×
WomanOnly

Standardní, trpasličí a králičí jezevčík: Typicky paličatý, ale věrný pes

Jezevčík
Zdroj: Depositphotos

Jezevčíci jsou velice dobře známé plemeno, jehož vzhled snad málem ani není třeba popisovat. O něco složitější to pak je s konkrétními druhy jezevčíků, kterých bylo vyšlechtěno hned několik. Který z nich se může nejlépe hodit pro vás?

Jaké jsou u jezevčíků druhy srsti?

Společné rysy jezevčíků se týkají tvaru těla. Jezevčík je dlouhý pes s krátkýma nohama, přičemž ty přední jsou pádlovitého tvaru, což slouží pro efektivní hrabání. Má protáhlou tvář, převislé uši a výkonné srdce a plíce, které tak aktivní pes bezpochybně potřebuje.

Podle délky kožichu se rozlišuje jezevčík hladkosrstý, jezevčík drsnosrstý a jezevčík dlouhosrstý. Nejpůvodnější typ srsti je hladká, kterou měli předkové jezevčíků. Ta je lesklá a velice krátká. Dlouhosrstí jezevčíci vznikli díky příměsi genů kokršpanělů. Nejmladší varieta je drsnosrstý jezevčík, tedy „něco mezi” – srst je krátká, ale trochu se kroutí a zejména na hlavě je převislá.

Většina jezevčíků je rezavá, ale někteří jsou také hnědí nebo černí. Mohou mít i složitější zabarvení: existují jezevčíci merle neboli tygrovaní, kteréžto zbarvení vídáme například i na australských ovčácích. Taktéž se setkáváme s jezevčíky, kteří mají světlé znaky na nohou, hlavě a hrudi.

Kombinací dvou velikostí a tří typů srstí vzniká šest druhů jezevčíků. Specifičtěji pak můžeme mluvit o devíti, rozlišujeme-li i trpasličího a králičího.

Malá psí plemena. Jaké si vybrat, když si nemůžete dovolit velkého psa

Rozdíl mezi trpasličím a králičím jezevčíkem

Jezevčíci menší než standard se často označují jako „jezevčík trpasličí/králičí”. To však neznamená, že takový jezevčík je obojí zároveň. Trpasličí a králičí totiž jsou dvě různé kategorie velikosti, které de facto patří pod stejné plemeno, ale často se kříží a slučují. Jakožto štěně může takový pejsek potenciálně být jedno nebo druhé, proto se uvádí obojí s lomítkem.

Když pak jezevčík vyroste, podle velikosti těla a mohutnosti hrudníku je určeno, zda patří mezi trpasličí nebo králičí jezevčíky. Standardní jezevčík bývá vysoký až 47 cm, trpasličí do 37 cm, králičí do 32 cm. Rozhodující faktor je ale hrudník. Trpasličí jezevčík má obvod hrudníku maximálně 35 cm. U králičího je tato hodnota cca 30 cm. Jelikož jde o geneticky určený vzrůst, případný přírůstek váhy se už po určení nezapočítává.

Důvod rozlišení mezi těmito typy velikostí je praktický: jelikož jde o psy norníky, musí se vlézt do nor, přičemž do králičí nory se nevleze ani standardní jezevčík ani trpasličí. Ve Velké Británii a USA se oficiálně rozlišuje jen mezi standardními a trpasličími jezevčíky, Mezinárodní kynologická federace však vede všechny tři velikosti.

Jakou má pes jezevčík povahu? Souvisí s ní i velikost a délka srsti?

O jezevčících se obecně ví hlavně to, že mají vlastní hlavu. To vlastně souvisí s jejich údělem norníka – pod zemí se pes totiž pohybuje bez pána a musí se proto rozhodovat sám. Jakožto mazlíček je takový jezevčík rozhodně nezávislý a někdy neposlušný. Svého pána možná poslechne, ale jeho partnera či děti nemusí. Přesto je však věrný své rodině a bude ji v případě pocitu nutnosti „bránit”.

