Menu
WomanOnly
Psychologie

Psychologie davu aneb proč je davové chování nebezpečné a snižuje lidi na úroveň zvířat?

Davové chování může pořádně vyděsit naprosto každého. Není ale vůbec snadné takovému davovému chování odolat. Člověk je velmi snadno zmanipulovatelný, lehce něčemu podlehne a přidá se k mase lidí, ať už jde této konkrétní skupině o cokoliv. Tyto jevy odedávna fascinovaly vědce, kteří se je snažili popsat a přijít na kloub tomu, co vlastně stojí za davovým chováním lidí. Vzpomeňme si na holocaust, Hitlerjugend či koronavirové šílenství. Ale třeba i Baník, Spartu nebo Slavii, politické stávky, davové šílenství na koncertech známých hvězd, chování uvnitř náboženských sekt a podobně. Proč může být dav tak nebezpečný?

Co je to psychologie davu a čím se zabývá

Psychologii davu nebo davové chování zkoumá sociální psychologie. Prvním odborníkem, který se touto tématikou začal zabývat byl francouzský sociolog a lékař Gustav Le Bon (1841-1931), který také napsal stejnojmennou knihu – Psychologie davu. Ve svém díle popisuje, jak dokáže pod vlivem davu jedinec zcela změnit svoji osobnost. V tu chvíli ustupuje do pozadí jeho svědomí, ale vrací se ve svém vývoji o několik levelů zpět. Některé Le Bonovy názory, které popsal ve své knize, již dnes neplatí a jsou to přežitky, nicméně právě on byl první vlaštovkou a při studiu psychologie davu jeho jméno zaznívá na prvním místě.

Stále však platí to, že právě masy lidí a davy vždy utvářely budoucnost lidstva ve smyslu různých převratů a revolučních změn. A každý dav také musí mít svého vůdce, který se pro něj stává bohem. V tu chvíli si ale nikdo neuvědomuje, že onen vůdce třeba lže a záměrně manipuluje, aby dav strhl na svou stranu. Dav je však ovládán sugescí svého vůdce a stává se nebezpečným, zejména pokud se jedná o davovou psychózu či davové šílenství.

Psychopatem se člověk rodí, sociopatem se člověk stává. Umíte je poznat a proč jsou nebezpeční?

Inteligence davu se rovná inteligenci jeho nejhloupějšího člena

Jaký je vlastně dav? Za dav v podstatě Le Bon považuje jakoukoli skupinu lidí, která se může chovat různými způsoby. Důležitým poznatkem psychologů a sociolů bylo to, že dav se stává jedinou duší a funguje jako jeden subjekt. Dále je plný emocí. Je přirozené, že je dav nestabilní, vášnivý, impulzivní, někdy i nerozhodný, ale často velmi organizovaný a schopný jít zkrátka přes mrtvoly. Podle S. Freuda (1856-1939) se v davovém chování uplatňuje Id, tedy pudová složka a libido na úkor Ega (vědomí) a Superega (nadvědomí), které ustupují do pozadí. A jakmile vědomí a nadvědomí ztrácejí svůj vliv, mnohonásobně se zesilují pudové složky a člověk se v podstatě stává zvířetem.

V davu v tu chvíli vůbec není rozhodující, kdo je jeho členem. Je jedno, jestli jakého pohlaví, národnosti, věku, politického či náboženského přesvědčení jedinec je, pokud jej spojuje společný cíl a směr s ostatními členy davu. Další zásadní informace je ta, že dav ztrácí inteligenci a pohybuje se na úrovni svých pudů a emocí. Uvádí se, že inteligence davu se rovná inteligenci nejméně inteligentního člena tohoto davu.

Proč vůbec vznikají davy lidí?

Každému davu o něco jde. Někdy je to opodstatněný cíl mající vést k tomu, aby se lidé měli lépe, například v rámci nějaké revoluce. Jindy jen rozmar, zábava jako třeba fotbalové kluby. Často jde o podlehnutí nějaké iluzi a klamnému přesvědčení, které však může mít fatální následky. Davy se srocují i z důvodu msty či odplaty vůči nějakému konkrétně označenému viníkovi. Davovému šílenství ale mohou podléhat i lidé, kteří jsou třeba přesvědčení o tom, že se blíží konec světa a všichni zemřou, anebo že jsou všichni nemocní, což se pak může i projevit tím, že se u nich začnou pod vlivem sugesce projevovat symptomy nemoci.

Hypnózou lze dnes léčit deprese či závislosti. Jak terapie funguje?

