Menu
WomanOnly
Zábava a volný čas

8 nejznámějších keltských svátků. Které z nich dodnes slavíme?

Kdo byli Keltové snad nemusíme nikomu připomínat. Jejich kultura je v současné době poměrně populární a obliba keltských svátků u nás narůstá. Pojďme si představit ty hlavní z nich, které si klidně můžete s uctěním památky kmenů, které žily v Evropě a nacházely se i na našem území, oslavit v různých ročních obdobích. Kdo vyloženě nectí křesťanské svátky, může třeba více sympatizovat s těmito pohanskými tradicemi, které běžně slaví germánští novopohané a příznivci kultu wicca. Pojďme si o nich povědět více a třeba se vám zalíbí natolik, že je budete chtít slavit také.

Keltové na našem území

Záznamy o nejstarších keltských kmenech sahají do období 2. tisíciletí před naším letopočtem. Uvádí se, že vznikly spojením několik kultur. Keltové se také vyskytovali na našem území. Důkazem toho jsou pozůstatky keltských oppid, nejvíce pobyt Keltů dokazují nálezy ze Západních a Jižních Čech. Byli zde například Bójové, ale i mnozí další. Oppida se stavěla na vyvýšených místech. U nás proslula nejvíce tato keltská oppida: Štramberk, Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna, Nevězice, Třísov u Českého Krumlova, České Lhotice u Nasavrk, Hrazany u Sedlčan, Staré Hradisko a Hostýn. Jak je tedy vidět, máme ke Keltům hodně blízko a někteří z nás jsou možná jejich potomci.

Nejznámější keltské svátky a co o nich víme

Pojďme si představit nejznámější keltské svátky a porovnat je s těmi tradičními českými. Jsou to Samhain, který se slaví 1. listopadu a odpovídá našim Dušičkám, dále Alban Arthuan jako zimní slunovrat 21. prosince, Imbolc 1. února, Alban Eilir neboli naše jarní rovnodennost 21. března, Beltine neboli náš svátek Pálení čarodějnic 30. dubna, Alban Hefin jako letní slunovrat 21. června, Lughnasad nahrazující naše Dožínky 1. srpna a Alban Elved jako podzimní rovnodennost 23. září.

1. Samhain jako předchůdce Halloweenu

Samhain se považuje za nejvýznamnější keltský svátek. Slaví se z noci 31. října na 1. listopadu. V této době také končí starý keltský rok a začíná nový. Na tento svátek pak v anglosaských zemích navazoval Halloween, u nás jsou to Dušičky aneb Svátek všech svatých. V této dobře se otevírají dveře do světa zemřelých, zjevují se duchové, ale třeba i skřítci a víly. Staří Keltové o tomto svátku zapalují svíčky nebo ohně, aby duchové mohli najít cestu k nim domů. V této době je povolen kontakt se světem duchů a nadpřirozena. Pokud někdo ze živých uvízne v tomto druhém světě, musí si počkat až do příštího Samhainu, aby se mohl vrátit domů.

Blíží se Dušičky. Vyrobte jednoduché dekorace a zavzpomínejte na své blízké

Protože se v této době už blíží zima, Keltové také o tomto významném dni kontrolovali své zásoby a připravovali si je pro zimní období. Připravovala se hostina a zapalovaly se velké ohně, v němž se pálily kosti poraženého dobytka. Porážka dobytka i pálení kostí bylo velkým tradičním rituálem. Na hostinu pak byli pozvání i mrtví z jiného světa, do něhož byly o tomto svátku otevřené dveře. Bylo ale potřeba chránit se před zlými duchy, kteří se k lidem také mohli dostat.

Na práh domu se dávalo jídlo pro duchy, víly a skřítky a ze zapalování svíček, luceren a ohňů se pak vytvořila tradice dlabání dýní, do nichž se vkládaly zapálené svíčky. Tato symbolika je tu proto, že plamen měl vytvářet jak ochranu proti zlým duchům, tak také svítit dobrým duchům a duším našich zemřelých na cestu.

