Zlomená noha na zledovatělém chodníku je tu hned. Jak zajistit první pomoc?

V zimě bývá všude led – a zlomená noha je tu hned. Stačí nešikovně spadnout na zledovatělém chodníku a už se jen tak nepostavíte. Ke zlomeninám ale samozřejmě dochází celoročně, obvykle i při adrenalinových sportech jako je lyžování, snowboarding, v létě na kole nebo po pádech při lezení po skalách nebo i při běžné vysokohorské turistice. Jak poznat zlomenou nohu a jaká první pomoc se doporučuje?

Naraženina nebo zlomená noha?

Poznat zlomeninu není úplně snadné. Podle bolesti to až tak nepoznáte, ne nadarmo se říká, že lecjaká naraženina bolí daleko více než zlomenina. Pokud se nejedná vyloženě o otevřenou zlomeninu, anebo není noha v nepřirozené rotační pozici, jako tomu u zlomenin často bývá, je někdy obtížné zjistit, zda jsme si něco zlomili. Když se ale na končetinu nedá postavit, začíná otékat nebo je jakýkoliv pohyb velmi bolestivý a nemožný, je třeba člověku okamžitě poskytnout první pomoc a přivolat lékaře.

Jarní počasí zvyšuje riziko úrazů. Jak se jim vyhnout?

Jak poznáme zlomeninu?

Dolní končetinu tvoří hned několik kostí, které se mohou zlomit. Jedná se o kost stehenní, kost holenní, kost lýtkovou a také zánártní, nártní a drobné kůstky prstů nohy. Příznaky zlomené nohy jsou rozmanité, a to především s ohledem na konkrétní kost, kterou jsme si zlomili. Například u starších lidí často dochází ke zlomenině krčku stehenní kosti, což se někdy nedá vůbec snadno poznat a bohužel to pro staršího člověka může být i velmi nebezpečné.

Nejčastěji se ale zlomenina projevuje bolestí, nemožnosti končetinou hýbat nebo zaklíněním nohy v nepřirozené pozici. Otevřená zlomenina vypadá hrůzostrašně, neboť zlomená kost trčí ven z těla z otevřené rány.

Tak jako tak zlomeninu kostí spolehlivě odhalí rentgen, CT nebo magnetická rezonance.

Ke zlomenině jakých kostí nejčastěji dochází?

Ke zlomeninám stehenní kosti dochází obvykle při autonehodách nebo při adrenalinových sportech, při nichž může třeba dojít k pádu z velké výšky nebo k silnému nárazu. Po pádu, třeba na zledovatělém chodníku, dochází u starších osob často ke zlomeninám krčku stehenní kosti. Tyto zlomeniny se poznávají hůře, ale jejich typickým příznakem je silná bolest při snaze o to se postavit a chodit.

Nejčastěji se vyskytují zlomeniny bérce, a to buď lýtkové nebo holenní kosti. Tyto zlomeniny se objevují u běžných sportů jako například lyžování či snowboardingu a také je mnohem snadněji poznáme. Častým příznakem bývá i deformace končetiny v místě zlomeniny, nebo je noha nepřirozeně ohnutá, vytočená do strany a podobně. V těchto případě také více dochází k otevřeným zlomeninám.

Co se týká kotníku a dalších kůstek nohy, zde můžeme čekat především vymknutí nebo naražení, poranění vazů, vzácněji i zlomení drobných kůstek, což je pak o závažnější při léčbě. Člověk se v těchto případech operaci, někdy i opakovaným chirurgickým zákrokům, nevyhne. Někdy k vážným problémům stačí jen běžné podvrtnutí, pád při sportu, špatné došlápnutí, nevhodná obuv, doskok z výšky nebo převrácení chodidla při pádu. Tyto zlomeniny jsou pak velice bolestivé a dlouho se hojí.

Osteoporóza začíná nenápadně. Koho ohrožuje a jak se jí bránit?

Jaké jsou příčiny zlomenin obecně

Nejčastější příčinou zlomenin jsou úrazy a pády, ale ke zlomeninám může dojít i z důvodu osteoporózy nebo jiné příčiny zvýšené křehkosti a lámavosti kostí. Pak stačí i nepatrný podnět a zlomená noha či jiná kůstka na těle je tu. Mezi další příčiny zvýšené tvorby zlomenin může patřit také rakovina nebo Pagetova choroba. Z velké části je ale rizikem nedostatek vápníku a vitamínu D, a to hlavně u žen po menopauze.

Zlomeniny u dětí se vyskytují poměrně často, ale jsou mnohem snadněji hojitelné a bez větších následků než je tomu u dospělých, kteří nemají již tak pružné a odolné kosti.

Rizikem zlomenin může být vnitřní krvácení a velká ztráta krve u velkých kostí a následný rozvoj šokového stavu, vznik úlomků kostí, u otevřených zlomenin pak kromě ztrát krve i riziko vniknutí infekce do rány.

První pomoc u zlomené nohy

Pokud jste svědkem úrazu a vypadá to na zlomenou nohu, měli byste dokázat poskytnout první pomoc. Důležité je končetinu zafixovat a znemožnit její pohyb. V nouzovém případě můžeme vyrobit dlahu, například z kusu větve v přírodě a podobně. Končetinu je také vhodné při transportu lehce vyvýšit nad zbytek těla a podepřít. Postižený člověk by v žádném případě neměl na zlomenou nohu stoupat.

V případě otevřené zlomeniny je nutné ránu převázat a překrýt tak, aby nedocházelo ke ztrátě krve a aby se do rány nedostaly nečistoty a následná infekce.  Vhodné je použít třeba nad ránu tlakový obvaz. Rovnat zlomeninu nebo zastrkovat zpátky trčící kost z otevřené zlomeniny je, pro člověka, který není vyškoleným zdravotníkem, nepřípustné. Důležité je však zavolat záchrannou službu nebo přepravit pacienta na dostupné místo, odkud může být převezen do nemocnice, kde mu může být poskytnuta odborná pomoc.

Zlomeniny u dětí. Jak probíhá léčba těch nejčastějších

Léčba zlomeniny

Lékaři si již po převezení pacienta do nemocnice se zlomeninou poradí. Obvykle je potřeba ji srovnat a zafixovat, ránu vydezinfikovat, často se ani pacient nevyhne operaci – v horších případech se používají šrouby. Ke zlomeninám obvykle patří sádra, u vymknutí, naražení nebo drobných zlomenin postačí ortéza. Zlomená noha se hojí individuálně a různě dlouho, zpravidla je to několik týdnů až měsíců. Vždy dbejte na doporučení lékaře a nesnažte se nic uspěchat. Po závažnějších zlomeninách obvykle nastává i delší rekonvalescence a rehabilitace – a ani to nemusí vždy pomoct. U někoho bolest a omezení pohybu či reakce na změnu počasí, chlad nebo větší zátěž přetrvávají už navždy.