×
WomanOnly

Změna vnímání lidí kolem nás je recept na zlepšení nálady. Vyzkoušejte experiment i na sobě!

Jak si zlepšit náladu

Život je jedna velká emocionální událost plná vzestupů a pádů. Mít po celou dobu špatnou náladu však není příjemné a spousta z nás má proto hned několik zaručených receptů pro její zlepšení.

Dělejte radost nejen sobě, ale i druhým

Někdo si rád zajde na hodinu jógy, jiný si nalije sklenku vína nebo sní kousek čokolády. I když všechny tyto aktivity mohou naši náladu zlepšit, nový výzkum naznačuje, že abychom se cítili dlouhodobě lépe, měli bychom se soustředit na lidi kolem sebe a přát jim to nejlepší.

„Prokazovat laskavost druhým snižuje úzkost, zvyšuje hladinu štěstí a podporuje pocit vzájemného propojení,“ říká profesor psychologie na Iowa State University Douglas Gentile. Gentile se svým výzkumným týmem zjistil, že tato strategie je velmi jednoduchá, nezabere moc času a je velmi snadno začlenitelná do každodenního života.

3 techniky pro zlepšení nálady

Gentile testoval výhody tří různých technik určených ke snížení úzkosti a navýšení pocitu štěstí a pohody. V rámci výzkumu obcházeli vysokoškolští studenti budovu univerzity a po dobu 12 minut praktikovali vždy jednu z následujících strategií:

1. Láska a laskavost

Studenti pozorovali kolemjdoucí a v duchu si opakovali: „Přeji si, aby tato osoba byla šťastná.“ Studenti byli od výzkumníků zároveň povzbuzování, aby své myšlenky brali vážně a v hlavě si vizualizovali své přání.

2. Vzájemné propojení

Při pohledu na ostatní lidi studenti přemýšleli, jak jsou mezi sebou vzájemně propojení. Měli přitom myslet na své pocity, které mohli s lidmi sdílet.

3. Snížení společenského srovnání

Studenti pohlíželi na lidi kolem sebe a přemýšleli o tom, že jsou tito lidé daleko lepší než ti, se kterými se doposud setkali.

Hormony štěstí. Jak si přivodit dobrou náladu?

Nechyběla ani kontrolní skupina

Studie zahrnovala také kontrolní skupinu. Tito studenti se měli dívat na kolemjdoucí a zaměřit se přitom na jejich zevnějšek. Sledovali oblečení, make-up a doplňky. Všichni studenti byli před i po procházce dotazováni a výzkumníci měřili úroveň jejich úzkosti, štěstí, stresu, empatie a propojenosti. Výsledky studie uvedl Journal Of Happiness Studies.

Nejvíce zabodovala láska a laskavost

Výzkumníci srovnávali každou ze tří technik s kontrolní skupinou a dospěli k překvapivému zjištění. Studenti, kteří praktikovali strategii lásky a laskavosti a přáli si, aby se ostatní lidé cítili dobře, byli šťastnější, spřízněnější, empatičtější a mnohem méně znepokojení. Skupina praktikující vzájemné propojení byla více empatická a vzájemně propojená. Snížení společenského srovnání však neprokázalo žádný přínos a dopadlo mnohem hůře než zbylé dvě techniky.

Přirovnávání příliš neboduje

Studenti, kteří se přirovnávali k ostatním, se cítili méně empaticky a spjati s druhými než studenti, kteří ostatním přáli štěstí a lásku. Ačkoliv předchozí studie ukázaly, že sociální srovnávání zhoršuje naši náladu, sami vědci zjistili pravý opak. „Snížení sociálního srovnání je v jádru konkurenceschopnou strategií,“ řekl další z výzkumníků Sweet. „Neznamená to sice, že nemůže mít žádný přínos, ale konkurenční myšlení je spojeno se stresem, úzkostí a depresí.“

Čtěte také: 2 klamy o štěstí, kvůli kterým nemůžeme být šťastné

Nálada se zlepšila vnímavým lidem i lidem s narcistickými sklony

Výzkumníci dále pozorovali, jak různé typy lidí reagují na předešlé techniky. Očekávali, že lidé, kteří jsou přirozeně všímaví, mohou mít ze strategie lásky a laskavosti větší prospěch. Také předpokládali, že narcističtí lidí mohou zažívat těžké chvíle při myšlence na štěstí druhých. Výsledky ale byly velmi překvapivé. „Tato jednoduchá praxe je cenná bez ohledu na váš typ osobnosti,“ řekl Sweet. „Myšlenky na dobro druhých snižovaly všem studentům hladinu úzkosti a naopak zvyšovalo pocity štěstí, empatie a sociálního propojení.“

Pozitiva a negativa sociálních sítí

Výzkumní pracovníci se domnívají, že výsledky studie naznačují, že zlepšení nálady za spoluúčasti sociálních médií je stejně riskantní jako používání sociálních médií ke srovnávání se s druhými lidmi. „Je téměř nemožné neporovnávat se s druhými lidmi na sociálních sítích,“ tvrdí Gentile. „Naše studie toto netestovala, ale všichni občas sklouzneme k žárlivosti, závisti, hněvu či zklamání z toho, co vidíme na sociálních sítích a to celkově narušuje náš pocit pohody.“

„Srovnávání funguje dobře, když se něco učíme nebo děláme určité rozhodnutí,“ říká Gentile. I děti se učí pozorováním druhých a srovnáváním svých výsledků se spolužáky. Pokud jde však o vnitřní blahobyt a pocit štěstí, srovnávání není tak účinné jako láska, která hladinu spokojenosti zvyšuje neustále a přináší nám do života to pravé štěstí.

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*