Menu
WomanOnly
Velikonoce

Květná neděle: Den svěcení kočiček a zahájení Svatého týdne

Květná neděle je prvním dnem velikonočních svátků, které se nesou v duchu různých církevních tradic a lidových oslav příchodu jara. Jaký je význam Květné neděle a jaké zvyky, pověry a pranostiky se k tomuto dni vážou?

Květná (Pašijová) neděle a její význam

Květná neděle, zvaná také Pašijová neděle, představuje neděli před Velikonocemi. Věřící si na Květnou neděli připomínají Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, zároveň se jedná o první den Svatého neboli Pašijového týdne. V roce 2022 Květná neděle vychází na 10. dubna.

Tradiční pojmenování dnů Svatého týdne

Pro mnoho lidí je nejdůležitějším dnem velikonočních svátků Velikonoční pondělí, s nímž je spojen zvyk šlehání pomlázkou, v některých oblastech Česka označovaný jako šmigrust. Velikonoční pondělí je sice státním svátkem a tedy i dnem pracovního klidu, není však součástí Svatého týdne.

Ke Květné neděli se rovněž vážou různé tradice a zvyky, mezi ty nejznámější patří žehnání kočiček, popřípadě palmových či jiných zelených ratolestí. V chrámech se na Květnou neděli také poprvé zpívají pašijové písně, které vypráví o utrpení a ukřižování Ježíše Krista.

Kromě názvu „květná“ se lze setkat také s označením 6. neděle postní. Postní doba, jež v západní církvi začíná Popeleční středou a končí o 40 dní později, představuje období, během něhož se křesťané chystají na Velikonoce. Tato příprava dnes již nutně nespočívá v odmítání živočišných produktů a celkově střídmé stravě, nýbrž hlavně v soustředění se na svůj vlastní duchovní růst.

Barvení vajíček přírodní cestou aneb Velikonoce bez chemie

Liturgie květné neděle

Jedním z tradičních zvyků na Květnou neděli je již zmíněné zpívání nebo předčítání pašijí. Každý rok se přitom zpívají pašijové písně podle jiného evangelia – Matoušova, Markova nebo Lukášova, pašije Janovy přicházejí na řadu až o Velkém pátku. Pašijové písně jsou součástí mše svaté a představují zprávy o utrpení a umučení Ježíše Krista.

Liturgii květné neděle zahajuje průvod s ratolestmi, které se v tento den také světí svěcenou vodou. Podle tradice se k liturgii Květné neděle vážou ratolesti palmové, jimiž Ježíše vítali obyvatelé Jeruzaléma. Nicméně v zemích, kde je obtížné listy palmy sehnat, se užívají jiné rostliny. U nás tedy například větvičky vrby jívy neboli kočičky, popřípadě jiné zelenající se ratolesti. Název „Květná neděle“ je ostatně odvozen právě od rašících květů na těchto větvičkách.

Liturgickou barvou Květné neděle je jak jinak než červená, která symbolizuje krev Ježíše Krista.

Tradice a zvyky na květnou neděli

Květná neděle je v zemích s křesťanskou tradicí dnem velikonočních průvodů, které se někde konají až do neděle Velikonoční. Dalším dobře známým zvykem je výše zmíněné svěcení ratolestí, které je spojeno s církevními i lidovými velikonočními zvyky. Posvěcené větvičky měly do domu přinést požehnání, štěstí a zdraví. Lidé rovněž věřili, že je ochrání před zlou mocí a uhranutím čarodějnicí.

Další zvyk a také pranostiku spojenou s Květnou nedělí zmiňuje ředitel Polabského muzea Jan Vinduška pro Český rozhlas Region:

  • Na květnou neděli se nesmí péct z mouky, aby se stromům nezapekly květy.
  • Stará pranostika praví, že „Jaká je Květná neděle, takové budou i žně.“

Květná neděle je začátkem Pašijového týdne a množství tradic a zvyků, které se v tento den dodržovaly, není zrovna velké. Více lidových obyčejů se váže k následujícím dnům, zejména pak k posledním čtyřem dnům Svatého týdne – Zelenému čtvrtku, Velkému pátku, Bílé sobotě a Božímu hodu Velikonočnímu. Završením velikonočních svátků je Velikonoční pondělí, během kterého se tradičně chodí na pomlázku. V roce 2022 je Velikonoční pondělí 18. dubna.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Květná neděle: Den svěcení kočiček a zahájení Svatého týdne