×
WomanOnly

Oniománie, shopaholismus, chorobné nakupování. Proč se z utrácení peněz snadno stává závislost?

Shopaholik, závislost na nakupování

Pro některé lidi je nakupování jen otravná nutnost, kterou by nejraději chtěli mít co nejrychleji z krku. Pro jiné to může být zase občasná volnočasová zábava a odreagování. A pak jsou tu ti, pro které je to závislost v pravém slova smyslu, která může mít až tragické následky – dluhy, deprese, osamění. Řeč je o chorobném nakupování a utrácení peněz. Proč se z tak běžné činnosti, jako je nakupování, stane psychický problém? A jak může vypadat běžný život shopaholika?

Když se z nakupování stane závislost. Proč k tomu dochází?

Jsme občany bohatého západního světa, neohrožují nás žádné války a regály našich obchodů jsou vždy plné levného i luxusního zboží všeho druhu. I přes tento blahobyt však žijeme v náročném světě a každý z nás řeší přemíru stresu různými více či méně vhodnými způsoby, ať už je to obyčejná relaxace na gauči, sport, koníčky, alkoholismus, závislost na internetu – nebo právě nakupování, které se pro jedince může stát v jeho životě jedinou relaxací, jediným koníčkem, obrovskou závislostí a časem i vážným problémem.

Nadměrné, chorobné nakupování má mnoho názvů: z lidové slovesnosti vzešel chytlavý pojem shopaholismus, v psychologii se lze setkat s odborným pojmem oniománie (z řečtiny přibližně něco jako „nákupní šílenství“), v zahraničí se zase označuje jako porucha kompulzivního nakupování (Compulsive buying disorder).

Vyznačuje se nadměrným nakupováním, které shopaholik nedokáže dostat pod kontrolu. V těžších případech nákupy vyplní veškerý volný čas postiženého. Nedokáže se zbavit stresu a napětí, dokud nevyjde z obchodu s čerstvě zaplaceným zbožím. Jak tomu často bývá u jiných závislostí, pocit štěstí a úlevy po uspokojení nutkavé potřeby netrvá dlouho a může se obrátit ve výčitky svědomí. Tak vypadá obecný popis chorobného nakupování, konkrétní případy však mohou mít samozřejmě různé podoby. Pro lepší představu bude nejlepší se podívat na jeden takový případ.

Nákupní horečka, stud a finanční podvody – případová studie

V odborném časopise Behavioural and Cognitive Psychotherapy vyšla v loňském roce velice zajímavá případová studie (Kellet et al.) britské ženy, která se po jistých problémech s obsesivním nakupováním dobrovolně přihlásila k odborné pomoci: jednalo se o 40letou vdanou ženu, která měla stabilní zaměstnání v oboru osobního bankovnictví. Psychoterapeutickou pomoc vyhledala poté, co měla vysoké dluhy na kreditní kartě, a nakonec i oplétačky se zákonem – vytvořila si totiž zvláštní podvod, kdy nakupovala oblečení ve slevě a pak jej vracela za plnou cenu. Dostihla ji policie a nákupní středisko jí zapovědělo vstup.

Psychoterapie se vždy zajímá i o minulost pacientů: u této ženy se ukázalo, že vyrůstala se třemi sestrami a nakupování pro ně byly jakýmsi příjemným rodinným zvykem už od raného věku. Nakupování pro ni bylo životním stylem, měla tendence jím vyplnit většinu volného času. Nakupovala pro sebe, ale i pro ostatní za účelem zlepšení vztahů. I to může být častá motivace k nadměrnému nakupování, a zároveň ospravedlnění si vlastní závislosti. Když už pro ni nakupování začalo být problémem, snažila se své nakupování omezit, a především skrýt před vlastním manželem – častokrát například potupně propašovávala zakoupené zboží domů, aby si toho nevšimnul. Nakupování pro ni bylo úlevou kdykoli, kdy se cítila úzkostně či depresivně, zároveň však její chorobné nákupy přinášely jen další a další problémy – dostala se do bludného kruhu. Popsala také, že po dlouhých hodinách nakupování se dostávala až do stavu omámení. Ozýval se v ní silný impuls nakupovat, proti kterému se cítila bezmocně. Na závěr ještě dodejme, že se žena zúčastnila třinácti terapeutických sezení, které ji velice pomohly.

Nakupování jako lék na úzkost

Jako častá příčina chorobného nakupování bývá v odborné literatuře uváděna reakce na stresové situace – ať už to je špatná situace v rodině, náročná práce, sžíravá samota či cokoliv jiného. Shopaholici jsou naučeni se s tím vypořádat právě prostřednictvím návštěvy obchodu, ať už toho kamenného, nebo alespoň e-shopu. Ihned po nákupu se jejich nálada výrazně zlepší. Často však ne nadlouho. Instantní štěstí může být velmi rychle vystřídáno pocity viny z toho, že shopaholik opět utratil peníze za něco, co většinou ani nepotřeboval. Zvlášť když se k tomu připojí obrovské dluhy, kritika od příbuzných a známých, případně i kriminální následky.

Jeden fenomén, různá vysvětlení

Přesná klasifikace chorobného nakupování je však nejistá. Nejčastěji je shopaholismus brán jako behaviorální závislost. Někteří lékařští či psychologičtí výzkumníci však nachází i výraznou podobnost mezi závislostí na nakupování a závislostí na alkoholu či drogách. Jiní jej zase připodobňují k impulzivním poruchám kontroly, jakým je například závislost na automatech či gamblingu obecně. Nápadná je i podobnost s obsedantně kompulzivní poruchou , zejména kvůli silné nutkavosti jít nakupovat, která může být uspokojena až zaplacením u pokladny.

Tento fenomén bývá také komplikován faktem, že k němu velmi často bývají přidruženy i další poruchy čili komorbidity. Náladové a úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy nebo poruchy osobnosti. Významná část shopaholiků také trpí hraniční poruchou osobnosti, jež je typická impulzivním chováním. Velká část kompulzivních nakupujících má také problém s kompulzivním hromaděním, což je porucha podobného typu, v češtině známá také jako „křečkování“. Je to docela pochopitelné – když někdo nadměrně nakupuje téměř každý den, pak jednou nutně musí narazit na problém s uskladněním všech těch věcí.

Problémy života v blahobytu

A jak je chorobné nakupování vlastně časté? Různé výzkumy na různých částech populace ukázaly rozmanité výsledky, nicméně rozsáhlé srovnání seriózních studií z celého světa odhaduje podíl shopaholiků v běžné dospělé populaci přibližně 5 % (Maraz et al. 2015). Zároveň se na základě průzkumů odhaduje, že shopaholismem trpí z hlediska věku spíše mladší lidé a z hlediska pohlaví spíše ženy, nelze to však brát jako obecné pravidlo a trpět jím může prakticky kdokoliv. Tyto odhady se samozřejmě vztahují na bohatší země západního světa, kde jsou vhodné podmínky pro vznik chorobného nakupování – nadbytek zboží, časté slevové akce, všudypřítomná reklama, ekonomika zaměřená na obrovskou spotřebu apod. I v tom musíme spatřovat velkou příčinu problému.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*