Stráně plné vřesu bývají podzimní pastvou pro oči, ale dnes již divoké vřesy u nás najdeme spíše ve vyšších polohách a vzácněji. Vřes je nejen oblíbený pro svou zvláštní krásu a romantické kouzlo skotských vřesovišť, ale je to také mocná léčivka. Setkat se můžeme i s nepravým vřesem – vřesovcem, který pěstujeme na zahrádkách, anebo v květináčích, a který dáváme na Dušičky na hřbitov.
Kde roste vřes a kdy kvete
Vřes obecný bývá chloubou strání, kde začíná kvést v pozdním létě a na podzim. Hraje všemi barvami od bílé, přes růžovou až po červenou nebo sytě fialovou. Vřesy se vyskytují se všude po Evropě, i ve vyšších polohách a severních oblastech, třeba i na Islandu. Plošně rostou na tzv. vřesovištích a rašeliništích. Je to v podstatě keřík, který může být i docela vysoký, a to na některých místech až půl metru.
Příbuzný vřesu je vřesovec, se kterým se setkáme na zahrádkách. Má rovněž podobné účinky, ale není tak léčivý jako vřes obecný. Je velmi oblíbený na Dušičky a k vytváření věnců a suchých vazeb.
Jak se zbavit endometriózy s pomocí bylinek. Vyhněte se operaci
Pěstování vřesu a vřesovce
Vřesy a vřesovce sázíme na jaře do kyselé půdy i se substrátem. Kontejnerované vřesovce můžeme sadit v průběhu celého roku. Vřesy a vřesovce milují kyselé půdy a vyschlá rašeliniště. Je důležité dbát na jejich dostatečnou zálivku, ale také je samozřejmě nepřelévat. Aby krásně kvetly, potřebují mít dostatek slunce.
Vřes a jeho využití
Vřes sloužil jako pastva pro ovce, srnky a laně v zasněžených horských oblastech. Vřes se v místech svého největšího výskytu v minulosti používal k výrobě piva namísto chmele. Ceněný je také vřesový med. V neposlední řadě se vřes kdysi považoval ze velmi mocnou magickou rostlinu a využíval se při ochranných magických rituálech. Bílý vřes přinášel štěstí, modrý zdraví a červený lásku.
Dnes vřes kromě okrasného účelu slouží jako léčivka se svým účinkem hlavně na močové cesty a klouby.
Jak odkyselit organismus? Dejte si detoxikaci a změňte jídelníček
Léčivé účinky vřesu
Vřes obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, saponiny, hořčiny, pryskyřice, slizové látky, kyselinu křemičitou, organické kyseliny, glykosidy i některé alkaloidy – ericodinin.
Vřes má dezinfekční a močopudné účinky, je dobrý hlavně na močové cesty i na zvětšenou prostatu. Uplatňuje se též jako účinné antirevmatikum. Pomáhá při otocích, zánětlivých procesech v těle i chorobách vnitřních orgánů. Mírně zvyšuje tlak. Bývá součástí mnoha urologických směsí. Hodí se i při nemocech z nachlazení a na uklidnění podrážděných nervů.
Vřes se také užívá jako lihová tinktura z pupenů, a to na klouby, močové cesty a prostatu.
Vřes a nežádoucí účinky
Při jeho užívání se doporučuje udělat si pauzu a nepopíjet jej soustavně. Je lepší užívat vřes ve směsích s jinými bylinami a v malém množství. Také je doporučováno vyhnout se vřesu během těhotenství.
