×
WomanOnly

Agrese ve vztahu. Příběh oběti domácího násilí a rady jak z toho ven

domácí násilí
ilustrační foto

Obětí domácího násilí bohužel stále přibývá, ačkoliv existuje hned několik organizací, které si daly za cíl proti němu bojovat. Agresoři vztahují ruce na své partnerky, na děti, a v neposlední době jsou zaznamenány také útoky na muže. Poradíme vám, co máte dělat krok za krokem, pokud se stanete obětí domácího násilí a agrese ve vztahu. V závěru článku si můžete přečíst příběh čtenářky Marcely, která se rozhodla násilnému manželovi bránit.

Domácí násilí: Jak se bránit?

Pokud jste v těžké životní situaci, vždy existuje východisko, ač se to zdá zpočátku nemožné. Poradíme vám, co dělat, když žijete v manželství s tyranem a máte děti. Vždy se můžete bránit a najít pomoc, abyste v případě domácího násilí zajistila bezpečí pro sebe i pro své děti. Oběti domácího násilí dokáže chránit trestní právo a také přestupkové právo. To znamená, že v první řadě je potřeba sebrat odvahu a zajít nahlásit přestupek nebo trestný čin na Policii České republiky. To můžete udělat, pokud jste obětí domácího násilí a jste nucena čelit slovním, psychickým a fyzickým útokům ze strany svého partnera či manžela.

Policie dle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, má oprávnění v případě ohrožení oběti domácího násilí na zdraví, svobodě a na životě či v případě zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti vykázat agresivního manžela či partnera z bytu a celého okolí bydliště na dobu 10 dní. Tohle je první krok.

Není ostuda říci pravdu

Protože se projevy domácího násilí a agrese ve vztahu často zamlčují a probíhají mezi čtyřmi stěnami v soukromí, obvykle se takové věci obtížně prokazují, anebo se toho dá i zneužít a obvinit někoho neprávem. Nicméně jasné důkazy, bohužel, bývají fyzicky viditelné v podobě mnoha modřin, podlitin a zlomenin, o kterých si mohou vést záznamy lékaři. Tedy důkazy jsou na světě. Při prošetřování případu se také vyslýchají sousedé, zda neslyšeli křik, co pozorovali a podobně, proto jsou někdy zvědaví sousedé pro usvědčení agresora opravdu potřební.

Bohužel spousta žen domácí násilí nenahlásí právě kvůli ostudě a pocitu studu a trapnosti, kdy řeší, jak budou vypadat před svým okolím. Před okolím, které mnohdy všechno stejně už dávno ví.

Film Můj příběh: Skutečný příběh o domácím násilí. Tyran polil ženě tvář rozžhaveným olejem

Ochrana proti domácímu násilí

Teprve na základě dokazování při trestním nebo přestupkovém řízení může dojít k zabránění kontaktu agresora a oběti. Domácí násilí může probíhat nejen mezi manžely a partnery, ale také třeba mezi rozvedenými manžely, kteří mají spolu děti, anebo mezi jinými členy domácnosti, například rodiči a dětmi různého věku. Ochranu proti násilí poskytují nejrůznější instituce a sociálně-právní ochrana dětí. Vždy je v těchto případech dobré také vyhledat pomoc psychologa a dětského psychologa.

Návrh na vydání předběžného opatření

Oběť domácího násilí má také možnost podat si návrh na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí podle § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních a § 751 a násl. občanského zákoníku. Tento návrh se podává u okresního soudu v místě bydliště oběti a ideální je k němu přidat i zprávu od policie a lékařské zprávy dokumentující fyzické napadení agresorem. A nebojte se, nebude to trvat dlouho. V těchto závažných případech soud musí rozhodnout maximálně do 48 hodin od podání žádosti. Ideální je podat tento návrh v době 10 denní lhůty, kdy je násilník policií vykázán z domu. A jakmile tento návrh podáte, 10 denní lhůta se automaticky prodlužuje až do právní moci rozsudku o předběžném opatření. Podat návrh na předběžné opatření můžete i mimo 10 denní lhůtu pro vykázání násilníka z domu. Tak tohle by byl druhý krok.

Soud u návrhu na předběžné opatření také zajistí, aby násilník nejen opustil společné obydlí, ale aby vás i přestal obtěžovat, nekontaktoval vás, nesledoval a nepronásledoval vás mimo domov. Za obtěžování se považuje i telefonování či psaní SMS zpráv. Vyzvednout své věci si agresor může z vašeho bytu pouze po předchozí domluvě s vámi, ve stanoveném čase a za asistence třetí osoby, ideálně soudního vykonavatele nebo policie.

Jak dlouho trvá předběžné opatření?

Předběžné opatření trvá měsíc od jeho nařízení soudem, ale doba se může prodloužit na dobu trvání celého procesu šetření na policii, klidně až třeba na půl roku i déle. Během této doby se ale musí celá situace řešit, například rozvodovým řízením, vyřešením otázky společného bydlení, svěření nezletilého dítěte do péče a podobně. K tomu je samozřejmě také často nezbytná pomoc psychologa a OSPODu.

Svěření dítěte do péče a jak probíhá. Co všechno byste měla vědět?

Jak předejít opakované agresi ve vztahu?

