×
WomanOnly

Pylový kalendář po celý rok. Na jaké alergeny dávat pozor?

Alergie v dubnu, pylový kalendář
Pylová sezóna začíná. Alergici by se měli vyhýbat parkům i rozkvetlým loukám.

Zatímco většina z nás obvykle sleduje jen předpověď počasí, alergici již od počátku jara sledují pylové kalendáře, plní ordinace alergologů a zásobují se léky. Počínaje únorem začínají kvést stromy, duben a květen jsou pak pro alergiky nejhorší měsíce vůbec. Riziko na alergika ale číhá všude, a to celoročně. Ve kterých měsících co kvete a co alergiky obecně ohrožuje? Pojďme se na to podívat přehledně!

Jarní alergie: V březnu líska, v dubnu olše, v květnu všechno

Na jaře se příroda probouzí v plné síle – a s ní i pylové alergie. Alergici se tou dobou ozbrojují léky, inhalátory a kapesníčky a už moc dobře ví, co dělat a nedělat, aby si jaro užili. Přesto se najde mnoho lidí, kteří alergii na pyl podceňují a berou ji jako nutné zlo, kterým si musí každé jaro projít. Dobrovolně tak dávají průchod rozvinutí alergie až v astma. Přitom stačí včas zajít k lékaři a nechat si poradit vhodnou léčbu, anebo se potenciálním alergenům co nejvíce vyhýbat. Co na alergiky číhá v jednotlivých měsících a jak si s příchodem pylové sezóny poradit?

V únoru to ještě není taková hrůza, to kvetou nejvíce lísky a olše. Začínají pomalu kvést v průběhu února a března. Tyto pyly mohou mnoha lidem vadit. V březnu se pak k lískám a olším přidávají vrba jíva, tis a cypřiš. To však nejsou zrovna stromy, které byste potkávali na každém kroku a ani alergie na pyly těchto stromů nebývají tak silné – jejich pyl se ve vzduchu se objevuje pouze nárazově. V průběhu dubna pak ještě začínají kvést jasany, habry, jalovce, jilmy, javory a túje.

V dubnu na alergiky číhá také topol bílý, topol černý a topol osika. Stromy jsou samy o sobě neškodné, ale jejich chmýří dráždí dýchací cesty a malé částečky je velmi snadné vdechnout. Jako „bonus” na sebe toto chmýří nabaluje pyly, trávy a prach, takže jsou pro alergiky o to nebezpečnější.

Největším problémem pro alergiky však bývá bříza, která začíná kvést koncem dubna. Ta umí potrápit nejen ty, jež jsou v její blízkosti. Tento strom totiž dorůstá výšky až 30 metrů a tím pádem se jeho pyl velmi snadno rozptýlí do ovzduší. Navíc kvete poměrně dlouho, často ještě v květnu, a tak dochází ke křížení s květnovými alergeny, například vrbou a dubem. Právě dub je sám o sobě poměrně neškodný, to až v kombinaci s břízou se stává velmi nepříjemnou záležitostí pro osoby alergické na břízu.

Jak zatočit s alergií na jaře? Vyhněte se parkům

Zatímco většina z nás vnímá rozkvetlý park či louku jako úžasná a fotogenická místa, na alergiky tu číhá celá řada nebezpečí. Jedním z nich je i chráněný tis červený, který je v parcích často k vidění. Sice začíná kvést už v březnu, ale alergici na něj nejvíce reagují až v dubnu. Tehdy je tis v plné síle, kompletně obklopený nádhernými žlutými květy. Kromě tisu se v parcích hojně vyskytují také zlatice, kalina tušalaj, cesmína a pivoňky – pro alergiky další nálož, kterou bez prášků proti alergii jen tak tak ustojí.

Snadno se řekne „vyhýbejte se alergenům”, ale alergici dobře vědí, že právě pyly číhají všude a ne vždy můžeme mít situaci pod kontrolou. Samozřejmě pokud nebudeme chodit do parku nebo na louku, kde se pyly hojně vyskytují, riziko alergické reakce je nižší. Citlivějším alergikům ale mohou škodit i alergeny usazené v srsti zvířat, v klimatizaci nebo přinesené na oblečení kýmkoliv z rodiny.

