×
WomanOnly

Nemocným s rakovinou plic pomáhá imunoterapie. Bohužel polovina pacientů se na léčbu nedostává

Rakovina plic léčba

Zásadní posun v léčbě rakoviny plic zažívá pouze polovina pacientů, kterým by nové poznatky až trojnásobně prodloužily život v dobré kvalitě. Zbytek lidí zůstává na původní léčbě, která nemá tak převratné výsledky. Zbytečně umírají dříve. Jednou z příčin je občas váznoucí spolupráce menších pneumologických a onkologických pracovišť s těmi velkými. Ne všichni potřební se dostanou do komplexních onkologických center (KOC), kde je lékaři mohou otestovat a nabídnout účinnou léčbu, byť je nákladná.

Například léčbu vlastní imunitou v první linii v Česku nyní užívá 50 pacientů s pokročilou rakovinou plic, do konce roku by jich mělo být 200. Odborníci odhadují, že kdyby se všichni takto nemocní dostali do KOC, počet léčených imunoterapií by se zdvojnásobil. Na problém upozorňují pneumologové a onkologové v rámci Světového dne karcinomu plic, který připadá na 1. srpna.

České lékaře nedávno povzbudilo oznámení, že mohou svým vybraným pacientům s metastatickým karcinomem plic, u kterých nádor vykazuje určité vlastnosti, ordinovat léčbu imunoterapeutickým lékem už v první linii, kdy je nejúčinnější. Do té doby museli čekat, až jejich pacienti projdou chemoterapií. Její vedlejší účinky vyřadily velkou část těchto pacientů z boje o kvalitní prodloužení života.

„Ve srovnání s chemoterapií, která se u většiny nemocných s pokročilým plicním karcinomem podávala doposud, je imunoterapie snášena mnohem lépe. Vedlejší účinky existují, ale většinou nejsou závažné a dají se snadno překonat. V přímém srovnání se ukazuje téměř trojnásobné prodloužení přežití. V letošním roce na konferenci Americké společnosti klinické onkologie ASCO byla dokonce prezentovaná data, která ukazují, že dlouhodobé přežití nemocných léčených imunoterapií v první linii je asi pětinásobné ve srovnání s léčbou chemoterapií. Jde o jeden z největších posunů v úspěšnosti léčby vůbec. Pokud léčba zabere, trvá její účinek dlouhodobě,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Podle něj je třeba apelovat na menší plicní a onkologická zařízení, aby pacienty do KOC posílaly okamžitě po stanovení diagnózy.

Společně s imunoterapií pomáhají v boji s nemocí, jež dříve znamenala rozsudek smrti v horizontu několika měsíců, cílené biologické preparáty, které působí na pochody v nádorové buňce. „Biologická léčba slaví úspěchy především v oblasti nemalobuněčného karcinomu plic, ale pouze u 10 až 15 % z nich. Používá se od roku 2005. V dnešní době je pro nemocné, kteří jsou nositeli určitých znaků, už standardní součástí léčby. Díky preparátům biologické léčby došlo především v případě nemalobuněčných nádorů ke zlepšení přežití u neoperabilních místně pokročilých a metastatických nádorů. Přežití u této skupiny nemocných se dostalo daleko přes 20 měsíců, a to za zachování velmi dobré kvality života,“ doplňuje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU, FN Brno.

Jak uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze, pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru jde a jaký má rozsah. Molekulární diagnostika je čím dál náročnější a pro rozeznání typu nádoru a stanovení adekvátní léčby je třeba zajistit kompletní morfologickou a genomickou diagnostiku v akreditovaných laboratořích, které jsou součástí komplexních onkologických center. Precizní onkologie vychází z precizní omické diagnostiky včetně biomarkerové imunopredikce,“ vysvětluje prof. Petruželka.

Ročně si diagnózu zhoubného nádoru plic vyslechne 4 478 mužů a 2 304 žen. Zatímco u mužů výskyt smrtelné nemoci v posledních letech mírně klesá, u žen roste. „Podle dat, které mapovaly výskyt nemoci v České republice od roku 1977 do 2016, klesl roční výskyt tohoto zhoubného onemocnění u mužů o 9,9 %. U žen za stejné období však vzrostl o 32,8 %,“ říká prof. Skřičková. Ve sledovaném období zemřelo také o 11,1 % méně mužů, zatímco žen o 28,1 % více. „Ženy s kouřením začaly později než muži. V současnosti se tak dostávají do stadia, kdy si kouření vybírá svou daň, například v podobě karcinomu plic,“ doplňuje prof. Skřičková. Aktivní i pasivní kouření je téměř v 90 % příčinou plicního karcinomu.

Rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí. Drtivou většinu případů rakoviny plic objeví lékaři až v pokročilém stadiu, kdy se objeví příznaky onemocnění. Odborníci odhadují, že v roce 2019 najdou zhoubný nádor plic u 6 647 lidí, z toho absolutní většinu v neoperovatelném stadiu, kdy už se bojuje o co nejdelší přežití pacienta v co možná nejlepší kondici. Záludnost této nemoci totiž tkví v tom, že se zpočátku nijak výrazně neprojevuje – plíce „nebolí“.

České republice patří, co se výskytu karcinomu plic týče, na 13. místo v Evropě a 23. ve světě. Nejčastěji onemocní lidé ve věku 68 let, přibližně u 25 % se však objevuje rakovina plic již v produktivním věku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) z let 1977 až 2016 se nejvíce lidí s karcinomem plic nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně na Zlínsku.

Plicní lékaři v současné době jednají o možnosti zavedení plošného screeningu pomocí vyšetření nízkodávkovaného CT u rizikové populace těžkých kuřáků, který by dle nich mohl zachytit nádorové bujení v plicích včas. V České republice by se screening mohl týkat až 390 000 vysoce rizikových osob.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*