Sexsymbol Marlene Dietrich ukázala odvahu v boji proti nacismu

Výstřední, provokativní, smyslná, odvážná, svérázná, zdánlivě chladná, lascivní, inteligentní a neuvěřitelně talentovaná. Taková byla Marlene Dietrich. Žena, která dobyla Hollywood a ukázala odvahu v boji proti nacismu. O Hitlerovi řekla, že je idiot a podporovala americké vojáky. Loni uplynulo 120 let od jejího narození. Připomeňme si zásadní okamžiky jejího života.

Jméno si změnila v patnácti

Marlene Dietrich se narodila 27. prosince 1901 v Berlíně, do rodiny pruského důstojníka a dcery zámožného zlatníka. Velkou roli v jejím životě sehrál červený zápisník, který dostala od matky a do něhož si po celý život zapisovala své niterné myšlenky. Když jí bylo patnáct let, změnila si jméno na Marlene Dietrich. Její otec krátce nato padl na frontě a matka se obratem provdala za muže, který bohužel rovněž válku nepřežil.

Ve dvaceti Marlene odjela do Výmaru do školy, kde začaly její bohaté milostné eskapády. Po románku s učitelem houslí začala studovat na herecké akademii Maxe Reinhardta. V té době už měla za sebou několik drobných divadelních rolí. V květnu 1923 se provdala za filmového producenta Rudolfa Siebera a o rok později porodila dceru Marii Elisabeth. Marlene Dietrich ale v domácnosti nezůstala. Jakmile dcera trochu povyrostla, opět se vrhla na divadelní role, tanec, kabaret. V roce 1928 se proslavila ve filmu Já líbám ruku Vám, madam. Pak už následovaly filmové role, v nichž hrála hlavní role. Z dalších jejích proslulých filmů to byl například Modrý anděl.

Odešla od manžela a dcery za kariérou

Zatímco se manžel staral doma o dceru, Marlene odjela za slávou do Ameriky. V 30. letech 20. století se stala nejznámější a nejobsazovanější herečkou světového formátu. Za film Morocco získala nominaci na Oskara. Spoustu filmů natočila s režisérem Josefem von Sternbergem, s nímž měla i dlouholetý milostný poměr. On byl ženatý, ona vdaná, ale nikomu to nepřekáželo.

Marlenin milostný život byl však hodně pestrý. Měla i další milence z řad známých osobností, a dokonce také milenky. Ze slavných milenců Marlene Dietrich to byli například spisovatel Erich Maria Remarque, Ernest Hemingway, herci Gary Cooper, Kirk Douglas, John Wayne, Anthony Quinn, Marlon Brando, Jean Gabin, zpěvák Frank Sinatra, z milenek třeba šansoniérka Edith Piaf nebo zpívající herečka Judy Garland. Její vztahy však byly dlouhodobé, s Jeanem Gabinem byla sedm let. Ale říká se, že měla v posteli polovinu Hollywoodu a údajně měla poměr i s prezidentem Kennedym.

Za války se postavila proti Hitlerovi

Za války Marlene Dietrich nelenila a nevěnovala se pouze bavení publika. Postavila se proti Němcům a bojovala proti nacismu, jehož byla nelítostnou odpůrkyní. Přihlásila se do americké armády a přijala svou roli kapitánky. Tlumočila z němčiny do angličtiny a pomáhala na frontě s čím bylo potřeba. Podporovala uprchlíky a spojence. Američtí vojáci ji zbožňovali, němečtí zase nenáviděli. Němci její chování považovali za zradu, byla přece Němka! Odmítla osobní Hitlerovu žádost o spolupráci a propagandu, naopak tehdy požádala o americké občanství a jednoznačně se přidala na stranu Američanů proti Hitlerovi. Díky tomu si u Hitlera pěkně zavařila a její filmy byly ve Třetí říši zakázány.

„Vojáky navštívila na Aljašce, v Severní Africe i Evropě. Bavila je, vystupovala, ale také pomáhala v nemocnicích. Stejně tak muže provázel její hlas z vysílání rádia. Právě tento nezaměnitelný hlas a její charisma okouzlovaly vojáky, povzbuzovaly je, a tím dostávaly nepřítele do nesnází. Němci dokonce poslali Marleninu sestru do koncentračního tábora Bergen-Belsen, údajně proto, aby Marlene přestala,“ zmiňuje web UNHCR, jak píše denik.cz v článku Modrý anděl, který čelil Hitlerovi.

V Německu už nebyla vítaná

Díky těmto aktivitám a „zradě německého národa” se Marlene už nemohla nikdy v budoucnu vrátit do Německa. Když se o to pokoušela, při návštěvě Berlína nebyla přijata a bylo jí vyhrožováno. Encyklopedie Britannica dokonce píše, že když v roce 1960 Marlene navštívila Berlín, příznivci nacismu nesli transparenty s nápisy „Běž domů, Marlene”, čímž ji sdělovali, aby vypadla zpět do USA, kde byl její nynější domov.

Marlene hrála i po válce a pokračovala ve své kariéře. Vystupovala, hrála, zpívala. Pila spoustu alkoholu a brala drogy. Její životní styl byl náročný a životní tempo vysoké. Ke konci života ji už pronásledovaly zdravotní problémy, především problémy s četnými zlomeninami nohou. Svou poslední roli si zahrála ve svých 77 letech ve filmu Krásný gigolo, ubohý gigolo.

Po roce 1979 již nemohla stát na vlastních nohou. Žila však ještě dlouhý čas v ústraní v Paříži a zemřela 6. května 1992 – dožila se úctyhodných 90 let. A protože si nakonec přála být pohřbena v Berlíně vedle své matky, její pohřeb probíhal v Německu za přísných opatření, aby třeba náhodou neonacistické skupiny znovu nezačaly vyvádět.

Jaká byla Marlene Dietrich?

Jaká že vlastně byla Marlene? Narodila se ve znamení Kozoroha. Byla velice ambiciózní a ctižádostivá, prudce inteligentní, uměla několik jazyků, dobře se učila a měla dobrou paměť. Byla hudebně a tanečně nadaná, s hrou na housle skončila kvůli zánětu šlach, poranění ruky či kdoví jaká skutečný důvod měla, ale naučila se hrát i na velkou pilu, kterou držela mezi nohama.

Byla vynikající zpěvačkou šansonů, módní ikonou, skvělou tanečnicí, kabaretní umělkyní, modelkou a herečkou. Její sláva na sebe nenechala dlouho čekat. A k jejímu životnímu stylu prostě patřily i nejrůznější milostné eskapády. Marlene byla bisexuálka, která ráda nechala projevovat i svou mužskou stránku. Nosila kalhoty a jiné pánské oblečení, působila v armádě a milovala ženy. Za svůj život natočila spoustu filmů i písní, získala mnohá ocenění. O svém životě také napsala autobiografickou knihu.

Zdroje: wikipedie, denik.cz, klassikakzente.de: Marlene Dietrich