×
WomanOnly

Makrobiotická strava. Jak má vypadat jídelníček po celý rok

makrobiotická strava

Makrobiotický způsob stravování spoustu lidí vyděsí již svým názvem. Málokdo ale ví, že podobný způsob stravování se dá najít již u našich předků, kteří spoustu pravidel makrobiotiky nevědomky praktikovali. Například to, že konzumovali převážně potraviny běžně dostupné v jejich klimatickém pásmu a také v období, kdy přirozeně rostly na poli nebo v zahradách.

Jejich potrava byla chudá na bílý rafinovaný cukr, který nahrazovali přírodními sladidly (např. sušeným rozemletým ovocem, tzv. pracharandou) a naopak bohatá na celá obilná zrna (pšenici, pohanku, jáhly, oves, žito, ječmen). Maso bylo sváteční pokrm, naopak luštěniny téměř v každodenním jídelníčku. Bílá mouka se používala do svátečních koláčů, kterých bylo pomálu a z celozrnné hrubě mleté se pekl chleba. Pili čistou vodu a čaje z bylin, které jsou dnes již dávno zapomenuté a kávu jim nahradily nápoje z pražených mletých zrn (odtud také žitovka).

V době po revoluci, kdy se k nám výživový směr makrobiotika a s ním spojené energetické léčení dostali z východních zemí, nebyly běžně dostupné potraviny jako tofu a tempeh sojové sýry, klasicky fermentované sojové omáčky,  čaj bancha, mořské řasy a další. Nyní je život makrobiotiků jednodušší, k zakoupení je plno publikací o makrobiotice i makrobiotických receptech, pulty zdravých výživ překypují různým zbožím. A striktní pravidla makrobiotiky podle Michia Kuschiho se uvolnily v benevolentnější západní formu.

Základ makrobiotického jídelníčku tvoří celá obilná zrna: v létě 30-40%, v zimě 50%. Luštěniny a řasy (mořské a sladkovodní) zařazujeme do jídelníčku v létě 5-15%, v zimě 5-10%. Zelenina tepelně zpracovaná tvoří v létě 15-20% a v zimě 20-25% jídelníčku. Zeleninové saláty a kvašená zelenina  (dlouhodobě kvašená a krátkodobě – tzv. pickles) zabírá v létě 10-15% a v zimním období 5%. Do zbylých sta procent do stravy doplníme ještě ovoce (v létě si můžeme několikrát týdně dopřát ovoce, které právě dozrává v místním zeměpisném pásmu), naopak v zimě volíme raději ovoce sušené a v menší míře. Maso (ryby, výjimečně drůbež) a vajíčka patří v zimním období na stůl jedenkrát týdně, v létě naopak jedenkrát měsíčně.

Tolik zjednodušeně k makrobiotickému talíři. Talíři proto, že v takovém poměru, bychom měli v každém jídle naleznout všechny výše zmíněné potraviny. Takhle striktní jídelníček by asi málokdo dokázal z různých důvodů dodržovat. A tak stačí, když si takový makrobiotický talíř naservírujete jednou denně.

Poměr jednotlivých surovin je dán ročním obdobím, ve kterém se zrovna nacházíme. Makrobiotika se snaží vyrovnat energie Země a energie člověka, tak aby byly stále v rovnováze. A to lze právě potravinami (např. maso je hodně JANG, proto je typické pro zimu, která je energeticky JIN; naopak ovoce hodně JIN, a tak si jej dopřáváme hlavně v létě, které je energeticky JANG). Celá obilná zrna jsou vždy jen mírně JANG nebo JIN, proto jsou hlavní součástí jídelníčku.

A toto už je příklad zimního makrobiotického jídelníčku, který si může každý dle svých možností a chutí upravit:

Snídaně: obilná kaše (jáhlová, rýžová, ovesná, pohanková), zeleninový salát nebo kvašená zelenina; obilná káva.

Svačina: směs opražených oříšků nebo semínek.

Oběd: zeleninová polévka s mořskou řasou, pečená dýně hokaido s nádivkou z jáhel a tempehu, salát, čaj bancha.

Svačina: sušené ovoce.

Večeře: kroupy s ovsem  a fazolemi, fritovaná zelenina, strouhaná ředkev se zázvorem, čaj bancha.

Přechod na makrobiotický jídelníček má být pozvolný, tak aby měl organizmus dostatek času všechny změny vstřebat. A kdyby se vám to náhodou zdálo vše naráz moc složité, zkuste do jídelníčku zařadit jen některé z řady makrobiotických receptů. Uvidíte, že na svém těle pocítíte pozitivní změny, které zdravější způsob stravování přináší.

Makrobiotická strava. Jak má vypadat jídelníček po celý rok
4.6 (91.43%) 7 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*