×
WomanOnly

Žilní trombóza dolních končetin: Riziko se zvyšuje v těhotenství

Žilní trombóza

Žilní trombóza stále patří mezi nejzávažnější komplikace těhotenství či poúrazových nebo pooperačních stavů. Hlavní riziko spočívá ve vziku tzv. plicní embolie. Poslední dobou o ní slýcháme poměrně často. Pojďme si tuto komplikaci blíže představit.

Co je žilní trombóza

Žilní trombóza je v podstatě vznik krevní sraženiny v žíle, která dle své velikosti snižuje až zcela omezuje průtok krve žílou. Název je odvozen od tzv. trombocytů, neboli krevních buněk podílejících se na krevní srážlivosti.

Příčiny vzniku žilní trombózy

Příčin může být celá řada. Napomoci jí může např. nějaký úraz či operace. Někdy ale trombóza může vzniknout v podstatě jen tak. Skutečnou příčinou je totiž určitá porucha v procesu srážení krve, na kterém se podílí nesčetné množství faktorů. S velkou pravděpodobností je tato porucha daná genetickou dispozicí. Proto při pozitivní diagnostice žilní trombózy či embolie plic by vás lékaři měli poslat na genetické vyšetření z krve. Ne všechny genetické mutace jsou ale běžně sledovány či dosud známy.

Riziko žilní trombózy v těhotenství

V těhotenství se obecně zvyšuje srážlivost krve. Příčinou je příprava těla na porod. Pokud jste nositelkou mutace ovlivňující vaší správnou srážlivost krve, riziko trombózy je poměrně vysoké. Proto pokud máte toto onemocnění v anamnéze, určitě by vás měl váš gynekolog pečlivěji sledovat a je možné i preventivní podávání nízkomolekulárních heparinů. Výskyt žilní trombózy v těhotenství je asi 1 případ na 1000 – 2000 těhotenství. Tento výskyt je poměrně nízký, ale stále je asi 10x vyšší než u populace netěhotných.

Jak se pozná, že mám žilní trombózu

Z hlediska vnějších projevů se můžete setkat s otokem dolní končetiny, může se objevit její bolest či brnění. Při návštěvě lékaře vám bude proveden krevní test. V krvi při žilní trombóze jsou totiž obsaženy specifické markery ukazující na možnost krevní trombózy. Definitivní diagnózu vám ale řekne až vyšetření pomocí ultrazvuku žil. To provádí specializovaní lékaři. Proto při podezření na nic nečekejte a vypravte se buď za cévním lékařem či do nejbližší nemocnice na interní či akutní oddělení.

Chtěla zaspat bolest hlavy, postihla ji mrtvice. Děkuji lékařům za záchranu života, říká Pavla

Důsledky a rizika žilní trombózy

Jak jsem již zmínila výše, krevní sraženina zhoršuje průtok žílou. Ty jsou odpovědné za odtok krve z těla směrem do srdce. Nejčastěji se setkáme s žilní trombózou na dolní končetině, která má za následek městnání krve v noze a její otékání. Noha je pak těžká a v pokročilejším stádiu se můžeme setkat s jejím brněním až silnou bolestí. Ta může připomínat např. natažení svalu.

Nejzávažnějším rizikem trombózy je ale tzv. plicní embolie. Jedná se o odtržení části nebo celé krevní sraženiny a její doputování krevním řečištěm do plic. Pokud tak nastane, dle velikosti sraženiny dojde k poškození dýchání až k dušení, které může vést ke smrti udušením.

Léčba žilní trombózy

Léčba je dvojí a musí se doplňovat. V první řadě je třeba nasadit farmakologickou léčbu v podobě podávání tzv. nízkomolekulárních heparinů či warfarinu. Tyto léky jednak snižují srážlivost krve, krev je řidčí a začnou pomalu sraženinu rozpouštět. Současně přispějí k lepšímu přilnutí sraženiny ke stěně žíly a sníží riziko jejího odtržení.

Nízkomolekulární hepariny se podávají injekčně do podkoží. Injekce si může nemocný aplikovat sám, a to do břicha nebo stehna. Jejich výhodou je rychlý nástup účinku ve srovnání s warfarinem. Léčba warfarinem probíhá prostřednictvím tabletek užívaných ústně. Je třeba ale počítat s častějšími krevními odběry a sledování stavu krve.

V těhotenství není možná léčba warfarinem, jelikož by mohl negativně ovlivnit vývoj kostí plodu. Naopak po šestinedělí je léčba warfarinem vhodnější, protože nevstupuje do mateřského mléka.

Trombóza při cestování letadlem ohrožuje 2 % lidí. Jak jí předejít?

Komplementárně s farmakologickou léčbou se užívá kompresivní punčocha na postiženou dolní končetinu. Tato punčocha podporuje odtok krve z nohy a tak jednak snižuje její otok i s dalšími důsledky jako je snížení bolesti. Mimo to napomáhá zvýšeným průtokem krve zlepšit průtok přes postiženou žílu.

Z hlediska pohybové aktivity nejsou názory lékařů dosud jednotné. Někteří preferují klid na lůžku se zvednutou dolní končetinou, což je určitě lepší v rané fázi onemocnění. Jiní tvrdí, že by se pacient zejména v pozdějších fázích onemocnění neměl bránit pohybu. Stahování svalstva při chůzi totiž také napomáhá správnému odtoku krve. Nejhorší na důsledky trombózy je ale stání, při kterém se nejvíce městná krev v končetině.

V každém případě je léčba žilní trombózy velmi dlouhá. Počítejte i s léčbou trvající půl roku a více.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*