Vrbová kůra odjakživa sloužila jako účinný léčebný prostředek. Co obsahuje, jak pomáhala našim předkům a může nám pomoci i dnes? Kde roste vrba bílá, co symbolizuje vrba jako strom a jsou další druhy vrby také léčivé?
S čím se vrba symbolicky spojuje a jaké existují její druhy?
Vrba bílá (Salix alba) se vysazuje jako okrasná dřevina na břehy rybníků a jezírek v zahradách nebo do alejí ve vlhkých parcích. Bývá statná, mohutná a rychle rostoucí, dožívá se však maximálně sta let. Má typické podlouhlé listy a kvete na počátku jara, kdy se objevují první jehnědy – kočičky. K léčebným účelům se vždy využívala její kůra.
Existuje velké množství druhů vrby rodu Salix, například vrba křehká, vrba popelavá, vrba trojmužná, vrba babylonská, vrba náhrobní, které se říká také smuteční vrba, nebo třeba vrba nachová a vrba červenavá. Vrba se odjakživa symbolicky pojila s melancholií, smutkem, smrtí a záhrobní tématikou, s neplodností a se symbolikou vody, protože vrba potřebuje ke svému životu dostatečně vlhkou půdu a roste nejčastěji u vody.
V pohádkách a mýtech pak byla vrba považována za oblíbené místo vodníků, kteří na ní zamyšleně vysedávali a kouřili dýmku nebo šili boty. Kromě magického a pohanského významu se spojuje i s křesťanským svátkem Velikonoc, pletou se z ní pomlázky a její jehnědy zdobí vázy ve světnicích. Z vrby se také vyráběly tradičně píšťalky a pletly košíky.
Pylový kalendář po celý rok. Na jaké alergeny dávat pozor?
Jaké má vrba léčivé účinky a co obsahuje?
K léčebným účelům se sbírala vrbová kůra, která obsahuje spoustu cenných látek. V roce 1838 z ní byla extrahována kyselina salicylová, nám starý známý aspirin (kyselina acetylsalicylová) byl pak synteticky z vrbové kůry poprvé připraven v roce 1899. Vrbová kůra se při sběru odřezává a odlupuje v březnu v době mízy z dvouletých nebo tříletých větví. Po usušení se svazečkuje. Má velmi hořkou a svíravou chuť díky velkému obsahu tříslovin, které pomáhají i při průjmech a trávicích obtížích.
Podstatný a vyhledávaný obsah vrby bílé tvoří již zmíněný fenolový glykosid salicin, který může být obsažený i v listech a květech vrby. Podle druhu a stáří vrby se obsah salicinu liší. Nejen vrba bílá, ale i vrba nachová obsahuje salicin, a také populin, vrba trojmužná obsahuje i glykosid rutin, vrba popelavá místo salicinu glykosid salicinerin (picein). Některé druhy vrby, například vrba křehká, neobsahují vůbec žádný salicin.
Celkově má vrbová kůra analgetické, antipyretické, antirevmatické účinky, také protiplísňové účinky. Zmírňuje dráždivost nervové soustavy, celkově uklidňuje a navozuje spánek, působí proti bolestem všeho druhu, snižuje horečku a zánět, zmírňuje revmatické bolesti a působí i proti průjmu . Používala se při chřipce a horečnatých nemocech, při nemocech z prochladnutí, revmatismu, neuralgiích, neurasteniích nebo neuropatiích. Pomoci může i při riziku vzniku trombózy a krevních sraženin.
Využití vrbové kůry
Vnitřní použití představuje popíjení čaje, jedna čajová lžička drcené kůry nebo prášku se krátce svaří v půl litru vody. Zevně se vrbová kůra osvědčuje jako koupel na špatně se hojící rány, při vředech, plísních, otlacích nebo pocení nohou. Dříve se hodně využíval i jemný prášek z pomletého kořene k zasypávání ran.
Kyselina acetylsalicylová a její nežádoucí účinky
Aspirin i vrbová kůra nejsou bez vedlejších účinků. Nejprve se začala nabízet kyselina salicylová, která se připravovala z vrbové kůry. Stala se vyhledávaným a účinným antipyretikem, ale měla výrazné vedlejší účinky. Při užívání původní kyseliny salicylové docházelo ke zvyšování kyselosti žaludku, k poškození a zánětům žaludku, k rozsáhlému krvácení a vzniku žaludečních vředů, proto se následně od roku 1899 začala chemicky upravovat na kyselinu acetylsalicylovou (dnešní aspirin), ale ani to nepomohlo nežádoucí účinky aspirinu zcela eliminovat. Kyselina salicylová se pak ponechala jako léčivo v lékárnách pouze k vnějšímu použití, například na změkčení kůže a při léčbě bradavic.
Jak srazit teplotu: Víte, které léky na horečku nesmíte dát dětem?
Nežádoucí účinky aspirinu při dlouhodobém užívání vyšších dávek zůstávají stejné, proto ho nesmí pacienti s poruchami srážlivosti krve nebo se žaludečními vředy. Rovněž se dnes již aspirin nepodává dětem kvůli riziku rozvoje vzácné smrtelné nemoci Reyova syndromu nebo i případným alergickým reakcím. Aspirin nesmí ani těhotné a kojící ženy. Obdobně bychom tedy měli být rozhodně opatrní při samovolném užívání kůry z vrby bílé.
Zdroje: wikipedie, bylinkyprovsechny.cz, Naše rostliny v lékařství – Korbelář, Endris, Willow Bark: Nature’s Aspirin
