Díky plošnému očkování se ve vyspělých státech podařilo výrazně eliminovat výskyt řady smrtelných onemocnění. Patří mezi ně i tetanus, který v mnoha případech končí smrtí. Kdy se nechat přeočkovat, jaký režim po očkování dodržovat a na jaké možné nežádoucí účinky se připravit?
Co je tetanus?
Tetanus, též nazývaný jako strnutí šíje, je závažná nemoc, která se projevuje svalovými křečemi a neschopností koordinovat svalové pohyby. Bez lékařské pomoci končí ve většině případů smrtí, jelikož postupně dochází k ochabnutí dýchacích svalů a zástavě srdce.
Původcem onemocnění jsou toxiny bakterie Clostridium tetani, jejíž spóry se vyskytují ve střevech hospodářských i domácích zvířat. Hnojením se pak mohou relativně snadno dostat do půdy, kde přežijí i několik let. K přenosu tetanu pak nejčastěji dochází při zranění, kdy zároveň dojde ke kontaminaci rány.
V současné době je tetanus častou příčinou úmrtí v rozvojových zemích. V České republice je účinnou prevencí proti tomuto onemocnění povinné očkování.
10 mýtu o klíšťatech a očkování proti klíšťové encefalitidě
Očkování jako aktivní ochrana proti tetanu
Díky plošnému očkování, které bylo zavedeno v roce 1951, je dnes výskyt tetanu na našem území vzácný. To však neznamená, že by riziko nákazy bylo nulové – bakterie Clostridium tetani se pochopitelně vyskytuje i u nás a neočkovaný člověk se tetanem stále může nakazit.
Očkování proti tetanu je u nás povinné a je hrazeno státem. Děti jsou proti tetanu očkovány v rámci kombinovaných vakcín, přičemž první očkování se provádí dvěma dávkami od 9. týdne do 1 roku věku, třetí dávka se poté podává mezi 11. a 13. měsícem věku. Přeočkování proti tetanu probíhá mezi 5. a 6. rokem a pak v 10. až 11. roce. Další přeočkování následují po každých 10 až 15 letech.
Případné kontraindikace očkování, mezi něž patří například horečnaté onemocnění, některá chronická onemocnění apod., je nutné probrat s lékařem.
Interval mezi vakcínami je dlouhý, proto není divu, že na očkování proti tetanu často zapomínáme. Určitě bychom však tuto nemoc neměli podceňovat, jelikož na ni umírá většina nakažených. Poslední datum očkování sdělí praktický lékař, u kterého lze případně rovnou podstoupit přeočkování.
Režim po očkování proti tetanu
Stejně jako po jiných vakcínách je i po očkování proti tetanu doporučeno dodržovat klidový režim. Přibližně po dobu tří dní bychom se měli zdržet zvýšené fyzické zátěže, to znamená nesportovat, nesaunovat se a nepít alkohol.
Jakou očekávat reakci na očkování proti tetanu u dospělých?
Žádné závažné reakce se po očkování proti tetanu není třeba obávat. Bezprostředně po podání vakcíny však může dojít k lokálnímu zčervenání, otoku, místo vpichu případně může být trochu bolestivé. Může se objevit také zvýšená teplota, únava a bolest hlavy nebo svalů. V drtivé většině případů tyto potíže odezní samy. Vážnější vedlejší účinky očkování proti tetanu jsou dle vakcinologické společnosti vzácné.
Přeočkování proti tetanu po 20 letech?
Přeočkování proti tetanu se provádí po 10 až 15 letech jednou dávkou vakcíny. Pokud uběhla doba delší než 15 let, je nutné podat tři očkovací dávky, přičemž druhá se podává po šesti týdnech a třetí za dalších šest až devět měsíců. Vakcína se podává také v případě úrazu, a to tehdy, když od posledního očkování uplynulo více než pět let.
Před několika lety se hovořilo o tom, že by se interval mezi očkováními prodloužil na 20 let, jelikož i po 15 letech má mnoho lidí proti tetanu protilátky. Přeočkování má však v současnosti stále následovat po zmíněných 10 až 15 letech, respektive u osob starších 60 let po 10 letech, u ostatních po 15 letech.
Výskyt černého kašle je letos 3x vyšší než loni. Nechte se přeočkovat
Jak zjistit, zda máme protilátky proti tetanu?
Každý, kdo chce zjistit hladinu protilátek proti tetanu, si může (i bez doporučení lékaře) dojít na odběrové místo laboratoře. Cena testu je kolem 400 Kč a většinou není nutné se předem objednávat. Před vyšetřením je doporučováno cca 12 hodin nejíst a nekouřit.