Třeba i chování lidí během epidemie koronaviru by se dalo rozhodně považovat za davové. Zatímco jeden dav pod vlivem strachu z nákazy byl schopen vydědit své nenaočkované potomky, kteří nenosili respirátor, další dav hromadně brojil proti nesmyslným nařízením a vykřikoval, že žádný koronavirus neexistuje. Další davové chování se projevuje v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jsou lidé, kteří hromadně a velmi ochotně pomáhají uprchlíkům, ale další dav společně útočí na vládu, která údajně nabízí uprchlíkům  až přílišné výhody a nedokáže se postarat o vlastní české občany.

Dá se dav porazit či rozpustit?

Jak porazit dav? Vůbec nijak. Dav se totiž stává nejmocnější a nejbezpečnější zbraní v dějinách lidstva. Kdo by se domníval, že dav lze porazit či rozpustit rozumem či intelektem, tak se bohužel mýlí. Dav funguje na základě emocí, jak již bylo zmíněno. Proto také každý vůdce davu může zmanipulovat jedince tak, že i zapomenou, jak se původně jmenovali. Pokud má přesvědčivé argumenty, které v nich vzbuzují emoce, například strach z něčeho, nebo touhu po pomstě a nenávisti, pak má vůdce vyhráno. A dav začne zcela podléhat jeho autoritě.

Jedinou možností jak porazit dav je, rozložit jej zevnitř a zmenšit jeho objem, sílu. Čili rozdělit lidi na menší skupiny, případně je poštvat proti sobě. Tohle se velmi často děje, a to pod vlivem různých sugescí a manipulací.

Vůdce musí mít hlavně vůli

Vůdce může mít ke svému chování nejrůznější pohnutky, dost často je to ale nějaké trauma, frustrace či komplex, kdy se snaží o nějakou kompenzaci. Může to být také silná ctižádost. Hlavním znakem každého vůdce je jeho vůle a vytrvalost, jinak by takový dav rozpustil po pár dnech a nevydržel by dotlačit své stádo k tomu, aby vykonalo jeho velkolepý záměr. Vůdce neustále dokola opakuje své příkazy, stručně, jasně a srozumitelně. Ovládá svůj dav jako bezduché loutky. Snad nejznámějším vůdcem v dějinách lidstva, který zmanipuloval obrovskou masu lidí a strhl ji k davové psychóze byl Adolf Hitler.

Jak se zbavit komplexu méněcennosti a proč máme komplexy?

Jaké existují typy davu

Le Bon také ve svém díle davy roztřídil, a to podle jejich záměru. A nejen on, také další psychologové a sociologové mají svou klasifikaci davu. Například R. W. Brown rozděluje davy na aktivní a pasivní. Mezi aktivní davy patří rozlícený agresivní dav, únikový dav zběsile prchajících lidí. Za pasivní dav můžeme považovat třeba nahodilé srocování se lidí u dopravní nehody. Tak vznikají takzvaní čumilové, kteří místo aby někomu pomohli, vykazují chování davu.

Co je Bystander fenomén

Zajímavým fenoménem v psychologii davu je takzvaný Bystander fenomén neboli efekt přihlížejícího. Jedná se o to, že když se člověk stane v davu přihlížejícím nějaké nepříjemné události, kdy třeba jedinec vyžaduje pomoc, člověk přebírá chování postávajícího pasivního davu a nepomůže. Jsou to takzvané davy čumilů, z nichž se jen málokdo dokáže rozhoupat k tomu, aby začal aktivně jednat a nabídl praktickou pomoc. Bylo prokázáno, že ve větším procentuálním měřítku pomohl osamocený člověk, který se stal například svědkem nehody nebo nějaké události, než ten, kdo se nachomýtl k postávajícímu davu.

Mnohokrát se stalo, že lidé se něčemu hroznému smáli a i když se sami nezapojili, náhle jako zhypnotizovaní převzali chování ostatních lidí. Někteří si třeba dokonce i danou událost natáčeli. Další problém představuje to, že člověk by třeba pomoct chtěl, aby obává se vystoupit z davu a něco udělat, když ostatní nedělají vůbec nic. Ocitá se v této situaci poprvé, bojí se, že se zesměšní a sám sobě argumentuje třeba tím, že je lidí v okolí dost, kteří by mohli něco udělat a podobně.

Zdroje: Psychologie davu, G. Le Bon; Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování, O. Mikšík; Psychologie masy a analýza já, S. Freud

Ohodnoťte tento článek:
3,8
Právě čtete

Psychologie davu aneb proč je davové chování nebezpečné a snižuje lidi na úroveň zvířat?