Přehledně: Pylový kalendář na duben a květen

  • borovice, bříza, buk, cypřiše, drnavec, dub, habr, jasan, javor, jilm, jírovec, líska, olše, ořešák, kaštan, pampeliška, platan, tis, topol, vrba, traviny, šťovík, jitrocel

Příznaky pylové alergie

Příznaky alergie každý zná a mohou být různé, pro připomenutí jsou to nejčastěji tyto:

  • vodnatá rýma jako následek dráždění dýchacích cest
  • výtok z očí, zarudnutí a svědění očí
  • rozvoj zánětu spojivek či dalších závažnějších zánětů očí
  • rozvoj zánětu dýchacích cest až zánětu průdušek
  • sekundární napadení dýchacích cest viry či bakteriemi jako následek oslabení imunitního systému (horečka, kašel, rýma, bolesti v krku)
  • zhoršení atopického ekzému, vznik kopřivky
  • rozvoj alergického astmatu s dušností

Léčba pylové alergie: Antihistaminika, nebo imunoterapie?

Zatím jedinou osvědčenou možností je nasazení antihistaminik, které blokují specifickou část imunitní reakce. Nejedná se tedy o léčivo jako takové, ale spíše o pomocníka, s nímž zvládnete pylovou sezónu mnohem lépe. Výhodou je, že mnoha antihistaminika jsou dostupná v lékárnách i bez lékařského předpisu. Ne všechna jsou však bez nepříjemných vedlejších účinků ovlivňujících nervovou soustavu a vyvolávajících ospalost.

 

Pokud však chcete kvalitní antihistaminika nové generace bez vedlejších účinků a opravdu máte v úmyslu svou alergii léčit, je třeba rozhodně navštívit alergologa. Alergolog provede kompletní testy, doporučí užívání léků na předpis (antihistaminika v tabletách, spreje s obsahem kortikoidů či jiných látek k uvolnění průdušek při alergickém astmatu a jiné) nebo i další možnosti léčby, například imunoterapii (desenzibilizaci). Ne vždy se totiž podaří se alergenům vyhnout a bez léčby to prostě nejde, alergie by se totiž časem mohla začít zhoršovat.

Pozor na zkřížené alergie!

Někdy se to opravdu pěkně sejde a může nás trápit více alergií současně. V dubnu začíná období tzv. zkřížených alergií, tedy alergie na pyl a potraviny (převážně rostlinného původu) současně. Největší pravděpodobnost vzniká u alergiků na břízu, lísku a olši, kteří přijdou do kontaktu se syrovou zeleninou, ovocem (jablka a kiwi, jahody) nebo lískovými oříšky. Alergická reakce je o dost silnější, než když se jedná pouze o jednu alergii.

Hlavními příznaky bývá pocit staženého hrdla, mravenčení jazyka a oteklé rty. Pokud postižený nezačne příznaky řešit včas, například užitím léků na alergii, může se jeho stav postupem času zhoršovat. Hrozí i alergické astma a dušnost, nebo anafylaktická reakce – pokles krevního tlaku, bušení srdce, kopřivka, výrazný otok dýchacích cest a dušnost. Pokud patříte mezi ty, u nichž se projevily příznaky silné alergie nebo rovnou anafylaktický šok, měli byste co nejdříve navštívit svého lékaře. Neřešené silné alergické reakce a anafylaktický šok mohou končit fatálně!

Alergeny v létě: Pylová sezóna nekončí, ale alergikům se uleví

Ještě v červnu vás může alergie pěkně potrápit, například kvetou lípy, jakmile ale odkvetou stromy, mnoha alergikům se citelně uleví. Tehdy však přicházejí na řadu trávy, které kvetou v průběhu celého léta až do podzimu. V červnu začíná kvést i řepka, akát a mnohé traviny, obiloviny a byliny. Vadit může například pelyněk.

Alergie na roztoče a alergie na chlad nejvíce řádí v zimě. Jak se s nimi vypořádat?

Zhruba od října do února si můžete konečně oddechnout – nekvete nic! Vadit však mohou spory plísní a roztoči, to opět pro změnu začíná jejich sezóna. Záleží vždy na tom, na co vlastně máte alergii. Na podzim a v zimě však končí pylová sezóna, takže alergikům na pyl stromů i pozdě rostoucí trávy se citelně uleví.

Pylový kalendář přehledně: Alergeny v létě a na začátku podzimu

Pro přehlednost ještě přidáme seznam alergenů od června do října:

  • jitrocel, šťovík, smrk, borovice, traviny, žito, černý bez, akát, kaštan, kopřiva, lípa, merlík, kukuřice, pelyněk, ambrosie



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*