2. Alban Arthuan nebo Jule jako zimní slunovrat

Tento svátek se oslavuje v den zimního slunovratu 21. prosince, kdy je nejdelší noc a nejkratší den. Název původního keltského svátku Alban Arthuan v překladu doslova znamená Světlo Artuše. Říká se mu též Jule (germánský původ) a předznamenává Vánoce. Také o tomto svátku se zapalují světla a ohně. Oheň se zapaluje v každé rodině a stará se o něj majitel domu. Jako první se zapalovalo polínko, které se uchovalo z minulého roku a které bylo ze stromu majitele domu nebo mu jej někdo daroval. Polínko si také prošlo posvěcovacím rituálem a bylo polito medovinou či pivem, pomazané medem a posypané moukou. Oheň pak hořel dvanáct dní.

Jak oslavit zimní slunovrat 2021? Inspirujte se u dávných i současných kultur

Kromě zapalování ohňů se také pekly koláče, které se rituálně zdobily tak, že připomínaly slunce. Jeden velký koláč se pak rozdělil mezi celou rodinu, aby všichni byli zdraví a zůstali pohromadě. Též se třeba věštilo z jablek nebo se pořádaly slavnosti s maskovanými tanečníky v maskách jelenů. Cílem oslavy tohoto svátku byla naděje a radost i příprava na zimu. Slunce bylo pryč, proto jej musel nahradit oheň. A nikdo nevěděl, jak dlouhá a zlá bude zima a kdo ji přežije. Tomuto svátku se také říkalo “hostina pro vrány”.

Tento svátek bývá hodně spojován s Druidy. Významnými ochrannými rostlinami, které si lidé přinášeli na ochranu do svých domovů byly cesmína a jmelí. Patronem tohoto svátku je Ódin.

3. Imbolc jako počátek úrody a naše Hromnice

Keltský svátek Imbolc se slavil 1. února. Byla to jakási příprava na příchod jara a počátek úrody. Hlavní patronkou tohoto svátku je panenská bohyně Brigid, patronka bardů, umělců, druidů a kovářů. Například ženy a mladé dívky v tento den vyráběly posvátný Brigidin uzel, který se věšel jako ochrana nad dveře. Také chodily s pochodněmi a zapalovaly ohně v domech a kovárnách po celé vesnici. Zapalovaly se též velké bílé svíce posvěcené vodou. V předvečer svátku se peklo symbolické pečivo a chystala se hostina. Mladé dívky i roznášely slaměné panenky po vsi a dostávaly za to malé dárky.

Keltský horoskop. V čem nás může obohatit?

V této době se už prodlužovaly noci, což bylo znamením příchodu jara. Do domovů vstoupila naděje. Lidé také věštili, aby se dozvěděli, co přinese budoucnost. Pálilo se čerstvé jalovcové proutí, které mělo ochraňovat a očišťovat domov. Z popela se druhý den věštila budoucnost. Věštilo se ale také z vody a prováděla se očista těla a domova.

4. Alban Eilir neboli Ostara a naše Velikonoce i jarní rovnodennost

Jarním keltským svátkem je Alban Eilir neboli také Eostre či Ostara (z germánštiny). Slaví se v den jarní rovnodennosti 21. března. Je oslavou jara a začátku nového života. Vejce jako symbol, bez kterého se neobejdou naše Velikonoce, je skutečně i zde symbolem života a zrození. Při těchto slavnostech se zdobila a darovala vajíčka, ale také se z nich připravovaly různé pokrmy, nejčastěji různé vaječné nádivky s jarními bylinkami. Významnou barvou při malování vajec byla červená, která znamenala vášeň, sílu, vitalitu, zdroj života. Na vejce se malovaly třeba spirálky či další keltské symboly.

Netradiční barvení vajíček. Vyzkoušejte letos ubrouskovou metodu, rýži či gumičky

Pomlázku Keltové také znali. Podle jedné z teorií symbolizovala falus, podle jiné sloužila k vyhánění nečistých sil z domovů. Rovněž se pekly mazance. Patronkou tohoto svátku je bohyně jara Eostre.

