75 procent lidí nakonec pověsí vegetariánství na hřebík. Proč tomu tak je?

Ukončení vegetariánství

Vegetariánství má bezesporu své výhody, i přesto se však mnoho lidí, původně vegetariánů vrátí zpět k jedení masa. Podle odborníků se v případě vegetariánství až u 75 % lidí jedná pouze o životní etapu, přičemž se poté vrátí zpět ke stravě sestávající z masa. Proč tomu tak bývá?

Otázky a odpovědi

Vezměme si 77 bývalých vegetariánů z jednoho průzkumu, kteří zpět přešli na jedení masa. Většina těchto vegetariánů byly ženy a jejich průměrný věk byl 28 let, přičemž vegetariány byli tito lidé cca 9 let. Jaké byly důvody upustit od vegetariánské stravy?

Proč lidé přestanou jíst maso?

Lidé pro to mají různé důvody, většina z nich přešla na vegetariánství z etických důvodů, jelikož byli proti špatnému zacházení se zvířaty (57 %), další se stali vegetariány z enviromentálních důvodů (15 %). Zbytek lidí přestal konzumovat maso, jelikož neměli rádi jeho chuť, kvůli tlaku partnera či přátel apod.

Proč se vegetariáni nakonec vrátí k masu?

Důvodů je hned několik, přičemž nejhlavnějším důvodem bývá obava o zdraví.

Zdravotní důvody

Přibližně 35 % účastníků průzkumu uvedlo, že hlavním důvodem návratu ke konzumaci masa byly právě jejich obavy o zdraví. Často uváděli, že se cítili slabě a nemocně, i přestože jedli dostatečně. Častými komplikacemi jsou také například křeče, nadýmání či průjem. Odpovědí jednoho z respondentů bylo: „Doktor mi doporučil, abych sem tam snědl maso, pokud mi nebude lépe. Považoval jsem jedení kuřecího či rybího masa za pokrytectví, jelikož ryby i drůbež jsou stejně tak zvířata jako prase či kráva, tak jsem začal jíst všechny druhy masa.“ Jiný muž krátce a výstižně uvedl: „Vždy si raději vyberu mrtvou krávu než anémii.“

Lidé na vegetariánské či veganské stravě často dělají chybu v tom, že nejedí dostatek bílkovin a jejich svaly časem ochabnou.

Bílkoviny se přitom nenachází pouze v živočišných produktech, ale i v rostlinných.

Komplikace a sociální stigma

Přibližně čtvrtina někdejších vegetariánů uvedla, že důvodem, proč přešli zpět na maso, byly komplikace spojené se striktním vegetariánstvím. Bylo pro ně totiž velmi složité sehnat opravdu kvalitní organickou zeleninu za rozumnou cenu. Dalším vadil čas, který museli strávit nad přípravou bezmasého jídla, jiní zase uvedli, že je tento způsob života přestal bavit. Mnoho lidí si ještě stěžovalo na jejich sociální život, který jejich vegetariánstvím trpěl.

11 zdravotních problémů, kterými mohou trpět vegetariáni

Nedostatečná nabídka vegetariánských pokrmů v restauracích

V lepších (ale už i v těch horších) restauracích bývá zvykem, že se na jídelním lístku nachází i bezmasá jídla. V těch horších restauracích bývá nabídka bezmasých pokrmů často odfláknutá, přičemž se mnohdy jedná o smažený eidam, smažené tvarůžky apod. Problémem je, že většina vegetariánů také uznává zdravý životní styl, kam ovšem smažené pokrmy nepatří.

Neodolatelné chutě

Každý pátý účastník průzkumu uvedl, že během jejich vegetariánské éry dostával nezkrotnou chuť na maso. Hovořili o tom, jak jejich tělo potřebovalo bílkoviny z masa a jak se mohli zbláznit, když ucítili upraženou slaninu a tato chuť je často nepřešla až do té doby, dokud si kus masa nedali.

Posuny v morálním myšlení

Polovina lidí v průzkumu přestala jíst maso z etických důvodů. Většině bývalých vegetariánů i nadále nebylo jedno, jak se se zvířaty na zachází. Jen dvěma lidem z bývalých vegetariánů začala být otázka krutého zacházení se zvířaty volná. Často také lidé, kteří začnou jíst maso ze sociálních důvodů, jedí maso častěji než lidé, kteří se původně stali vegetariány z etických nebo enviromentálních důvodů.