I když je to pro spoustu žen velice těžké, důležité je sebrat veškerou odvahu a sílu a svou situaci vyřešit – především kvůli dětem. A hlavně, což se také často stává – znovu neopakovat stejnou chybu. Násilí se často stupňuje, odpustíte jednou, podruhé, potřetí vás třeba zabije. Pokud vše ukončíte, někdy se stane, že si do života přitáhnete dalšího podobného násilníka, která si z vás učiní svou oběť. Tohle už ne!

Každá matka, která zavírá oči před násilím partnera na svém dítěti se stává spolupachatelem a nic ji v této situaci neomlouvá. Tyto situace bohužel často mohou skončit fatálně…

Můj příběh domácího násilí

Se svým o tři roky starším manželem Petrem se Marcela seznámila v 21 letech. Marcele se v té době jevil jako tichý, uzavřený, příjemný mladý muž. Z počátku probíhalo soužití harmonicky. Docházelo sice k drobným hádkám, zejména z důvodu Petrovy silné žárlivosti, ale ty Marcela omlouvala jeho “velkou láskou“. Po jednom firemním večírku asi po roce manželství, kdy Petr přišel značně posilněn alkoholem, došlo k prvnímu fyzickému útoku. Marcela po tomto incidentu uvažovala, že by od Petra odešla. Petr se jí omlouval a sliboval, že to už víckrát neudělá, proto se Marcela nakonec nechala obměkčit a neodešla od něj.

Na nějakou dobu násilí ustoupilo, ale později Petr opět začal se žárlivými scénami, dělal jí „namátkové kontroly“ v práci, často jí telefonoval. Když se Marcela zdržela v práci, Petr doma udělal žárlivou scénu, ale k fyzickým útokům zatím nedocházelo.

Domácí násilí na mužích. Proč to ženy dělají a proč muži zůstávají?

 

Alkohol ho změnil v tyrana

Když Marcela otěhotněla a nastoupila na mateřskou dovolenou, začal Petr více holdovat alkoholu. Pod jeho vlivem začal Marcelu fyzicky napadat, bil ji pěstmi, kopal ji nebo ji jednou v zimě v noci vyhodil v noční košili na ulici. Následující den se jí opět omlouval a prosil o odpuštění. Marcela mu věřila, protože doufala, že se změní a že bude vše opět takové, jako když ho poznala. Po těchto vyostřených potyčkách vždy následovalo období, kdy se Petr choval pozorně.

Vše se ale dříve nebo později opakovalo. Marcela se chtěla konfliktům vyhnout, a tak se začala omezovat, nikam nechodila a snažila se vyhovět veškerým Petrovým přáním. Petr se už za své excesy dokonce přestal omlouvat.

Podle Marcely Petr dříve, když byl opilý, nevyhledával děti jako primární objekt své agrese. Když ale byly náhodou poblíž, začal jim nadávat a občas dostaly i pohlavek. Na jejich výchově se nijak nepodílel, neučil se s nimi do školy, nechodil s nimi k doktorovi a ani o ně neprojevoval žádný větší zájem. Výchova dětí plně spočívala na Marcele. Jedním z jejích hlavních „úkolů“ bylo, aby ho ona ani děti nevyrušovaly.

Země, ve kterých je násilí na ženách považováno za normální. Čemu musí ženy čelit?

 

Odnášely to i děti

V posledních osmi letech ale začal Petr obracet svou agresi i proti dětem. Nejstarší dcera odešla studovat vysokou školu do Prahy, kam jí Petr neustále telefonoval a vyhrožoval, že ji zabije.

Petr pochází ze silně věřící katolické rodiny, kde je násilí na denním pořádku. Petrův otec se po požití alkoholu chová silně majetnicky, Petrovu matku ponižuje a bije ji. V době, kdy Petr bydlel u rodičů, byl cílem otcovy agrese i on a jeho mladší bratr. Stává se velmi často, že tento vzorec chování si s sebou oběti domácího násilí nesou i do své nové rodiny.

5 mužů, které láska k něžnému pohlaví přivedla do boje za ženská práva

Láska k agresorovi

Problém je, že Marcela, stejně jako převážná většina obětí domácího násilí, svého manžela stále miluje a věří, že v něm ještě někde hluboko je ukryto to, proč si ho vzala. Po třiceti letech manželství, když už děti dospěly a osamostatnily se, Marcela od Petra i přes lásku, kterou k němu chová, odešla a požádala o rozvod. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v jejím životě a doufá, že toho jednou nebude litovat.



4 Komentáře Agrese ve vztahu. Příběh oběti domácího násilí a rady jak z toho ven

  1. v článku se nepíše jaký byl její otec, patrně podobný týpek jako manžel

  2. Někdy mám pocit ze některé takové chování snad i přitahuje JESTE SI UDELAT S VYPITYM DEBILEM NEJLÉPE CO NEJVIC DETI ! To může jen absolutní PipinA !!!

  3. Paní Aleno,ty ženy podle všeho tak neuvažují.Jinak by nebylo tolik případů kdy to dopadlo velmi špatně.Žena která má menší sebevědomí a jejíž manžel jí ho ještě sráží tím že ji ponižuje,vemluví jí do hlavy to že bez něj by byla v životě nemožná,tomu po čase začne věřit.Začne o sobě pochybovat že zvládne i s dětmi od manžela odejít a začít nový život.Věřte mu,něco o tom vím.

  4. Vůbec nechápu, jak si ženy mohou jen představovat, že jejich tyran změní. Uhodí poprvé a můžete si být jisté, že si to zopákne. Jak uhodí, odejít. Že ho milujete je absurdní, za co, že vás mlátí?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*