×
WomanOnly

Léčivé účinky chůze. Neuvěříte, co dokáží udělat procházky s naším mozkem

Pořádná procházka lesem či po horách dokáže bezvadně pročistit tělo, duši i mysl. Vědci ovšem nyní zjišťují, že turistika může dokonce zlepšit funkce našeho mozku. Přečtěte si, co nového zjistili lékaři.

Léčivé účinky chůze
Zdroj: Shutterstock.com

Negativní myšlenky

Kromě toho, že vám procházky dodají větší klid a pohodu, mohou také pomoci zastavit hloubavé přemítání nad nepříjemnými věcmi, které stejně nemůžete změnit. Možná se vám to zdá spíše jako fráze, avšak nedávná studie zveřejněná v Proceedings of National Academy of Sciences prokázala, že pěší turistika a pobyt v přírodě redukuje negativní a obsesivní myšlenky, a dokonce pomáhá i při úzkostech a depresích.

Studie zkoumala, jaký vliv na míru negativních myšlenek má pobyt ve městě a pobyt v přírodě – účastníci byli rozděleni do dvou skupin a vysláni na 90ti minutovou procházku. Výsledky se ovšem nezakládají na jejich výpovědích, nýbrž na moderních neuro-technologických přístrojích, které dokáží sledovat aktivitu lidského mozku.

Příroda vs. město

Účastníci byli po celou dobu procházky sledováni pomocí těchto přístrojů. Zatímco u osob, které se procházely po městě, nebyl pokles míry negativních myšlenek zaznamenán, u osob procházejících se v přírodě se dostavily příznivé účinky.

Nejen že poklesla míra negativních myšlenek, ale také byla zaznamenána nižší nervová aktivita v oblasti subgenuální prefrontální kůry, což je část mozku spojená s rozvojem duševních nemocí. V podstatě to znamená, že ti, kdo pravidelně chodí na procházky do přírody, mají menší riziko jejich výskytu.

Zkáza jménem urbanizace

Vědci poukazují na to, že růst výskytu duševních onemocnění souvisí se stěhování lidí do měst a jejich rozpínáním. Stejně je to i depresemi a úzkostmi. Pokud tak omezíme čas strávený v městském prostředí a častěji vyrazíme trávit volno do přírody, máme větší naději, že se nám tyto problémy vyhnou, a dosáhneme vyšší fyzické i psychické pohody.

Vliv moderních technologií

Další studie, tentokrát dvojice psychologů Ruth Ann Atchleyové a Davida L. Strayera, zkoumala, jak nás ovlivňují moderní technologie. Došli ke zdánlivě šokujícímu závěru – připravují nás o naši kreativitu. Pokud se nad tím zamyslíme, je to však zcela logické – moderní technologie nám život v mnoha ohledech značně ulehčují, ovšem druhou stránkou mince je, že nás nenutí přemýšlet.

Tvůrčí řešení problémů

Výsledky výzkumu naznačují, že moderní technologie potlačují schopnost tvůrčího řešení problémů. Experiment spočíval v rozdělení účastníků do dvou skupin, přičemž jedna skupina vyrazila na 4denní pěší výlet, kde nesměli používat žádné moderní technologie, a druhá žila svůj běžný život.

Následně byli požádáni, aby plnili konkrétní úkoly, vyžadující tvůrčí myšlení a komplexní řešení problémů. První skupina dopadla o 50 % lépe. Na závěr studie autoři varují, že technologie a městský hluk vyžadují naši neustálou pozornost, což může mít dlouhodobě negativní vliv na naše kognitivní funkce.

Turistika a hyperaktivita

Jednou z poruch, kterou jsou děti čím dál více ohrožené, je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (ADHD). Pacienti mají problém se soustředěním, jsou nadměrně impulzivní a snadno je něco rozptýlí, což přirozeně zhoršuje i dynamické městské prostředí.

Běžným řešením jsou samozřejmě léky. Ovšem studie provedená psychology Francesem Kupem, PhD, a Andreou Faber Taylorovou, PhD, ukázala, že příznaky ADHD může významně snížit pobyt a zejména pohyb v klidné přírodě.

Chůze místo cvičení

Pěší turistika je zároveň i skvělým způsobem, jak si udržovat postavu, anebo i něco shodit. Za hodinu svižné chůze spálíte 400 až 700 kalorií v závislosti na rychlosti a obtížnosti terénu. Hodí se zejména pro ty, kteří chtějí s pohybem začít, avšak například na běhání nemají dostatečnou fyzickou kondici.

Vliv na paměť

Pěší turistice se často věnují rovněž lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou provozovat náročnější sporty. Výzkumníci z University of British Columbia navíc zjistili, že zvyšuje objem hippokampu – část mozku spojenou s územní a epizodickou pamětí – u žen ve věku nad 70. Starší ženy tak díky chůzi můžou předejít poruchám spojeným se ztrátou paměti či ji zmírnit.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*