V minulosti se pěstoval na střechách, jelikož lidé věřili, že ochrání dům před ničivými následky blesku. Dnes představuje především oblíbenou okrasnou rostlinu, která se hodí na skalku, do květináče i do dekorativní misky. Řeč je o netřesku, sukulentní rostlině, jejíž domovinou jsou hornaté oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Jak netřesk pěstovat a co o něm možná nevíte?
Sukulentní rostlina s blahodárnými účinky
Netřesk je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých, která je až překvapivě nenáročná na pěstování. Vytváří přízemní růžice, z nichž po čase vyrůstají pestrobarevné květy, a tak se skvěle hodí nejen na skalku, ale i do různých přenosných nádob na balkon nebo terasu.
Co o netřesku není příliš známé, jsou jeho blahodárné účinky na naše zdraví. Listy a výhonky se v některých zemích používají jako přísada do salátu, gel z listů zase slouží jako hojivá emulze na kožní a jiné problémy. Léčivými účinky netřesku se zabývá mimo jiné medicínský portál WebMD.
Rostlina může být nápomocná v případě průjmu, žaludečních vředů, diabetu či dně. Gel z listů lze použít jako podpůrnou léčbu ušních infekcí, hmyzích kousanců či popálenin. Je však nutné vzít v potaz skutečnost, že chybí vědecké důkazy, které by účinky netřesku dokládaly.
Vzhledem k tomu, že účinky této rostliny prozatím nebyly dostatečně prozkoumány, je doporučováno, aby se její konzumaci vyhnuly těhotné a kojící ženy.
Pryskyřníky: Jak se jich zbavit na zahradě a které druhy naopak pěstovat?
Ideální rostlina nejen na skalku
Velkou oblibu si netřesk získal především pro svou nenáročnost. Poroste totiž v podstatě všude, například i ve štěrbinách mezi kameny nebo na střeše. Nejčastěji jej lze spatřit jako okrasnou rostlinu na skalkách, popřípadě v květináčích či jiných přenosných nádobách.
Existuje obrovské množství druhů netřesku, nicméně u nás ve volné přírodě roste pouze netřesk střešní (Sempervivum tectorum) a netřeskovec výběžkatý (Sempervivum globiferum), který pochází ze stejné čeledi, představuje však samostatný rod. V zahradnictvích je pak často k dostání také netřesk horský (Sempervivum montanum), popřípadě netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum), který vytváří bílé pavučinky. Všechny druhy mají společné to, že se jim velmi dobře daří i v nehostinných podmínkách. Dužnaté listy fungují jako zásobárna vody, díky čemuž jsou netřesky schopné přežít i dlouhou dobu bez přísunu tekutin. Pokud je kolem rostliny dostatek místa, poměrně rychle se rozroste v souvislý porost.
Květy netřesku jsou výrazné a objevují se během letních měsíců na vysokém „stonku“, který vyrůstá ze středu rostliny. Masité listy vytvářejí pěkně vypadající růžici, a tak se rostlina perfektně hodí do ozdobných záhonů i dekorativních misek na stůl. V závislosti na konkrétním druhu mohou mít například zelenou, zelenomodrou, fialovou nebo červenou barvu.
Nejčastěji se pěstují tyto druhy netřesku:
- netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
- netřeskovec výběžkatý (Sempervivum globiferum)
- netřesk horský (Sempervivum montanum)
- netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum)
Netřesk je trvalka, jejíž pěstování je extrémně snadné. Jako pokojovou či balkonovou rostlinu ji lze doporučit například i těm, kteří zapomínají na pravidelné zalévání nebo rostlině nemohou věnovat pravidelnou péči.
Jak pěstovat netřesk?
Netřesk bude prospívat v omezeném prostoru, na přímém slunci, na suchém místě i v půdě s nedostatkem živin. V podstatě je nutné dát pozor jen na to, abychom netřesk nepřelili, protože by mohlo docházet k uhnívání kořenů. Žádná jiná opatření nejsou potřeba. Netřesky se nehnojí a zalévají se jen málo, prakticky se o ně tedy nemusíme starat.
Při výběru stanoviště se není třeba nijak zvlášť omezovat. Ideální však je, když netřesk zasadíme do dobře propustné půdy a na místo, na kterém se nedrží voda. Rovněž je vhodné, když má netřesk dostatek světla – jeho květy budou mít mnohem výraznější barvu. I v polostínu či ve stínu se však bude rychle rozrůstat.
Jedná se o mrazuvzdorné rostliny, v zimě tedy nepotřebují žádnou speciální péči. Přece jen pocházejí z hor, a tak jsou na poněkud extrémnější podmínky zvyklé. Výhodou je také skutečnost, že netřesky nenapadají žádné choroby ani škůdci, nicméně v jejich blízkosti se v půdě mohou usídlit mravenci, kteří posléze narušují kořeny i nadzemní části. Mravenců se lze případně zbavit pomocí běžně dostupných přípravků.
Monarda neboli zavinutka: Léčivá a voňavá ozdoba jakékoliv zahrady
Množení netřesku
Množení netřesku je stejně nenáročné jako jeho pěstování. Množí se dceřinými růžicemi, což jsou nové výhonky, které vyrůstají kolem mateřské rostliny. Během léta či na začátku podzimu stačí mladou rostlinku i s kořeny vytáhnout a zasadit na požadované místo. Kořenový bal je slabý a mělce uložený, a tak je celý proces velmi snadný. Po zasazení rostlinu čas od času zalijeme. Už zhruba za čtyři týdny bude patrné, že nově zasazený netřesk roste.
Množení bychom měli provádět nejpozději v září, aby měla mladá rostlina dostatek času na zakořenění a přípravu na nadcházející zimu.
