Menu
WomanOnly
Zahrada

Nádherná rostlina koniklec: Proč ho netrhat a jak ho pěstovat na zahradě?

Rhiana Horovská

Rhiana Horovská

21. 2. 2022

Koniklec, trvalku s ochlupeným stonkem, můžete znát jako ozdobu prosluněných strání či zahradních skalek. V přírodě se vyskytuje mnoho druhů konikleců, ale kromě toho lidé pěstují také všelijaké barevné kultivary. Květina je jedovatá i léčivá, ale především jde o ozdobu každého pozemku, kde se vyskytne. Víte, které druhy u nás rostou a v jakých barvách můžete koniklece pěstovat? A jak se o tuto bylinu starat?

Je koniklec „ten”, nebo „ta”?

Kde má vlastně název „koniklec” původ? Slovo kupodivu nevzniklo jako označení klece, v které se cítí být stísněný kůň, který bylinu pozřel – i když by to tak mohlo být. V čísle 8 časopisu Naše řeč ÚJČ AV ČR z roku 1921 (i pak v čísle 5 z roku 1930) je to vysvětleno. Za zkomolení slova do dnešní podoby může jev zvaný lidová etymologie. Ten spočívá v tom, že prostý lid nerozumí původu slova, tak si je na základě podobnosti vyloží jinak a podle toho si je i zkomolí. Někdy se vzniklá podoba slova uchytí více než ta původní.

Koniklec pochází ze slova poniklec, od staročeského poniknúti, tedy „sklonit hlavu”. Poniklec skláněl směrem k zemi svůj odkvetlý květ. Ti, kdo neporozuměli slabikám poni, začali slovo komolit a spojovat s koněm, který se na louce mohl a nemusel pást. Na některých místech je doložen i koní kleč či koňský kleč. Latinský název Pulsatilla je odvozen od slovesa „zvonit” / „pulsovat“, snad podle zvonkovitého tvaru květů.

A jaký má koniklec rod? Už podle předešlých odstavců je vidět, že koniklec je rodu mužského, stejně jako jeho předchůdce – poniklý poniklec. K ženskému skloňování pravděpodobně svádí podobnost se slovem klec, to však není spisovné.

Jarní květiny. Čím si udělat první radost v přírodě, na balkóně či zahradě?

Podle následujících rysů poznáme koniklec. Druhy se však rozlišují těžko

Nejspíše díky tomu, že je koniklec rostlina podobná sasance, vysloužil si u našich polských sousedů název sasanka. Tyto dvě rostliny obě patří mezi pryskyřníkovité a jsou si blízce příbuzné. Koniklece, stejně jako naše sasanka hajní, mají květy se šesti kališními lístky, které vypadají jako korunní plátky (ty ve skutečnosti chybí).

Chrpa – malý bylinný zázrak, který pomalu mizí z našich polí a luk

Koniklece obecně mívají chlupatý stonek i listy. Květy jsou zvonkovitého tvaru a rovněž ochlupené, uvnitř je velké množství tyčinek a pestíků. Některé květy jsou jen samčí, jiné oboupohlavní, samoopylení však je vzácné, protože pyl dozrává později než vajíčka. Byliny mají rády sušší nebo polosuché stráně, kde je hodně světla a nadýchaná půda. Někdy dorůstají až 40 cm výšky.

Druhů je v tomto rodu přes 30. Přestože koniklec je velmi rozmanitý co do vzhledu, tyto druhy se kolikrát rozlišují nesnadno. Matoucí jsou fenotypové rozdíly v rámci jednoho druhu i kříženci, kteří vznikají samovolně. Kromě druhů je třeba umět odlišit i poddruhy a hybridy, což se může vzhledově různě plést a překrývat.

Jaké koniklece rostou u nás?

V Česku je volně rostoucí koniklec chráněný zákonem, a to bez ohledu na druh. Liší se však stupněm ohrožení.

