×
WomanOnly

Jak žít bez odpadu. Objevte životní styl Zero waste a půvab minimalismu

Jak žít bez odpadu, zero waste

Zastánci životního stylu Zero Waste usilují o minimalizování vyprodukovaného odpadu na všech frontách. Pojďte se podívat, jak se dá žít bez odpadu.

Hlavní propagátorka tohoto životního stylu Bea Johnson prý se svou čtyřčlennou rodinou vyprodukuje za celý rok jednu zavařovačku odpadu. To se nám, obyčejným smrtelníkům, asi jen tak nepovede. Ale podobně jako u jiných životních filozofií, ani u Zero waste není nutné skočit ze dne na den z nuly na sto. V tomto případě tedy píše ze sta na nulu. Jde o to, že i cesta může být cíl.

Zero waste na míru

Není potřeba hned zavrhnout všechno zboží, co má nějaký obal, začít jíst kořínky a v koupelně mít jedno mýdlo s jelenem. Sympatické na Zero wast je, že nikomu nic nevnucuje a není dogmatické. Záleží na každém konkrétním člověku a jeho možnostech, nakolik ze svého života odpad (ne)vypustí. Lidé z malých měst budou asi těžko každý den nakupovat na farmářských trzích nebo v bezobalových obchodech a v těch větších nebude stát na každém rohu kompost. Nulový odpad taky neznamená, že se z vás stane militantní ekoterorista nebo sluníčkový hipík. Ačkoli jimi klidně být můžete, volba je jen na vás. Primárně běží o udržitelný a zodpovědný přístup k okolnímu prostředí a je jedno, jestli jste ředitel korporace nebo student.

Mnoho důvodů, proč třídit odpad. Nejde jen o záchranu planety

Druhá šance pro odpadky

Známe to asi každý. Jeden den vynesete odpadky a druhý abyste s nimi šli znovu, většinou i v případech, kdy poctivě třídíte. Zvláště u plastů to občas vypadá, že se množí dělením. Přitom není zas až tak těžké nepřinést domů část věcí, ze kterých se stane odpad okamžitě. Případně už jednou použitým věcem vdechnout nový život a zužitkovat je k úplně jinému účelu. S trochou fantazie budete nejenom eko, ale taky in, vzhledem k tomu, jaké oblibě se v současnosti těší nábytek nebo doplňky do domácnosti z recyklovaných a znovu použitých materiálů. Internet je plný instruktážních videí jak na homemade produkty nebo rad, jak si vyrobit cokoli z věcí, které se vám válí nepoužívané doma.

5 x R

Příznivci znovu využívaných věcí hlásají heslo „reduce, reuse, recycle“ (omezení, znovupoužití, recyklování). Zero wast před něj přidává „refuse“ (odmítnutí) a za něj „rot“ (rozložení). Jde o model známé obrácené pyramidy, kde nejdůležitější je odmítnutí odpadu a recyklace a rozložení odpadu je až poslední řešení. Dává to smysl. My sami si volíme, kolik odpadu vyprodukujeme a kolik věcí si pořídíme. V současnosti se odpad nejdříve vyprodukuje a teprve potom se řeší, kam s ním.  Životní styl Zero waste je především o dlouhodobé udržitelnosti a snaze vzniku odpadu vůbec předcházet. V tomto ohledu to tedy není trend, krátkodobá móda, ale spíše životní styl či filozofie, která se dívá do budoucna.

Jak na Zero waste

V čem tedy ten život bez odpadu pro běžného člověka spočívá? Základní rady bude znát asi každý a někteří je možná i nevědomky dodržují. Člověk se totiž kvůli nim nemusí nijak zásadně omezovat. Vykročit na svoji cestu za co nejmenším množstvím odpadků můžete tak, že přestanete kupovat nápoje balené v jednorázových pet lahvích, pořídíte si svou cestovní lahev a začnete využívat vodu z kohoutku. Papírové kelímky s platovými víčky s ranní kávou na cestu vyřešíte vlastním termo hrnkem nebo keep cupem. Ne každý má možnost a prostředky nakupovat zboží na místech, kde je standardně nabízeno bez obalu.

Nicméně velký krok, který zásadně sníží množství produkovaného odpadu, jsou vlastní nákupní tašky a látkové pytlíky na ovoce, zeleninu a pečivo. Určitou možností jsou rozložitelné varianty obalů. Pokud už dané zboží prostě bez obalu koupit nejde nebo jste právě svou tašku doma zapomněli, stačí se jen rozhlédnout okolo. Ve spoustě případů najdete místo plastového obalu papírový, který se rozkládá asi tak o několik desítek let rychleji. Řekněte ne letákům, prospektům a tištěným reklamám, stejnak už je dneska všechno online.

Celosvětová iniciativa

O tom, nakolik je fenomén Zero waste rozšířený svědčí například i dokumentární snímek Wasted! The Story of Food Waste. Filmaři se v něm spojili síly se známými a vlivnými šéfkuchaři a snaží se řešit problematiku plýtvání s jídlem. Podle průzkumů se ročně vyhodí třetina nakoupených potravin. Představte si, že byste při každém otevření peněženky vysypali třetinu jejího obsahu. Šéfkuchaři s michelinskými hvězdami v dokumentu například vymýšlejí nové recepty ze zbytků jídel, které v kuchyni obvykle putují do koše. Výsledkem pak jsou talíře s naaranžovanými delikatesami, za které by se nemusela stydět žádná luxusní restaurace. Tento dokument je jen jednou z mnoha částí iniciativy, která se snaží upozornit na plýtvání s potravinami.

