Menu
WomanOnly
Rodina

Příběh 2 žen, které nechtějí děti

Veronika Tichá

Veronika Tichá

14. 2. 2017

Patříte k  ženám, pro které je příchod dítěte splněním vašeho životního cíle a díky němu poprvé cítíte, že má váš život smysl? Pokud ano, možná vám přijde neuvěřitelné, že to tak mnoho žen necítí. Přesto je to ale jejich volba, na kterou mají právo, a neznamená to, že by jejich život byl méněcenný. Přečtěte si příběhy dvou žen, které plánují život bez dětí.

Chci mít svůj klid

Sedmatřicetiletá překladatelka Veronika věděla už odmala, že nechce děti. Její upřímnost je odzbrojující: „Nic mi nedávají, jejich společnost mi je nepříjemná a do mého života se nehodí. Ráda cestuju a zajímám se o spoustu věcí, dítě by mě spoutalo, život by už nebyl o mně, ale o někom jiném.“ Její manžel to prý vidí stejně, Veronika by do vztahu s mužem, který potomka chce, ani nešla. Podle ní se vztah, do kterého přijde dítě, přestává rozvíjet, z milenců se stávají rodiče. Oproti tomu mnoho bezdětných párů se prý do pozdního věku vodí za ruce a jsou pořád zamilovaní.

Veronika je velmi svérázná i v názorech na lidi, kteří se stanou rodiči. „Většina z nich si pořizuje dítě, aby si jím potvrdili svoji hodnotu. To, čeho nedosáhli oni sami, chtějí po svých dětech. Je to taková sebeláska skrz potomka. Nebo je dítě jen další položkou na seznamu majetku: barák, auto a koukejte, jak máme hezkého chlapečka.“

Nechci děti kvůli uhlíkové stopě. Jaké jsou další důvody, proč dnešní mladí nechtějí mít děti?

Založení spolku pro bezdětné

Nedávno se vrátila po šesti letech ze Spojených států, kde podle ní panuje úplně jiná atmosféra. „Nikdo se vás nezeptá, proč nemáte děti, nikdo se tomu nediví.“ Bezdětných je tam tolik, že se sdružují ve speciálních spolcích. Po návratu chtěla založit podobný spolek i u nás, narazila ale na nezájem. Možná u nás převažují lidé s větším mateřským pudem.

Veronika nepatří k těm, které se bojí veřejně vyjádřit svůj názor, i kdyby byl sebekontroverznější. Natálie
se naopak velmi obává reakcí ostatních. Je jí 27 let a pracuje jako sekretářka. „Žádnou velkou kariéru neplánuju, ale mám ráda svůj životní styl a nezávislost. Těší mě, že můžu přijít večer z práce a užívat si volného času místo toho, abych otročila kolem dětí. Nechci se pro někoho obětovat, chci si život užívat,“ vyjadřuje se k tomu, proč se rozhodla strávit život bez dětí.

Nechci být v menšině, ale jsem

 Na druhou stranu Natálie přiznává, že by raději patřila mezi lidi s většinovým názorem. „Takhle to mám mnohem těžší při výběru partnera. Říká se, že spousta chlapů nechce děti, tak by mě zajímalo, kde všichni jsou.“ Kvůli své nechuti k mateřství před pár lety dokonce ztratila velkou lásku. „On byl o osm let starší, po dětech toužil. Mně bylo teprve čtyřiadvacet a absolutně jsem si to neuměla představit,“ říká.

Bojí se další podobné zkušenosti, tak zkouší štěstí raději na internetových seznamkách, kde může svůj netypický postoj vyjádřit předem, aby později nedošlo k nedorozumění. „Spousta chlapů se mi ozvala jen proto, aby se mě vyptávali, proč děti nechci, a mohli si nade mnou zamoralizovat. Jakmile řeknu, že nechci děti, myslí si, že mi jde jen o sex,“ stěžuje si Natálie.

Že by se pohled společnosti na lidi jako ona změnil, moc nevěří. „Nejvíc mi leze na nervy to, čemu říkám mateřská nadřazenost. Některé ženy si myslí, že když mají dítě, tak jsou něco víc než my bezdětné. Přitom já lidi, kteří chtějí mít děti, vlastně moc nechápu. Každý by měl ale mít právo zařídit si život podle svého, takže já jim to neberu,“ říká Natálie.

Ohodnoťte tento článek:
4,7
Právě čtete

Příběh 2 žen, které nechtějí děti