×
WomanOnly

Trypofobie aneb raritní fobie z děrovaných ploch a předmětů

Trypofobie
Zdroj: Shutterstock

Název trypofobie pochází z řeckého slova „trypa“, což znamená vrtání či díra. Definuje se totiž jako odpor k vizuální stránce opakujících se vzorů, nepravidelných shluků, malých otvorů, výčnělků či hrbolků. Trypofobii poprvé pojmenoval uživatel jedné sociální sítě a od té doby se všeobecně používá, ačkoli psychologie si s ní zatím tak úplně neví rady. Nemáte ji také?

Záhadná fobie

Proběhlo sice už několik studií, avšak na celistvý obraz této prazvláštní fobie existuje stále ještě málo vědeckých důkazů. Z hlediska psychiatrie nebyla dosud trypofobie oficiálně uznána jako duševní porucha, avšak stále může být diagnostikována jako specifická fobie. Pokud se trypofobie nějak běžně projevuje, je to spíše znechucení, než strach a úzkost. Nejedná se tedy o vrozenou dispozici, jako spíše o biologický strach či ohrožení. Podle vědců je tento typ strachu pozůstatkem evoluce a projevuje se přibližně u 15% světové populace.

Rozdíl mezi strachem a fobií

Strach je normální reakcí na nebezpečí, zatímco fobie jsou charakterizovány nadměrným, nevědomým a přetrvávajícím strachem, který neustále vyvolává úzkost. Už proto v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch dostávají fobie konkrétní názvy a jsou také klasifikovány jejich spouštěče.

Fobie z jídla. Víte čeho všeho se lidé bojí?

Možná psychická dimenze trypofobie

Jedno z možných vysvětlení trypofobie se nalézá v evoluci a v naší prapůvodní obraně před nebezpečími ve světě. Například se může jednat o averzi k jedovatým zvířatům a houbám. Ukázkovým příkladem je například tropická žába pipa americká, která zvedá ze židle většinu trypofobiků. Po spáření se samcem se jí vajíčka vsáknou do kůže na zádech, kde pomalu rostou, až dokud se nevylíhnou a nezanechají v kůži ropuchy nevzhledné díry.

Také může jít o odpor k shluku mílií (bílé tečky) nebo pustul (akné) na lidské kůži a trypofobickou reakcí se tak lidé psychicky brání proti ektoparazitům a infekčním chorobám.

Léčba trypofobie

V největší míře se projevuje jako reakce autonomního nervového systému v míře neurovegetativních projevů – pro laika to znamená, že člověk při expozici trpí různými projevy nadměrného slinění, nebo naopak sucha v ústech, nadměrné pocení či bušení srdce. Možnost léčby je obdobně jako u podobných druhů fobií (arachnofobie, koumpounofobie atd.) především v expoziční terapii.

Dívka s trypofobií

Matka jisté dvanáctileté dívky se obrátila na psychiatra kvůli nevysvětlitelným fyzickým potížím své dcery – opakující se bolesti břicha a nevolnost. Poté následovalo zhoršení stavu do intenzivních, nepřiměřených pocitů, které byly spojeny s pohledem na tečkované předměty, díry nebo světlé a nápadně vyčnívající prvky. Tento strach byl doprovázen právě neurovegetativními projevy – zrychleným dýcháním, bledostí, dušením a neklidem.

Kainofobie aneb jak překonat strach ze změny

Dívka popisuje svou fobii

Dívka popsala, že zažívá strach při každodenních činnostech, například při pohledu na nakrájený chleba, sýr Ementál, oblečení s puntíky, nebo se zvířecím potiskem. Když se matka snažila určit nástup příznaků, došla k epizodě, kdy její dcera vyděšeně vyběhla z koupelny, jakmile spatřila děrované betonové stěny. Dívka ani matka si však nedokázaly tuto nepřiměřenou reakci vysvětlit.

Psychiatrická diagnóza trypofobie

Ošetřující psychiatr shledal, že strach spouštějí předměty s opakujícími se shluky. Když byla psychiatrem vyzvána, aby svůj strach vyjádřila kresbou, nakreslila asi pět řad shluků puntíků.

Zatímco hlavní projevy neduhů se točily kolem fobických příznaků, dívka také vyjadřovala nejistotu ohledně budoucnosti, averzi ke změnám a také obavy o své výkony ve škole, byť na školní půdě byla premiantkou. Měla touhu mít vše pod kontrolou a to i v takových věcech jako je zavírání oken a dveří.

Znamení zvěrokruhu a muži. Co nikdy neříkejte mužům určitého znamení?

Psychiatr nakonec diagnostikoval fobii z opakujících se vzorů, přičemž zamítl jakoukoliv jinou poruchu. Po této diagnóze podstoupila farmakologickou terapii, která měla zklidnit úzkostné stavy a souběžně s ní absolvovala kognitivně behaviorální terapii (KBT).

Výsledky terapie pomocí expozice

Po několikatýdenní kontrole dívka zhodnotila své fobické symptomy o 20% lepší, než v předešlých týdnech. V náhodných situacích se sice projevil strach, avšak již bez neurovegetativních příznaků. Zlepšila se také její míra nároků na svou osobu, odpadlo úzkostné očekávání budoucnosti i nadměrné starosti o své výsledky. Po další KBT se dívce intenzita fobie snížila na polovinu a dokázala již svůj strach dostat pod kontrolu a adekvátněji čelit nastalým situacím.

Jak poznat trypofobii u dětí?

Z uvedené kazuistiky je patrné, že se děti mohou vyhýbat určitým situacím a předmětům, které v nich vyvolávají negativní pocity. Pokud tento strach nerozpoznáme, může se stát, že se přetaví ve fobii. I u dívky tento proces nastával pozvolna. Její matka uvedla, že v raném dětství odmítala jíst některé druhy potravin a pokud jí jídlo přece jen nutila, přepadaly ji záchvaty vzteku.

Dívka uvedla, že necítila strach, jako spíše znechucení k některým jídlům. Snažila se vyvarovat například polévce s písmenky, nemohla pít malinové či jahodové nápoje, jelikož textura semínek v ní vyvolávala znechucení. Vyhýbala se marmeládám a jídlům, které pro ni byly vizuálně nepříjemné.

Pokud tedy vaše dítě zarputile odmítá konkrétní jídlo, může se jednat o vznikající trypofobii. Pro pochopení trypofobie bude ještě nutno provést velký počet klinických studií, než se vysvětlí princip, kterým tato fobie vzniká.

5/5 - (1 vote)


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*