  • Pulsatilla alpinakoniklec alpský – roste v nadmořských výškách nad 1200. Jeho poddruh alpina alpina se vyskytuje v Alpách. V Karpatech a Krkonoších se setkáváme s koniklecem alpinským bílým (austriaca). Jde o ohrožený druh.
  • Pulsatilla pratensis bohemicakoniklec luční český – má tmavě fialové květy. Díky své teplomilnosti má u nás koniklec luční výskyt omezen na jižní Moravu a teplejší oblasti Čech. Jedná se o silně ohrožený druh. Jeho ostatní poddruhy rostou i v severní a východní Evropě.
  • Pulsatilla grandiskoniklec velkokvětý – chráněný jakožto silně ohrožený druh, má velké květy se světle fialovými lístky. U nás se přirozeně vyskytuje na jižní až střední Moravě.
  • Pulsatilla patenskoniklec otevřený – se u nás oproti velkokvětému naopak vyskytuje jen v Čechách. Jinak ale má široký záběr – najdeme ho i v Asii a Americe. Kvete sytým tmavším odstínem fialové a v naší zemi je kriticky ohrožený.
  • Pulsatilla vernaliskoniklec jarní – je u nás velice vzácný a kriticky ohrožený, chrání ho i zákony několika dalších evropských zemí. Kvete bíle až světlofialově, dělí se na horský a nehorský poddruh.
  • Pulsatilla slavicakoniklec slovenský – se v Česku přirozeně nevyskytuje, na rozdíl od horských oblastí na Slovensku. U nás ho však můžete vidět coby kulturní nebo zplanělou rostlinu. Má pěkné světle fialové květy.
  • Pulsatilla vulgariskoniklec německý – pěstujeme na zahradách, jinak u nás také neroste. Přirozeně má fialové květy, kultivary však mohou mít i bílou nebo červenou barvu plátků. Podle překladu latinského názvu se mu také říká koniklec obecný.

Jaké mají různé typy koniklece barvy?

V přírodě je u nás nejčastější fialový koniklec. Fialová barva je u některých druhů světlounká, u jiných, jako je to například typické u koniklece lučního, načernalá. V případě největlejšího fialového zbarvení se zdá květ koniklece růžový nebo až téměř bílý.

Mezi původními přírodními druhy najdeme i koniklec žlutý. Takto také říkáme žlutě kvetoucímu poddruhu koniklece alpinského. Kromě něj je žlutý i koniklec žlutavý neboli cizokrajný poddruh koniklece otevřeného (Pulsatilla patens flavescens).

Barvy růží a jejich význam. Co vám chtěl květinou říct?

Další možná barva je bílá. Koniklec bílý je jednak název pro náš poddruh koniklece alpinského, a jednak obecné označení bíle kvetoucího koniklece. V bíle kvetoucích variantách se prodává i koniklec německý.

V rámci kultivace konikleců německých/obecných vznikl i koniklec červený, například odrůda Rote Glocke. A dokonce se dá sehnat také koniklec modrý, což je taktéž uměle vypěstovaný kultivar koniklece německého.

Proč je koniklec jedovatý a dá se to využít v medicíně?

Všechny koniklece obsahují látku ranunkulin, která se také vyskytuje v pryskyřnících. Tato látka se rozkládá na protoanemonin. Ten vyvolává zvracení a průjmy, působí dráždivě a neurotoxicky. Čerstvý koniklec dráždí už na dotek, proto na něj nesahejte – stejně je chráněný. Máte-li ho na zahradě, nepouštějte k němu děti ani domácí zvířata.

Pryskyřníky: Jak se jich zbavit na zahradě a které druhy naopak pěstovat?

Mají koniklece, například koniklec luční, využití v přírodní léčbě? The Oxford Book of Health Foods takovou lidovou tradici potvrzuje. Lidé využívali u koniklece léčebné účinky proti menstruačním bolestem, kašli a celkově na uklidnění. Černonožci cenili u koniklece účinky abortivní, pročež s ním vyháněli nechtěné zárodky.