Pěstování bylinek a květin na balkoně či parapetu: 3 kroky pro úspěšný začátek

Myslet globálně, jednat lokálně

Dalším krokem k zero waste jsou věci vyrobené a vypěstované doma. Zkuste upéct svůj vlastní chleba nebo pěstovat bylinky v potlučených hrnkách, které byste jinak vyhodili. Každý se může svobodně rozhodnout podle svých možností. Porozhlédněte se po okolních prodejnách, jestli vám zboží neodváží do vašich krabiček nebo skleniček. V tomto ohledu zřejmě narazíte na neochotu prodavaček nebo hygienická omezení, ale i tak za pokus nic nedáte. Než něco vyhodíte, zkuste se chvíli zamyslet, jestli by se pro to nenašlo nějaké praktické využití. A než něco koupíte, zamyslete se, jestli to skutečně potřebujete nebo to stihnete spotřebovat.

7 tipů na méně odpadu v kuchyni:

  1. Dělejte si nákupní seznamy. Díky nim nakoupíte jen to, co opravdu potřebujete a zvládnete spotřebovat. Nebudete muset vyhazovat okoralé nebo plesnivé potraviny.
  2. Choďte na nákup s vlastními taškami a pytlíky. Jsou stylové, praktické a šetrné k životnímu prostředí.
  3. Nedělejte si příliš velké zásoby ani ve spíži ani v lednici. Kromě toho, že nebudete potraviny vyhazovat, vyhnete se dojídání zbytků, na které nemáte chuť.
  4. Uchovávejte potraviny na místech, kde vydrží nejdéle. Mohlo by se zdát, že jde o banalitu, ale naskládat správně nákup do lednice je docela věda.
  5. Pokud je to jen trochu možné, kompostujte. Ve větších městech už jsou dnes docela běžné hnědé popelnice na bioodpad.
  6. Prostudujte si složení přípravků na úklid v kuchyni. Předražené chemikálie v plastu, které často stejně nefungují (hlavně ty na čištění trouby), snadno nahradí jedlá soda a ocet.
  7. Pokud už musíte, kupujte velká balení, která postupně doplňujte do menších. Ideální jsou samozřejmě bezobalové obchody.



5 Komentáře Jak žít bez odpadu. Objevte životní styl Zero waste a půvab minimalismu

  1. Mezi odpad patří u žen také vložky, případně menstruační kalíšek, který je ovšem nutno vymývat a desinfikovat, čímž se
    zvyšuje spotřeba vody.
    Zajímá mě, jak dotyčná žena řeší problém s vložkami. Zda používá v pracím obalu nasušené traviny jako naše prabáby, nebo dala přednost radikálnímu řešení, tedy hysterektomii. Můžete odpovědět na můj dotaz?

  2. No tak co řešíte, koupíte si uzeniny u místního řezníka, chleba si upečete v domácí pekárně, jste na lontě, můžete si obilí vypěstovat. Zero waste u vás půjde jak po másle.
    Jinak mají všechny koupené uzeniny na balení napsánu dobu spotřeby, je to většinou do 48 hodin,tak je nemůžete chtít držet týden. A snad nejíte jen uzeniny, luštěniny, těstoviny a mouka vám vydrží 2 roky.

  3. To, co jste napsala, se rozhodně popřít nedá. Každopádně autor článku ani celá idea zero waste za toto nemůže 🙂 Pláčete na špatném hrobě.

  4. A ještě k bodu „1.Dělejte si nákupní seznamy. Díky nim nakoupíte jen to, co opravdu potřebujete a zvládnete spotřebovat. Nebudete muset vyhazovat okoralé nebo plesnivé potraviny“

    Až výrobci přestanou vyrábět šmejdy, tak pak nebudeme vyhazovat plesnivé a zkažené potraviny. Uzeniny koupené v Tescu/Albertu po 2 dnech v lednici je můžu vyhodit, koupené kvalitní uzeniny od řezníka mi vydrží v lednici i 4-5 dní, voňavé a dobré. Včetně šunky nebo uzeného. To samé s pečivem, po 2 dnech mi chleba ze supermarketu plesniví. Tady pak žádný nákupní seznam nepomůže.

  5. 7 tipů na konci celkem rozumný článek dorazilo. To jsou zase rady „Nedělejte si příliš velké zásoby ani ve spíži ani v lednici. Kromě toho, že nebudete potraviny vyhazovat, vyhnete se dojídání zbytků, na které nemáte chuť.“
    Autor nepočítá jaksi s tím, že ne každý bydlí ve městě, kde má každý den do večera otevřený supermarket. Bydlím na malé vesnici a nejbližší obchod je na maloměstě 5 km daleko. Kde se zavírá v 5/6 a v sobotu v 11. Nedělat si zásoby by znamenalo obden jezdit nakupovat, tak co je pro ekologii lepší? Udělat si zásoby nekazících se potravin, něco dát do mrazáku, nebo jezdit autem nakupovat obden/denně? To není totiž ani ekologické, ani ekonomické.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*