. O co šlo?

Piercing u dětí bez jejich souhlasu, skandál?

Již bývalá zaměstnankyně v Claire’s, Raylene Marks, říká, že tato společnost přiměla opakovaně zaměstnance propichovat uši dětem, které to nechtěly. Marks tvrdí, že management na několika pobočkách pobízel zaměstnance, aby děti zkrotili a uši jim na žádost rodičů propíchli. To ovšem už zavání porušováním lidských práv a týráním dětí, které z tohoto nelékařského invazivního zákroku mohou mít trauma. Zaměstnankyni se to zkrátka nelíbilo – a tak se ozvala.

V otevřeném dopise neloajálně vystupuje proti společnosti Claire’s a kritizuje a odsuzuje provádění piercingu u dětí. Prohlašuje, že nastřelování náušnic je nefér a kruté k dětem. Navíc tento úkon není pro zaměstnance vůbec jednoduché vykonat – kdo by chtěl nutit dítě nechat si bolestivě propíchnout uši?

Zaměstnankyni Raylene Marks bylo čím dále tím více nepříjemné, když se násilně propichovaly dětem uši. V otevřeném dopise vysvětlila, že její bývalý zaměstnavatel, pobočka Claire’s v Edmontonu, je proslulá nastřelováním náušnic u dětí. Jí osobně to prý nevadí, ovšem až na případy, kdy se nastřelování náušnic u dětí provádí bez jejich souhlasu a v podstatě násilím. Co si budeme povídat – takových případů jistě nebylo málo.

“Zažila jsem případy, kdy se děti velmi bránily a byly k tomu svými rodiči vyloženě nuceny. Děti byly zastrašovány a nabádány k tomu, aby se uklidnily. Viděla jsem, jak se ty děti cítí a byly nešťastné i poté, co už to měly za sebou a dostaly za odměnu lízátko. Neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit a začala jsem přemýšlet nad tím, kde je hranice porušování osobní svobody dítěte,” vysvětluje žena.

Propichování uší u dětí: Krása za každou cenu?

Raylene Marks podala výpověď tehdy, kdy už hranice její trpělivost přetekla. Bylo to po incidentu se sedmiletým dítětem, které už mimochodem bylo dost velké na to, aby vědělo co chce – a co si nepřeje. Sedmiletá holčička přišla se svou matkou na dvojité propichování uší. To probíhá tak, že dva pracovníci propíchnou – každý jedno ucho – zároveň, aby tak ušetřili dítě prodloužené bolesti, a především aby zabránili tomu, že dítě po ataku prvního negativního zážitku a bolesti bude reagovat tak, že znemožní pracovníkům propíchnout mu i druhé ucho. Holčička ale plakala asi půl hodiny, že nechce mít propíchnuté uši. Přestože jí matka utěšovala slovy: “Zlato, můžeme jít domů, kdykoliv budeš chtít.”, svá slova očividně nemyslela vážně a holčičku odejít domů nenechala.

Raylene Marks viděla, že holčice je extrémně zle, ale s matkou to ani nehnulo. Popisuje incident dále takto: “Dítě působilo jako inteligentní a pohotové, rozumělo dobře svému tělu a vědělo, co říká. Holčička vyjádřila, že nechce, abychom se jí dotýkali, že stojíme moc blízko, a že jí není dobře. Ujasnila, že nechce náušnice. Prosila znovu a znovu, aby ji máma už vzala domů. Její sdělení bylo pro mě úplně jasné : Nesahejte na mě, nepíchejte mi uši, já tady nechci být.”

Marks piercing prostě nemohla provést a naštěstí matka dítěte nakonec souhlasila, že to není správné. Zaměstnankyně Claire’s čekala, že tohle tedy bude konec příběhu, ale bohužel šťastný konec příběhu jaksi nenastal. Další den ji oslovil manažer a vynadal jí za neprovedení piercingu. I když Raylene jasně vysvětlila své důvody, manažer její argumenty neuznal a prohlásil, že její povinností bylo dítěti uši propíchnout, a to i přes zjevné protesty dítěte.

Vyšlo najevo, že je to nařízení společnosti, které od zaměstnanců očekává i manažer správní oblasti obchodů. “Děti se tedy mohou držet a násilím jim mají být propíchnuty uši. Děti v tomto procesu nemají mít žádné slovo. Pracovník, který má úkon provést, nemá žádné právo odmítnout prostřelit kov ušima dítěte, které prosí, aby se ho nedotýkali.” shrnuje Marks stanoviska společnosti, u které dříve pracovala. Protože její názory nebyly v souladu s tímto krutým nařízením, Marks z Claire’s odešla.

Trauma dítěte kvůli náušnicím a jak tomu předejít

Nyní se bývalá zaměstnankyně společnosti dala do hájení práv dětí a zabývá se otázkou propichování uší dětem z hlediska jejich možného traumatu a týrání dětí. Zároveň shledává postup společnosti za velice chybný a neetický. “Nemůžu být součástí společnosti, která učí dítě, že jeho právo říct NE na invazivní nelékařský zákrok může být tak snadno přebito dospělým, a ještě hůř, že to dítě musí přijmout,” dodává.

“Pokud jste společnost, které děti nejsou lhostejné, snažně vás prosím, abyste změnili tuhle direktivu, která bezostyšně ignoruje každé dítě, které nahlas protestuje, pláče, vykazuje jasné znaky tísně nebo je fyzicky přidržováno zákonným zástupcem, zatímco popotahuje a pláče, aby je pustili,” napsala.

Její snahou je přehodnotit postoj společnosti, a protože vše již medializovala, kauza nezůstala bez odezvy ze strany zmíněné firmy. Prý zapracují na změnách. Zaměstnanec bude moci odmítnout provést nastřelení náušnic vzdorujícímu dítěti na základě rozumného vyhodnocení situace. “Stačí říct jednou NE,” zdůrazňuje Marks.

Jak se zdá, problém ale není ve společnosti, ale především v rodičích. Je tedy potřeba zatlačit i na ně, aby respektovali požadavky svého dítěte. “V současnosti neexistuje žádná legislativa, která by chránila nezletilé dítě, které nesouhlasí s propichováním uší,” apeluje na rodiče Raylene Marks.

Náušničky u dětí – ano či ne?

Téma propichování uší u dětí je hojně diskutované na různých internetových mateřských fórech a v diskuzích. Zatímco tradiční názory doporučují nechat dítěti propíchnout uši v kojeneckém věku, aby si to ještě neuvědomovalo a na událost si nepamatovalo, pokrokovější názor vychází z toho, že se má počkat až bude dítě větší a bude se moci rozhodnout samo. Samozřejmostí je také nechat svému dítěti propíchnout uši co nejšetrnější metodou a v prostředí, které zaručuje kvalitu, šetrný přístup a důslednou hygienu. Na výběr tedy máme jak tetovací salóny, tak ordinaci pediatra.

Nastřelování náušnic, nebo dutá jehla?

Při výběru metody propíchnutí uší ale často vítězí tetovací a piercing salóny, které provádějí piercing dutou jehlou, která je ke kůži šetrnější a umožňuje rychlejší hojení kůže. Nastřelování náušnic, které se dnes standardně provádí v ordinacích pediatrů, je sice rychlejší, ale poškozuje tkáň ucha a vyžaduje delší hojení.

Rozhodně tedy jako rodiče zvažte, zda-li je nezbytné, aby vaše dítě mělo propíchnuté uši a starší dítě plně respektujte, pokud si nic takového nepřeje.