×
WomanOnly

Odborníci varují před rizikem bakterie Legionelly u provozů, které znovu otevírají

Legionella
Zdroj: Shutterstock

Podle statistik v tuzemsku dlouhodobě přibývá případů nákazy bakterií Legionellou, v loňském roce byl počet případů dosud nejvyšší. Bakterie se nejvíce množí v rozsáhlejších soustavách rozvodů se stojící teplou vodou. Aktuálně tak podle odborníků mohou představovat velké riziko provozy a budovy, které se po uvolňování protiepidemických opatření znovu otevírají. Legionella má v tamních rozvodech ideální místo k množení.

Případů nákazy bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá. Ukazují to souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímco v roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před šesti lety jejich počet překročil stovku. V loňském roce pak množství případů onemocnění takzvanou legionářskou nemocí dosáhlo dosud nejvyššího čísla – 280. Zatím poslední data SZÚ pak evidují statistiky za první tři měsíce letošního roku, podle kterých se množství případů legionářské nemoci pohybuje na podobné hranici jako vloni. Tehdy jich bylo evidováno za první kvartál 46, letos to bylo o tři případy méně.

Odborníci však varují před tím, že letošní čísla by mohla oproti minulým rokům poskočit směrem nahoru. „Výrazně to mohou ovlivnit provozy, které byly z důvodů vládních opatření několik týdnů zavřené a které mají rozlehlé sítě rozvodů vody. Lze sem řadit například školy či ubytovací zařízení. Bakterie má v takových případech ideální prostředí pro množení,“ uvádí Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, servisem a instalací tepelné techniky. Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. „Základní podmínky jejího růstu jsou teplota vody mezi 25 a 50 °C, stagnace vody, biofilm tvořený přítomnými bakteriemi a usazeniny v instalaci a ohřívači,“ uvedla ředitelka Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzana Vranayová.

Bakterie Legionella: co je zač a proč nám v pitné vodě škodí?

Ještě před zavedením vládních opatření a uzavírání řady tuzemských provozů přitom odborníci upozorňovali, že za dlouhodobě rostoucími počty případů nákazy legionelózou je řada nedostatků u soustav rozvodů – například věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. „Příčinou však mohou být i nevhodně naprojektované rozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech,“ uvedl Winkler.

Podle něj by tak nyní firmy a instituce, které postupně obnovují svůj provoz, měly věnovat pozornost i hygienickým hlediskům spojeným s dlouho stagnující teplou vodou v potrubí. Na první pohled se pro řadu lidí nemusí jednat o zásadní problém, opak je nicméně pravdou. „Při obnovování provozu je potřeba myslet nejen na dezinfekci u jednotlivých osob, ale také u rozvodů vody. Ty je potřeba dostatečně sanovat. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením či termální dezinfekcí,“ uvedl Ivo Winkler.

Hlavním projevem legionářské nemoci je zápal plic, podle statistik přitom rizikovější skupinu představují spíše muži než ženy. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. „Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec,“ doplnila Petrovová.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*