Díky genům, které jezevčíkům daly delší srst, mají tito jezevčíci také trochu jiné předpoklady povahy. Ty se prý navíc mohou odvíjet i od velikosti. Někteří chovatelé jezevčíků vidí rozdíly v povaze jednotlivých rázů jezevčíků, jiní tvrdí, že tyto rozdíly jsou minimální nebo žádné. O menších jezevčících se říká, že jsou ještě tvrdohlavější a dominantnější než ti větší, pramení to prý ze zvýšené potřeby kompenzovat svou velikost. Drsnosrstí jezevčíci jsou prý nejdrsnější co se povahy týče.

Nejlínější psí plemena. Jakého psa si vybrat, pokud nejste milovníci dlouhých procházek

Nechcete-li nezvladatelného jezevčíka, výchova musí být důsledná

Tomuto tvrdohlavému psovi je třeba ukázat, kdo je tu pánem. Od malička mu proto nastavte jasně danou rutinu a pevně dané hranice. Je ale třeba si uvědomit, jaké hranice musíte ctít vy sami. Křik a násilí nejen hraničí s týráním zvířat, ale nezávislá povaha jezevčíka je nesnáší o to více. Pes by si to moc dobře zapamatoval, urazil by se a nebyl by ochoten poslouchat už vůbec.

Jezevčíci samozřejmě mají velmi silný lovecký pud, hodí se proto zejména k myslivcům. Máte-li však takového psa jen jako mazlíčka a jste naopak proti tomu, aby honil ostatní zvířata, výcvik může v tomto ohledu být trochu oříšek. Je třeba být cvičitelem pevným a dominantním, ale zároveň trpělivým a laskavým.

Na co je třeba dávat pozor u jezevčíků

S povahou jezevčíka souvisí i to, že aby bránil svou smečku nebo si vyžádal to, co chce, má tendenci často a nahlas štěkat. Ne každý takového dobrého hlídače ocení na úkor své lásky k nočnímu klidu. Hlídač bude pravděpodobně nedůvěřivý i vůči návštěvám u vás doma, i když někteří jedinci jsou samozřejmě mnohem přátelštější než jiní.

U dlouhosrstých a drsnosrstých jezevčíků se připravte na to, že budete občas muset udržovat stav srsti česáním a zastřiháváním. Hladkosrstý jezevčík v tomto ohledu moc údržby nevyžaduje, protože se jeho srst nezacuchává.

Jezevčíci mají velkou chuť k jídlu. Proto krmení dávkujte přiměřeně a krmte pravidelně. Králičí a trpasličí jezevčík však, na druhou stranu, potřebuje potravu častěji než standardní, protože mívá rychlejší metabolismus. Tak jako tak má jezevčík tak velký apetit a pokud se krmení přežene, může to vést až k obezitě, která je mimo jiné obtíže navíc velmi namáhavá na záda jezevčíka.

Londýnská psí kavárna chystá párty pro jezevčíky a jejich příznivce

Výrazně doporučujeme jezevčíka s PP!

Jezevčík je velice populární plemeno psa a to bohužel znamená, že také existuje spousta těch, kteří přišli o pána či o domov. Nejlepší způsob získání jezevčíka je proto vyhmátnout si nějakého ve psím útulku. Ne každý je však připraven na „hotovou” psí osobnost včetně všech možných traumat, a obzvlášť u tohoto houževnatého plemene.

Popularita jezevčíků vede také k tomu, že jsou často k sehnání za méně peněz než na chovatelské stanici. Tito nepapíroví jezevčíci budou stejně dobrými mazlíčky jako ti s průkazem původu, i kdyby nebyli třeba úplně čistokrevní. Nemůžete však vědět, zda onen chovatel splňuje nezbytná kritéria pro humánní a zodpovědný chov psů. Profesionální chovné stanice totiž ví, co dělají, a vyřizování těchto papírů je u nich běžná praxe.

5/5 - (1 vote)
5/5 - (1 vote)


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*