Dnes je jediné praktikované využití to, že se z rostliny vyrábějí homeopatika. Koniklec je podle homeopatie ideální bylinka na křehký, plachý a náladový typ lidí. Zabírá prý hlavně na takové problémy, které se zhoršují horkem a lepší se na čerstvém vzduchu.

Jak a kdy zasadit koniklec? Výsadba vyžaduje prostor

Pěstujete-li koniklec ze semínek, zasejte je v květnu, jako se to přirozeně děje v přírodě. Použijte k tomu kontejner se směsí písku a rašeliny. Měly by začít vyrůstat na přelomu léta a podzimu, přesadit je můžete po dvou letech.

Praktičtější než čekat na sazeničky je koupit si je rovnou – budete si aspoň moct být jistí barvou květů. V případě koniklece slovenského či koniklece německého pěstování vyžaduje plné slunce a písčitou půdu, která se snadno zbavuje vlhkosti. Oproti tomu koniklec bílý pěstujeme v polostínu a trochu vlhčí půdě s rašelinou, která také zajistí kyselé pH.

Koniklece nasázejte tak, aby měly kolem sebe dost prostoru. Přesazování je nebezpečné kvůli citlivosti kořenů. Při pletí na toto dávejte velký pozor! Měly by také sousedit s rostlinami, které mají stejné nároky. Půda, kam koniklece sázíte, nesmí obsahovat hodně dusíku ani humusu.

Péče o koniklece na zahradě

Nížinné a zahradní koniklece jsou kupodivu méně náročné než alpinské koniklece. Skalničky zvyklé na chladnější a vlhčí prostředí totiž vyžadují udržovat rovnováhu vlhka a sucha… Zálivka by pro mladé koniklece měla být pravidelná, u dospělých rostlin pouze právě v případě těch horských druhů.

Je-li třeba, po odkvetení zredukujeme počet květů, aby se rostlina nevysílila tvorbou semen. Jak bylo řečeno, dáváme velký pozor na kořeny! Co naopak řešit nemusíte, jsou škůdci, vůči kterým je koniklec odolný. Hnojení také není potřeba – spíše naopak.

Netřesk je extrémně nenáročná rostlina, která vyléčí infekce i popáleniny

Jak množit koniklec? Kdy kvete? Potřebuje zazimování?

U koniklece množení dělením trsů, tedy vegetativně, je rizikové – kořeny jsou citlivé. Chcete-li si namnožit koniklec, rozmnožování pohlavní je ta správná cesta. Nasbírejte semínka nebo správněji řečeno, nažky, hned po dozrání a okamžitě je zasejte.

U různých druhů koniklece doba kvetení trvá různě. Obecně koniklec kvete na jaře, někdy může ještě znovu vykvést i na podzim. Po odkvetení začnou vznikat plody-nažky – rostlina přitom stále ještě roste do výšky. Nažky s chmýřím se lehko rozletí do okolí a zpravidla ještě koncem léta vyklíčí.

Na horách mají koniklece dobu květu klidně až do června, nížinné druhy obvykle odkvétají v květnu nebo už v dubnu.

Jelikož je koniklec bylina vytrvalá, na zimu se ukládá do země ke spánku. Roste u nás ve volné přírodě a některé druhy i na horách, kde je dlouho zima, tudíž zazimovací proceduru samozřejmě nepotřebuje.

Zdroje:

J.G. Vaughan & P. A. Judd: The Oxford Book of Health Foods
Naše řeč 1921/8; 1930/5,
Wikislovník, Pálava – Ochrana přírody, Herbář Wendys, Botany, Bylinky pro všechny, Wikipedia, iReceptář, Svět homeopatie

Ohodnoťte tento článek:
4,5

Úplňky

Právě čtete

Nádherná rostlina koniklec: Proč ho netrhat a jak ho pěstovat na zahradě?