5. Beltine jako naše Pálení čarodějnic 30. dubna

Beltine je keltský svátek, který odpovídá našemu svátku Pálení čarodějnic. V tento den se ale také staví májka a je i oslavou lásky, vášně, sexuální energie a plodnosti, čímž navazuje hned na naši oslavu svátku lásky 1. května. Svátek Beltaine se také u nás nazývá Valpuržina nebo Filipojakubská noc a je to velmi významný svátek pro všechny “čarodějnice”. Uctívá ženskou sexuální sílu a všechny ženy, které byly nešťastně upáleny na hranicích v dobách inkvizice. U nás samozřejmě symbolicky pálí všechno staré, nefunkční, nemocné, zlé, což symbolizuje figurína čarodějnice. Tento proces má velmi očistný charakter. Také tento svátek, jak už je pro keltské svátky typické, se týká především zapalování ohňů a velkých vater. Na oheň se připravovalo 9 posvěcených polen z různých druhů dřevin: z dubu, jasanu, břízy, olše, ořešáku, vrby, borovice, javoru a hlohu.

Filipojakubská noc 2020: Sex, rituály, magie a oslavy pálení čarodějnic v soukromí vašeho domova

Druidové tehdy zapalovali velký oheň, jehož dým měl očistit všechno od zlých sil. Přes tuto vatru se také skákalo, což mělo přinést zdraví a plodnost do dalšího roku. Přes oheň se ale i převáděl dobytek, aby se též zajistilo jeho zdraví a aby dobře hospodáři sloužil. Kolem ohně se tančilo a tuto noc se pochopitelně i hodně souložilo. U nás se též tradičně vztyčuje májka, která byla u Keltů symbolem falu (falus = mužský symbol) zapíchnutého do země (země = ženský symbol), což dohromady symbolizovalo spojení protikladů, plodnost, hojnost a dobrou úrodu. Rovněž se zachoval zvyk polibku, a to buď pod májkou, anebo pod rozkvetlou třešní.

6. Alban Hefin neboli letní slunovrat 21. června, Svatojánská noc

Tento keltský svátek je trochu podobný jako Beltine. Opět se zapaluje oheň, přeskakuje, tančí se kolem něj a oslavuje se život, láska, plodnost a sexualita. Je obdobou našich oslav letního slunovratu a pálení svatojánských ohňů. Pro tento svátek je typické, že se lidé scházejí u ohně, baví se, tančí, zpívají, děvčata vijí věnce, všichni tančí, přeskakují oheň a v noci se oddávají lásce a sexu. Oheň se zapaloval na kopci a věštilo se z posvátných studánek. Tato noc byla velmi plodná a magická. Tomuto svátku se také říká Litha neboli oslava světla.

7. Lughnasad neboli Dožínky 1. srpna

Pomalu končí léto a Keltové mají další slavnost. Tentokrát se podobá našim Dožínkám a připadá na 1. srpen. Tento svátek oslavuje úrodu a slaví se hodně v různých anglosaských zemích. Jeho patronem je irský bůh Lugh. V této době se také uzavíraly sňatky a konaly se různé soutěže a závody.

8. Alban Elved neboli Mabon, naše podzimní rovnodennost 21. září

Tento svátek již představuje nutnou přípravu na zimu. U nás je srovnatelný s podzimní rovnodenností. Je to čas bilancování, shromažďování zásob, sklízení úrody a zklidnění po bujarých letních oslavách. Je to čas poděkování za dary Matce Zemi. Pořádaly se velké hostiny a také se zemi dávaly obětiny, aby byla příští rok stejně bohatá úroda.

Zdroje: wikipedie, psychologiechaosu.cz, spektrumzdravi.cz, celtic festivals-ireland calling 

Ohodnoťte tento článek:
5

Úplňky

Právě čtete

8 nejznámějších keltských svátků. Které z nich dodnes slavíme?