×
WomanOnly

Sterilizace ženy jako účinný a ekologický způsob antikoncepce. Jak a kdy se provádí?

Sterilizace žen
Zdroj: Depositphotos

Jaké jsou důvody dobrovolné sterilizace, jak se provádí a proč k tomuto kroku přistupuje stále více žen? A je možné po sterilizaci stále ještě otěhotnět? A proč u nás ještě v roce 2010 proběhla nedobrovolná sterilizace?

Sterilizace jako 99,5% ochrana před početím

Sterilizace je zjednodušeně řečeno antikoncepce – ta se dále dělí na trvalou a dočasnou. Z lékařského hlediska se však sterilizací myslí především sterilizace pomocí chirurgického zákroku. Ten lze provést jak u žen, tak u mužů – u žen se provádí přerušením vejcovodů, u mužů jde o přerušení chámovodů. Při sterilizaci se neodstraňují ani nijak nepoškozují pohlavní žlázy, a tedy nedochází k žádným hormonálním změnám. Jinak je tomu právě u kastrace, při níž se pohlavní žlázy odstraňují, což má za následek také hormonální změny.

O sterilizaci může požádat každá žena po dosažení 21 let. Selhání sterilizace v ochraně proti početí se podle Pearlova indexu pohybuje v rozmezí 0,02 – 0,5. K neúspěšné sterilizaci dochází při špatném přerušení vejcovodů, nebo v důsledku výjimečně silné regeneraci organismu, kdy se vejcovody opětovně zprůchodní.

Už nechci další děti? Vasektomie nebo podvázání vejcovodů. Co je “lepší”?

Výhody a nevýhody sterilizace

Sterilizace má své jasné výhody, ale také nevýhody. Největší výhodou je procentuálně nejjistější způsob antikoncepce. Je nejvhodnější pro ženy, které jsou si dlouhodobě jisté, že nechtějí děti, ať už z jakéhokoliv důvodu. Tento způsob antikoncepce je zároveň šetrný k ženskému tělu, neboť jak už bylo řečeno, nepoškozují se pohlavní žlázy, a tudíž nedochází k hormonálním změnám.

Na rozdíl od hormonální antikoncepce je tato metoda šetrná k ženskému tělu, ale také k životnímu prostředí. Z pilulek proti otěhotnění totiž do vody uniká určité množství hormonálních látek (xenohormony či endokrinní disruptory), které způsobují změny nejen u vodních živočichů, ale třeba mají také vliv na kvalitu pitné vody. Hormonální antikoncepce také může způsobovat přibývání na váze, menší chuť na sex či změny nálad. Nic z toho u dobrovolné sterilizace nehrozí.

Hlavní nevýhodou dobrovolné sterilizace je ta, že je trvalá. Pokud si však žena přece jenom rozmyslí, že by chtěla otěhotnět, v drtivé většině případů to není možné – rozhodně ne přirozenou cestou. Pro otěhotnění je pak nutné podstoupit oplodnění ze zkumavky (IVF – in vitro fertilizace). Pokud byla sterilizace provedena chirurgickým zákrokem, pak jen poměrně vzácně může dojít k nežádoucím účinkům, které bývají s těmito procedurami spojeny.

Nechci děti kvůli uhlíkové stopě. Jaké jsou další důvody, proč dnešní mladí nechtějí mít děti?

Samozřejmě se vyskytují i případy, kdy žena začne zpětně litovat své sterilizace, což může vést až k depresím. Legislativa se však těmto případům snaží předejít tím, že mezi souhlasem se sterilizací a samotným výkonem musí uběhnout alespoň 14 dní na rozmyšlenou.

Metody sterilizace

Jak sterilizace probíhá? Existuje hned několik typů zákroku, které se liší zejména mírou invazivnosti. Nejčastěji se používá tzv. laparoskopie, tedy drobný chirurgický zákrok, který využívá speciálních nástrojů s kamerou. Je tedy vyžadována anestezie a krátká hospitalizace. Čím dál častěji se však začíná používat neinvazivní zákrok zvaný hysteroskopická sterilizace, který lze provést i ambulantně a bez anestezie. Existuje několik metod tohoto zákroku, všechny však spočívají v tom, že se nějakým způsobem „ucpe“ vejcovod.

Nevýhodou je, že tento zákrok neposkytuje okamžitou sterilizaci (je třeba počkat alespoň tři měsíce) a u malého procenta žen se nemusí povést hned napoprvé. Další variantou je ještě chirurgické odstranění vejcovodů, které zároveň snižuje riziko vzniku rakoviny.

Výhody a nevýhody ketodiety. Je pro vaše hubnutí to pravé?

Možnosti oplodnění po sterilizaci

Sterilizace je sice nevratná změna, ale protože nedochází ke změně v děloze, je zde možnost počít dítě pomocí umělého oplodnění. Žena by však měla počítat s tím, že jakmile se nechala dobrovolně sterilizovat a nebylo to ze zdravotních důvodů, pak si bude muset veškeré náklady na umělé oplodnění hradit sama – pojišťovna v tomto případě nic neproplácí. Šance na otěhotnění po sterilizaci pomocí IVF se liší podle věku a kvality spermatu, nicméně úspěšné otěhotnění se pohybuje v rozmezí 30 – 45 % na jeden transfer.

Nedobrovolná sterilizace

Závažným problémem jsou nechtěné sterilizace, které jsou nezákonným porušením integrity ženského těla. Nedobrovolné sterilizace se děly už za nacistického Německa, ale také od 70. let do začátku 90. let minulého století v mnoha socialistických zemích, Československo nebylo žádnou výjimkou. Odhaduje se, že u nás bylo nedobrovolně sterilizováno 3 až 5 tisíc žen, ačkoli reálně se jich zatím přihlásilo jen kolem pěti set. Letos vešel v platnost zákon, že dostanou finanční odškodnění 300 000 Kč.

Jednotlivé případy nechtěné sterilizace jsou dokonce zaznamenány i po pádu minulého režimu, naposledy ještě v roce 2010. Má to vždy obdobný scénář, který se neliší od způsobu, jak byl praktikován za komunismu. Ženě je naplánován císařský řez a jakmile je pod sedativy a míří na sál, ještě před zákrokem jí je dán dokument k podpisu. Lékařské odůvodnění zákroku je vždy pod rouškou bezpečí ženy, nebo naopak vyhrožují odebráním dětí. Jednou z nejvýraznějších aktivistek za práva nezákonně sterilizovaných žen je Elena Gorolová.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*