Artyčok je nejen chutná, ale také zdraví prospěšná rostlina příbuzná bodláku. Pochází ze Středomoří, kde se ve velkém pěstuje jako zelenina. Zdravotní účinky artyčoku jsou známé již od dob starověku a jsou důvodem, proč je artyčok považován za superpotravinu a superbylinu. Proč je vhodné zařadit artyčok do jídelníčku? Jak artyčok využít a co obnáší jeho pěstování?
Jaké má artyčok účinky na zdraví?
Artyčok je zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. Patří mezi ně například hořčiny, které podporují funkci trávicího ústrojí, flavonoidy, jež působí jako antioxidanty a prospívají tak celému organismu, nebo vitamín A, B a K. Vitamín K je mimo jiné důležitý pro správnou funkci paměti a mozku jako takového. Nelze opomenout ani vysoký obsah vlákniny, která je nezbytná pro správné trávení a optimální hladinu cholesterolu. Z minerálů obsažených v artyčoku lze jmenovat například mangan či draslík.
Výše zmíněné látky mají příznivý vliv na žlučník, játra, slinivku a imunitní systém. Rovněž se podílejí na udržení správné hladiny krevního cukru a cholesterolu a pomáhají při kožních problémech, jako jsou ekzémy a různé alergické reakce.
Zdravotní účinky artyčoku:
- podporuje činnost trávicí soustavy
- podporuje detoxikaci organismu
- pomáhá při potížích s játry, slinivkou, žlučníkem
- dokáže snížit mírně zvýšený tlak
- snižuje hladinu cholesterolu a krevního cukru
- zlepšuje krevní oběh
- podporuje imunitní systém
- pomáhá při léčbě ekzémů
- zmírňuje alergické reakce
- má příznivý vliv na paměť a celkovou činnost mozku
Vzhledem k poměrně vysokému obsahu sodíku by se přílišné konzumaci artyčoku měli vyhnout lidé, kteří mají problémy s ledvinami.
Inulin nejen na hubnutí. Proč jej zařadit do jídelníčku a kde ho najdeme?
Pěstování artyčoku není náročné, ale vyžaduje trpělivost
Domovinou artyčoku je pravděpodobně Itálie a Sicílie. Dnes se tato teplomilná rostlina pěstuje i v jiných středomořských státech a v Jižní Americe, kde jsou pro ni ideální podmínky.
V našich končinách je poměrně složité čerstvý artyčok koupit, nicméně na farmářských trzích či v dobře zásobených supermarketech jej sehnat lze. Nakládané artyčoky jsou oproti tomu k dostání běžně.
TIP! Artyčok vždy vybírejte tak, aby neměl nahnědlé listy a při zmáčknutí byl pevný.
Pokud vám čerstvý artyčok zachutnal, můžete si ho také vypěstovat na vlastní zahradě. Počítejte však s tím, že vzhledem k místnímu podnebí to bude o něco složitější – největšími producenty artyčoků jsou ostatně slunné státy jako Egypt, Španělsko, Itálie, Peru nebo Argentina. Proto je doporučováno artyčoky pěstovat ve skleníku či foliovníku, který zajistí udržení optimálního klimatu.
Artyčok lze vypěstovat ze semen, která se sází začátkem března, i sazenic, jež lze zasadit rovnou na záhon. Pokud artyčok pěstujete ze semen, počítejte s tím, že na sklizeň modrofialových květů budete muset čekat tři roky, při pěstování ze sazeniček lze sklízet po dvou letech.
Stanoviště
Artyčok potřebuje nejen teplo, ale také hodně světla. Nevyhovuje mu vítr ani chladné počasí, při pěstování v záhoně je v zimě nutné rostlinu zakrýt slámou, kůrou, smrkovým chvojím apod. Půda by měla být hlinitopísčitá, ideálně mírně kyselá.
Zálivka a hnojení
Zálivka musí být pravidelná a v letních měsících také vydatná. Čas od času, zhruba jednou za 14 dní, je vhodné artyčok přihnojit kompostem či organickým hnojivem.
Jak artyčoky využít?
Artyčoky, konkrétně jejich čerstvé plody, se hojně vyžívají ve středomořské kuchyni. U nás zas tak běžné nejsou, což je velká škoda, protože představují velmi chutnou a zdravou potravinu. Můžeme je vařit, grilovat, zapékat nebo například naplnit různými nádivkami.
Artyčoky jsou na přípravu velmi jednoduché, jelikož jsou vynikající v jakékoliv podobě. Stačí je například jen uvařit v osolené vodě, polít máslem a zakápnout citronovou šťávou. Takto je lze podávat třeba jako přílohu k masu nebo součást zeleninového salátu. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou nebo zapečené s různými druhy sýra. Nakládané artyčoky zase představují oblíbenou přísadu na pizzu či do různých dipů a omáček.
Čekankový sirup je novinka pro diabetiky. V čem je prospěšný?
Plod s jemnou dužinou však není jedinou částí rostliny, kterou lze využít. Bylinkáři nedají dopustit ani na listy artyčoku, které se suší a poté používají pro přípravu nálevů a odvarů. Odvar ze sušených listů se běžně pije jako zdraví prospěšný nápoj například ve Vietnamu, Rumunsku nebo Mexiku. Jeho příprava je jednoduchá, sušené listy stačí dvě minuty povařit ve vodě.
Další možností je zhruba lžíci sušených listů zalít 250 ml vroucí vody a nechat přibližně 15 minut louhovat. Takto připravený „čaj“ má v podstatě stejné účinky na náš organismus jako tepelně upravené plody artyčoku.