Když začne tělo maso vyžadovat

Natašu trápily zdravotní potíže po většinu jejího života, takže se díky těmto obtížím naučila svému tělu naslouchat. Na rok se stala veganem, nicméně zjistila, že jí veganství nevyhovuje, tudíž do své stravy přidala vejce a mléčné produkty. Stala se tedy vegetariánkou a 14 let jí tato strava vyhovovala, sem tam si během cestování po světě dala rybu. Jakmile se však odstěhovala na sever, život jí začaly znepříjemňovat zdravotní problémy. Tři různí lékaři, z nichž dva byli vegetariány, jí doporučili, aby jedla občas maso. Zařídila se podle jejich rad, maso do jídelníčku zařadila a začala se opět cítit dobře. Vždy říkala, že nejí maso, neboť nemá potřebu jej jíst, dnes ovšem tu potřebu má, jelikož to její tělo vyžaduje. Nataša má však stále určité výčitky a vždy před konzumací masa zavře oči a poděkuje tomu danému zvířeti. Kdyby byla bývala mohla, maso by jíst nezačala, neboť ve vegetariánství vidí úplně jinou a nádhernou dimenzi života, kterou lidé, kteří nikdy nebyli vegetariány či vegany, nevidí.

Recept na lasagne se sójovým masem: Vegetariánský recept plný chuti

Narážky, kterým často čelí vegetariáni či vegani

Každý, kdo změnil způsob stravování směrem k vegetariánství, veganství či třeba vegan raw stravě, se s těmito druhy otázek na 100 % setkal.

  • A toto jíst můžeš?
  • A co ryba a kuře, to můžeš?
  • Piješ mléko?
  • Jíš vajíčka? Vždyť to jsou vlastně slepičí miminka.
  • Nechybí ti…. (můžete si podle vlastních zkušeností doplnit).
  • Proč jsi se stal vegetariánem?
  • Ale kdybychom ta zvířata pustili na svobodu, stejně by nepřežila.
  • Kdybychom všichni přestali jíst zvířata, umíš si představit, co by se stalo?
  • Většina zvířat zabíjí pro jídlo, proč bychom nemohli my?
  • Zelenina taky trpí, když ji utrhneš, aby ses mohl najíst.
  • Proč vy vegetariáni/vegani vypadáte tak nemocně?
  • Můžu toto jíst před tebou?

Vegetariánství se ne vždy rovná zdravému stravování

Vegetariánství není špatné, znám mnoho lidí, kterým naopak prospívá, nicméně jistě se dá shodnout na tom, že bezmasá strava není pro každého a že vegetariánská strava nemusí být vždy synonymem zdravého stavování. Ve skutečnosti bývá i ta vegetariánská mnohdy vysoce průmyslově zpracovávána. I ve vegetariánském životním stylu je proto dobré být maximálně obezřetnými a vědět, že i zde se nacházejí zdraví prospěšné, ale i škodlivé potraviny. Řada vegetariánských (samozřejmě i běžných) potravin je průmyslově zpracovaných, některé jsou průmyslově zpracovány více, některé méně. Je proto vždy dobré vybírat si co nejméně průmyslově zpracované potraviny.

Vegetariánské burgery

Hlavní surovinou ve velkém množství vegetariánských burgerů je texturovaný rostlinný protein, který se vyrábí extrahováním sójového proteinu ze sójových bobů zahříváním a sušením. Zelenina, semínka, ořechy či luštěniny se často objevují na samém konci složení toho daného produktu (ve složení bývají ingredience seřazeny podle množství), daleko za aditivy, barvivy, konzervanty, modifikovanými škroby či aromaty. Jde to ovšem i zdravěji, a to, když si místo takového burgeru dáte celozrnný sendvič s čerstvou zeleninou, abyste do svého těla dostali nějaký protein, můžete přidat edamame (nezralé sójové boby), tempeh nebo plátek sýra.

Celozrnné pečivo

Většina celozrnného pečiva prodávaného v supermarketech je zkrátka jen bílým obarveným pečivem s cereáliemi na povrchu. Třebaže se tyto potraviny tváří zdravě, obsahují cukr a minimum vlákniny, takže moc nezasytí a člověka to nutí jíst neustále víc. Jde to i zdravěji: Vyplatí se ve všech případech číst složení a v otázce celozrnného pečiva byste se měli dívat po 100 % celozrnné mouce.

Tofu

Tofu je mezi vegetariány i vegany velmi oblíbené, ale zároveň se taktéž jedná o velmi kontroverzní potravinu. Než se tofu vyrobí, musí projít dlouhým průmyslovým zpracováním. Čím tužší tofu, tím průmyslově zpracovanějším daný kousek je. Protein nacházející se v sóji je bezvadným zdrojem vápníku a vitamínu D, nicméně proces zpracování tofu ničí část našemu zdraví prospěšných isoflavonů. Jde to i zdravěji: Nakupujte průmyslově nezpracované sójové produkty, jako je tempeh či edamame.

4.6 (91.43%) 7 hlas[ů]

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*