Koření a bylinky se do pokrmů ke zvýraznění chuti a vůbec ozvláštnění přidávají už od starověku. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký je mezi nimi rozdíl?
Představte si své oblíbené jídlo. Možná jsou to těstoviny s pikantní červenou omáčkou. Anebo třeba indické kari. A teď si ho představte bez jediné bylinky či koření. Nuda, co?
Peprný starověk
Na koření a bylinky nedali dopustit už staří Egypťané. Při vaření hojně využívali anýz, šafrán, skořici a mnoho dalších. Některé z těchto pochutin, například právě skořice, však nejsou původem z Egypta. Podle historiků je tak Egypťané museli dovážet ze vzdálených krajin pomocí tehdy až překvapivě rozvinutých obchodních cest.
Nám dnes stačí zajít si do obchodu či na trh, kde seženeme vše prakticky vše. Dnešní kuchaři mají přístup ke spoustě tajemných bylin a koření ze vzdálených krajů, přesto kolikrát ani nevědí, jaký je mezi těmito pojmy rozdíl. Je však pravda, že je to trochu matoucí.
Bylina a bylinky
Pojem bylina je používán jako označení určitého druhu rostliny. Záměrem je odlišit je od dřevin – zvláštností bylin jsou dužnaté stonky a semena. Jako bylinky se pak nazývají usušené zelené listy bylin, které díky jejich jemné chuti často používáme při vaření.
Koření
Koření mají oproti bylinkám výraznější chuti i barvy – obvykle žlutou, červenou, hnědou nebo třeba černou. Pod koření spadají semena, kořeny, plody, květy a kůry dřevin i bylin.
Například rostlina Coriandrum sativum, známá také jednoduše jako koriandr, produkuje bylinky i koření. Světle zelené listy, ať už čerstvé či usušené, jsou bylinky a tmavě hnědá usušená semena rostliny jsou koření.
