Každý chovatel někdy zažil smutnou událost – smrt domácího mazlíčka. Naši čtyřnozí přátele jsou součástí rodiny, milujeme je stejně jako své děti. Proto bývá loučení s nimi velmi těžké. Kam vlastně můžeme svého zvířecího parťáka pohřbít a jaké jsou možnosti jeho posledního odpočinku?
Kdy je potřeba hlásit úmrtí domácího zvířete?
Jestliže vám mazlíček zemře doma, bude potřeba se s ním rozloučit a někam odvézt či uložit jeho tělo. Způsobů je mnoho. Pokud se jedná o pejska, kočičku či jiného drobného domácího mazlíčka, například andulku či hlodavce, nemusíte nikomu nic hlásit. Nahlásit úmrtí zvířete byste ale měli v případě, kdy vám někdo psa otrávil, a to na policii. Zkontaktovat veterináře je pak potřeba v případě nějaké nákazy zvířete, která je nebezpečná a mohla by se šířit dál. V tomto případě je také vhodné odvézt k veterináři tělo zvířete.
Pokud najdete volně v přírodě či v blízkosti svého pozemku mrtvé zvíře, které není vaše, případně uhynulé volně žijící zvíře, hlásit to musíte vždy. A to buď na veterinární správu, lesní správu, případně na obecní či městský úřad.
Maminko, kup mi zvířátko!
Pohřbení domácího mazlíčka na zahradě
Pokud máte zahradu a chcete mazlíčkovi udělat důstojný pohřeb, můžete ho zakopat na zahradě a udělat mu hrobeček. Pak může být váš zvířecí miláček dál s vámi a nebude vás tížit myšlenka na to, kde asi skončil. Při každém pohledu na hrobeček si vzpomenete na ty šťastné chvilky, které jste se svým mazlíčkem zažili. Pozor, zjistěte si ale veškeré předpisy, jako je hloubka hrobu či rizika znečištění podzemních vod.
Pro pohřbívání zvířat na zahradě platí, že na svém vlastním pozemku nelze pohřbít uhynulé prase nebo krávu či jiného přežvýkavce. Úmrtí těchto domácích zvířat jsou většinou podezřelá a každý případ infekce či náhodného úmrtí jinak zdravého zvířete se musí hlásit na veterinu. Dále je rozhodující umístění hrobu na zahradě a jeho hloubka.
Hrob by se měl nacházet nejméně 50 metrů od sousedního pozemku, 200 metrů od vodního zdroje a 100 metrů od cesty či nejbližší stavby. Zvířata se pohřbívají minimálně půl metru pod zem, velká 80 cm, zvíře nad 100 kg 1 metr pod zem. Ale stokilového psa snad nikdo nemá a krávu doma pohřbít nemůžete. Zvíře by také mělo být v nějakém obalu, ale ne v igelitovém pytli, raději v nějakém biologicky rozložitelném obalu. Místo pak také musí být jasně označeno jako hrob, můžete si tam napsat datum úmrtí zvířete a jeho jméno. Takto označený hrob by měl zůstat po dobu 10 let. Také je důležité zajistit, aby například jiné divoké zvíře tento hrob nevyhrabalo.
Jak vysvětlit dítěti smrt šetrně, ale pravdivě
S úmrtím mazlíčka pomůže veterinář
Pokud nemáte zahradu, je vám pohřbení na zahradě nepříjemné, nebo to děláte kvůli dětem, aby se nemusely každý den dívat, že jejich chlupatý kamarád s nimi už tady není, je možnost zvíře odvézt na veterinární kliniku, kde se veterinář postará o likvidaci jeho těla. Většinou nechá tělo převézt do kafilerie, kde se odstraňují odpady živočišného původu, například z jatek. Zvíře také může přímo po eutanazii uhynout ve veterinární ordinaci a vy si jej už nemusíte převážet domů. Eutanazie a spálení těla či odvoz do kafilerie vás však bude něco stát, většinou je to pár stovek.
Zvířecí hřbitov a pohřeb
Další možností je nechat domácího mazlíčka pohřbít na zvířecím hřbitově. K tomu je však nutné mít potvrzení od veterináře. Existují také zvířecí krematoria, kde můžete nechat tělo zvířete spálit.
O zvířecí hřbitovy je velký zájem. Pokud nechcete, aby váš milovaný parťák skončil v kafilerii a nemáte možnost ho pohřbít na svém pozemku u domu dle stanovených předpisů, lze kontaktovat příslušné firmy provozující zvířecí krematoria a zvířecí hřbitovy. Můžete si nechat i vyrobit náhrobek nebo uspořádat zvířátku pohřeb. Tohle všechno vás ale může vyjít na několik tisíc korun. Jestliže využijete služeb krematoria, urnu s popelem mazlíčka můžete mít i u sebe doma.
