Umělému sladidlu aspartam hrozí po téměř 40 letech zákaz. Jak škodí?

Aspartam, často skrytý pod označením E951, je patrně nejznámějším umělým sladidlem na trhu. Rozhodně je tím nejkontroverznějším. Zatímco výrobci potravin jej mnohdy používají jako „zdravější“ náhražku cukru, značná část vědců před ním varuje a spousta lidí se mu dnes už cíleně vyhýbá. Jaká zdravotní rizika může způsobovat? A dočkáme se někdy toho, že bude aspartam zakázán?

Aspartam je s námi už téměř 40 let

Ačkoli byl aspartam náhodně objeven už v roce 1969, k potravinářskému využití byl schválen až roku 1983 v USA. Svého času jej dokonce vyráběla nechvalně známá nadnárodní společnost Monsanto pod názvem NutraSweet. Toto nové umělé sladidlo si každopádně velmi rychle získalo popularitu mezi výrobci potravin i zákazníky. Je totiž mnohem levnější a zároveň přibližně 200krát sladší než cukr, je téměř bez kalorií a nezpůsobuje zubní kazy ani cukrovku. Zkrátka, cukr způsobuje mnoho závažných zdravotních problémů a aspartam se tak jevil jako jeho nadějná náhražka, obzvláště pro diabetiky. Dnes už se s ním lze setkat v široké škále potravin i doplňků stravy – od všelijakých nápojů a sladkostí, přes jogurty a zmrzliny, až po žvýkačky a vitamíny.

Brzy po uvedení aspartamu na trh se však začalo objevovat mnoho vědeckých výzkumů, které poukazovaly na jeho potenciální nebezpečí. K dnešnímu dni proběhly už doslova stovky studií a ačkoli dosud nebyla jeho škodlivost stoprocentně prokázána, existuje důvodné podezření ohledně jeho působení na zdraví.

V čem škodí aspartam?

Aspartam samozřejmě nejdříve působí na naše chuťové pohárky svou výraznou sladkostí a následně pokračuje do trávicího systému. Problémovým se toto umělé sladidlo stane až při procesu trávení ve střevech, kde se aspartam rozkládá (metabolizuje) na tři složky: fenylalanin (50%), kyselinu asparagovou (40%) a methanol (10%). Všechny tyto složky se pak přenáší krví do celého těla a velké problémy mohou způsobovat především v mozku. Samotný methanol pak zase může být problémem především pro játra.

Obhájci aspartamu se často brání faktem, že všechny tři zmíněné látky se přirozeně vyskytují v některých potravinách. Methanol se ve velké míře vyskytuje především v citrusových plodech. Mléko má zase v porovnání s nápojem slazeným aspartamem 6krát více fenylalaninu a 13krát více kyseliny asparagové. Jenže v přirozené formě jsou tyto dvě aminokyseliny navázané na protein, tudíž se do těla uvolňují postupně a mnohem pomaleji. Oproti tomu takzvané „volné formy“ aminokyselin, obsažené právě v aspartamu, se uvolňují velice rychle a ve velkých koncentracích.

Migréna, zhoršená koncentrace, nespavost – vliv aspartamu na mozek

V roce 2017 vyšel v Nutritional Neuroscience (odborné periodikum specializující se na působení potravin na mozek) obsáhlý článek o aspartamu. Autoři v něm sesbírali stovku vědeckých studií o vlivu aspartamu na mozek z období posledních třiceti let a ukázali tak, co aspartam pravděpodobně způsobuje a kudy by se měl pohybovat další výzkum. Mnoho studií například potvrdilo vliv aspartamu na bolest hlavy nebo zhoršení migrény – v jedné z těchto studií, které se zúčastnilo 200 lidí trpících migrénou, se ukázalo, že lidé požívající aspartam trpěli bolestí hlavy mnohem častěji než ti, kterým bylo podáváno placebo.

Další velké podezření panuje ohledně kognitivních funkcí – mnoho studií potvrdilo negativní vliv aspartamu na koncentraci, proces učení, dlouhodobou paměť, zpracování informací a další kognitivní funkce – i z toho důvodu by se měly aspartamu vyhnout především děti. Vědecky potvrzen (avšak ani vyvrácen) pak naopak nebyl vliv aspartamu na změnu nálad, nespavost či záchvaty. Jak však autoři zmíněného článku sami zdůrazňují, bude potřeba provést ještě spousta výzkumů, aby se stoprocentně prokázala škodlivost aspartamu.

Další zdravotní problémy spojené s aspartamem

Ve vědeckém článku Revisiting the safety of aspartame (Přehodnocení bezpečnosti aspartamu) z roku 2017 je uveden výčet dalších zdravotních rizik spojených s aspartamem. Již jsme zmínili negativní vliv aspartamu na mozek a na játra. Výzkumy na lidských dobrovolnících i na laboratorních krysách pak naznačují, že aspartam může postihovat i další orgány. Potvrzen byl vliv na ledviny, srdce, střevní mikroflóru, a dokonce i na celkový imunitní systém. Ve všech těchto případech může aspartam způsobovat tzv. oxidační stres, který může vést k potížím až k selhání daného orgánu. Oproti tomu často zmiňovaná spojitost aspartamu a vzniku rakoviny prokázána nebyla.

I malé množství může škodit

Za přijatelný denní příjem je oficiálně považováno 40 mg aspartamu na kilogram tělesné hmotnosti. Pro lepší představu – šedesátikilový člověk by musel za den vypít přibližně 6 litrů dietní koly, nebo vyžvýkat 300 kusů žvýkačky slazené aspartamem. Takové množství se zdá být úsměvné, ale vzhledem k tomu, že se aspartam používá v mnoha potravinách, není tak obtížné toto množství přesáhnout. Nicméně fakt, že byl aspartam schválen a bylo stanoveno doporučené množství, ještě nezaručuje jeho absolutní bezpečnost. V mnoha studiích, při kterých jsou používáni pokusní hlodavci, se testuje nadměrná i „bezpečná“ dávka a často se ukazuje, že i ta může způsobovat zdravotní problémy.

Zákaz Aspartamu? Británie možná bude první zemí

Po všech zmíněných rizicích se může zdát přinejmenším zvláštní, že aspartam dosud nebyl zcela stažen z trhu. Bezpečnost potravin v rámci EU má na starosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a právě ten se případnou škodlivostí aspartamu naposledy zabýval v roce 2013. Po přezkoumání úřad nakonec přišel s vyjádřením, že aspartam je i nadále „bezpečný pro obecnou populaci (včetně kojenců, dětí a těhotných žen)“. Neustále však probíhají další a další výzkumy ohledně bezpečnosti aspartamu a také existuje mnoho vědců, kteří toto rozhodnutí EFSA kritizují.

Nejvýraznějším z nich je britský expert na bezpečnost potravin, profesor Erik Millstone ze Sussexské univerzity. Podle něj EFSA při svém rozhodnutí pochybila. V roce 2019 poskytl důkaz, že EFSA považovala všech 73 studií prokazujících škodlivost aspartamu za nespolehlivé. Za důvěryhodné naopak považovala většinu z těch studií, které žádnou škodlivost aspartamu neprokázaly. V současné době se prof. Millstone zasazuje o to, aby byl aspartam zakázán alespoň v Británii, neboť po jejím vystoupení z Evropské unie už nepodléhá jejím úřadům.

Pokud se tedy chcete vyhnout cukru a sladit zdravěji, raději se aspartamu vyhněte obloukem a sáhněte po něčem jiném.

Jak nahradit cukr a čím sladit zdravěji. Je lepší med, melasa, nebo čekankový či rýžový sirup?