Zapne ji u jídla, při vstávání, před spaním. Denně pak dítě stráví u televize kolem 3,5 hodiny. Koukne na několik pohádek, dále na pár vražd a přestřelek. Je televize správným společníkem dětí? Jak ji ale vyloučit ze seznamu denních potřeb?
Skelný pohled hypnózy
Při sledování televize mozek odpočívá, dítě pak nevnímá ani příběh, souvislosti. Skelný pohled, který zavítá do jeho očí, je pohledem pod jakousi hypnózou, způsobenou mechanickými pohyby na obrazovce. Dítě, které se u sledování pořadu nepohybuje, nereaguje na vaše volání, není natolik zaujato probíhajícím programem, je myšlenkově naprosto pasivní pod vlivem takzvané „televizní hypnózy“.
Smrt fantazii
Pohled na obrazovku je pro dětskou fantazii smrtícím úderem. Na rozdíl od knih, které vyvolávají promítnutí příběhu v kině naší hlavy, televize nám ucelený obraz nabízí zdarma. Dítě pak bere věci stroze přesně tak, jak je pořad naservíruje.
Tichý asociál
Nejen že dítě nemá potřebu u televize přemýšlet, nerozvíjí ani nic dalšího. Nemluví, nezpívá, nevyjadřuje svůj názor, stává se konzumentem aktuálního programu. Vystřídejte snídaňový rituál po boku televize za patnáctiminutový rozhovor o škole, kamarádech, rodinných plánech na víkend.
Televize od A do Z moc kvalit nepřináší. Najděte s dítětem společně zábavné a přínosnější odpolední aktivity. Začněte s kroužky rozvíjejícími osobnost. Večer místo pohledu na míhající postavy poslouchejte audioknihy. Půl hodina u televize se pak mezi aktivitami rázem stane nezávadnou.
