Menu
WomanOnly
Sex a vztahy

Eliška (27): Přítel mě v restauraci požádal o ruku. Skončilo to ostudou

Snad každá žena si přeje dokonale romantickou žádost o ruku a pohádkovou svatbu. Eliška ale žádost o ruku vůbec nečekala. Snaha o romantiku jejího přítele se trochu nepovedla a jeho žádost o ruku tak skončila ostudou…

Mého přítele zřejmě inspirovala svatba kamarádky

Žádost o roku jsem tedy opravdu nečekala. S Pavlem jsme spolu byli teprve rok, z toho půl roku spolu bydleli. Ale já jsem tehdy neměla pocit, že bych se už chtěla vdávat a uvažovat o manželství. Zasnoubení by mohlo být fajn, ale vůbec jsem to teď ještě takhle necítila. A ani ve snu by mě nenapadlo, že by si něco takového přál zrovna Pavel. Je o dva roky mladší než já a sotva dokončil výšku. Oba jsme mluvili o svých životních plánech, které spolu zrovna nekorespondují. Necháváme si svobodu, respektujeme se, je nám spolu fajn. Ale svatba? Anebo dokonce dítě? To jsem si ještě vůbec nedovedla představit.

Když jsem byla těhotné kamarádce na rozlučce se svobodou, s nadšením jsem o tom vyprávěla Pavlovi. Řekla jsem mu, že se mi líbí, jak se to teď dělá a že jsme si to s holkama skvěle užily. Potom jsme se spolu vášnivě milovali a on se mě ptal, jestli si dovedu představit, že bychom se taky vzali a měli dítě. Tehdy jsem se smála a šeptala mu, že je blázínek. Ale proč vlastně ne, když ho přece miluju? Asi si to tehdy všechno nějak špatně vyložil. Pak jsme s Pavlem byli na svatbě té mojí kamarádky, oba jsme měli krásné zážitky a jen jsem sledovala, jak mu svítí oči nadšením. Možná si tehdy opravdu uvědomil, že by si mě chtěl vzít…

Iveta (33): Při milování v lese nás přistihli turisté. Na ten trapas nezapomenu

Když mě pozval do restaurace, myslela jsem, že si uděláme jen hezký večer

Poměrně krátce na to mě pozval do restaurace na večeři. Myslela jsem si, že je to jen tak a že si uděláme hezký večer. Následující pondělí jsem totiž měla odjet za sestrou na týden do Španělska bez něj, tak jsem si myslela, že se chce rozloučit a strávit se mnou příjemný víkend, když se pak celý týden neuvidíme. Dali jsme si naše oblíbené jídlo, popíjeli vínko, povídali si, smáli se a bylo nám spolu moc hezky. Pak ale Pavel najednou udělal něco nečekaného. Z ničeho nic si přede mnou klekl, sáhl do kapsy pro krabičku, tu otevřel a vytáhl z ní prstýnek. V restauraci bylo v pátek večer dost lidí a všichni se v tu chvíli na nás dívali.

Utekla jsem na záchod a nedokázala zadržet slzy

Pak se mě s roztomilým a nejistým úsměvem a chvějícíma se rukama zeptal, jestli si ho vezmu. Celé to na mě působilo strašně kýčovitě a spíše mi to nahánělo hrůzu. Všichni se dívali. Odpovědět NE bylo nemyslitelné. Byla jsem naštvaná, že něco takového vůbec udělal. Že to udělal takhle přede všemi, že mi tím nedal na výběr. Že nás vidělo i dost známých, kteří o tom budou mluvit nebo se to od nich dozví moje rodina. Že je to zkrátka něco, co mě zaskočilo, s čím jsem nepočítala a co ve mně spíše vyvolalo negativní pocity. Srdce mi bušilo jako o závod. Když jsem si uvědomila, že se cítím spíše nešťastně než šťastně a že bych se musela přemáhat při odpovědi ANO, která se jako jediná očekávala, utekla jsem na záchod a už jsem nedokázala zadržet slzy.

Hanka (30): Bratrova žena si ke mně přišla stěžovat na manželovo sexuální chování. Nechci to vědět!

I přes ostudu jsme z restaurace neodešli

Pro nás oba to skončilo ostudou. Pavla jsem tam nechala klečet samotného. Já jsem si zrovna na záchodě u zrcadla zběsile utírala toaletním papírem rozmazanou řasenku, když dovnitř vešla jedna padesátnice, která toho v restauraci byla svědkem. Řekla mi, ať si z toho nic nedělám, že to jsou jen nervy a ať jdu za ním, protože pro něj je to horší. To byla pravda. Z restaurace jsme neutekli. Když jsem se vrátila, objali jsme se a znovu posadili ke stolu. Odvážně jsme čelili pohledům od jiných stolů. Drželi jsme se za ruce a povídali si u svíčky a vína. Pavel se mi omluvil. Prý chápe, jak se cítím. Bylo to spontánní gesto, chtěl mě požádat o ruku doma v posteli, ale myslel, že my ženy potřebujeme tahle veřejná vystoupení a dramata.

Nejvíce se mě asi dotklo, že si o mně myslel, že jsem taky taková. Že mě vůbec nezná. Proto nechápu, proč bychom se měli brát, když má o mně představu, jaká neodpovídá skutečnosti. Popovídali jsme si tak krásně jako nikdy v životě. Nakonec jsem na celou restauraci zakřičela ANO, přičemž mi vůbec nedošlo, že za ten čas skoro všichni ti, kteří tam seděli předtím už odešli a přišli zase noví lidé, kteří nebyli svědkem Pavlova pokleknutí a tak nevěděli, co se u našeho stolu vlastně odehrálo a proč tady křičím ANO jako na lesy.

Jenom ta padesátnice tam stále seděla v koutě. Sama. Když mě slyšela, podívala se naším směrem, pokynula mi svou skleničkou vína a jenom se tak lehce, sotva znatelně pousmála…

Poznámka redakce: jména osob v příběhu byla pro zachování anonymity změněná.

Ohodnoťte tento článek:
3,7

Úplňky

Právě čtete

Eliška (27): Přítel mě v restauraci požádal o ruku. Skončilo to ostudou