×
WomanOnly

Štáva z rakytníku zvyšuje vlhkost pochvy a má víc vitamínu C než citrusy

Rakytník řešetlákový účinky

Pokud chcete posílit imunitu v období sychravého počasí, těžko najdete lepšího pomocníka, než rakytník. Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamonides) byl podle starodávné legendy potravou bájného Pegasa. Pojídání plodů a listů rakytníku umožňovalo okřídlenému koni létat. V přeneseném slova smyslu dodá životní sílu i vám. Poradíme vám, jak si jej vypěstovat, jak jej sklízet a hlavně, jak si jej uchovat přes celou zimu, abyste si zajistili pravidelný přísun vitaminů.

Účinky rakytníku

Rakytník obsahuje více než 200 biologicky aktivních látek, které svými pozitivními účinky na lidské zdraví řadí rakytník mezi nejvýznamnější léčivé rostliny. Rakytník řešetlákový si zejména díky své využitelnosti ve farmaceutickém průmyslu a moderní medicíně rychle získává pozornost po celém světě. Jedinečná paleta léčivých látek z něj právem činí oblíbenou superpotravinu.

V plodech a listech rakytníku naleznete až 25 x více vitaminu C než u citrusů! Kromě toho obsahuje také obrovské množství vitamínu E, který má mj. blahodárný vliv na imunitní systém. Množství karotenoidů v plodech rakytníku převyšuje např. obsah karotenoidů v mrkvi. Právě toto barvivo dodává keři se stříbřitými listy sytě oranžovočervené zabarvení.

Čtěte také: Česnek. Účinky na zdraví nic nepřekoná!

Kromě vitaminu C a E obsahuje rakytník také vitamín B1, B2, K6, množství organických kyselin, anthokyanů, třísloviny, kyselina palmito-olejová, která je součástí pokožky a je považována za cennou látku při hojení ran a popálenin. Na urychlení hojení se podílí i antioxidační aktivita rakytníkového oleje. V místě poranění se totiž tvoří volné radikály, které zpomalují proces hojení.

Použití rakytníku

Nejčastěji se využívá rakytníkový olej. Olej získávaný ze semen a z dužiny plodů rakytníku je hotový přírodní přípravek s hojivými a ochrannými účinky. Vyzdvihována bývá především jeho schopnost regenerovat pokožku postiženou popáleninami, omrzlinami či ekzémy. Je ale možné jej užívat i vnitřně, ať už pro zvýšení přirozené obranyschopnosti organismu, tak při mnohých zdravotních problémech. Rakytník pomáhá při žaludečních potížích, aktivuje činnost slinivky, využívá se při léčení kornatění tepen.

V tradiční tibetské, ruské a čínské medicíně se rakytníkový olej řadu desetiletí používal jako léčivo i jako přírodní kosmetický přípravek. Kromě efektivních léčebných účinků totiž zvlhčuje pokožku, dodává jí vitamíny, posiluje vlasy a urychluje jejich růst. Rakytníkový olej má schopnost ochránit membránu buněk proti poškození radioaktivitou. Sovětský svaz tak používal pěstování rakytníku za taktickou výhodu ve Studené válce.

Plody rakytníku a jejich zpracování

Rakytník má zářivě oranžové plody, jejichž barva je způsobena karotenoidy. Sklizené a neporušené plody můžeme do zpracování skladovat v suchém a chladném skladu. Pokud plody udržujeme v zamraženém stavu, uchovávají své obsahové látky po dobu několika měsíců. Plody, které jsou sklizeny na odřezaných větévkách a nejsou poškozené, se mohou uchovat i 14 dnů jen ve vzdušném a chladném skladu.

Základní zpracování plodů čerstvých nebo rozmražených ze zahrádky spočívá v jejich rozdrcení. Ideálně v mixeru při malých otáčkách. Drť lze potom snadno přecedit přes síto, kdy se oddělí šťáva od slupek a semen. Šťáva se pak dále zpracovává různými způsoby buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými ovocnými šťávami či dřeněmi. Šťáva je dosti kyselá a výborně doplňuje zeleninu či ovoce, které mají kyselin málo (mrkev, hrušky, jablka). Zbylé slupky a semena se vysuší a jsou surovinou pro výrobu rakytníkového oleje.

Plody na šťávu zpracujeme okamžitě po jejich oddělení z větviček. Odstraníme nemocné a zaschlé plody a ovoce propereme. Čerstvá šťáva je nejúčinnější formou využití rakytníku. Je přirozeným koncentrátem vitaminů a dalších biologicky aktivních látek. Šťávu vždy skladujeme v temnu, protože jenom tak neztrácí svou původní chuť a významné obsahové látky. Pro použití je nejlepší udělat si vždy šťávu čerstvou, protože když připravená šťáva zůstane jen 15 minut stát, tak se obsažené olejové částečky s dužinou oddělí a vyplavou na povrch kapaliny. Aby byla šťáva opět vzhledná, musí se protřepat.

Mražené plody rakytníku

Z plodů odstraníme zbytky listů, větévek a trny a plody rozdělíme do mikroténových sáčků po menších dávkách, které budou určeny k dalšímu využití. Při rychlém zamražení můžeme uchovat v plodech po dobu 6-7 měsíců při teplotě -16°C až -18°C všechny jejich cenné obsahové látky (hlavně vitamin C). Teprve po roce skladování se obsah vitaminu C sníží o polovinu

Přírodní šťáva pasterizovaná neslazená

Vylisovanou nedoslazenou šťávu zahřejeme na 70-80°C a za horka ji rozléváme do předehřátých lahví. Potom naplněné lahve vložíme do vodní lázně a při teplotě 80-85°C pasterizujeme 0,5 l lahve 20 minut a 1 litrové lahve po dobu 25 minut a těsně uzavřeme. Ve velkém můžeme šťávu zahřát ve větší nádobě na bod varu a po 3-4 minutách šťávu rozléváme do předehřátých nádob. Pro zajištění dalšího bezpečného uskladnění je možno ještě zahřátou šťávu v lahvích tepelně izolovat (třeba uložit pod deku), kde se vyšší teplota šťávy udrží. Takto připravenou šťávu skladujte v teplotě do 15°C.

Rakytníkovo-hrušková šťáva

Příliš sladkou hruškovou šťávu lze s výhodou smíchat s kyselou rakytníkovou šťávou. Uzrálé a na kousky nakrájené hrušky zahřejeme na 50°C a potom vylisujeme v robotu. Získanou šťávu mícháme s rakytníkovou šťávou v poměru 1:1. Podle chuti přislazujeme cukrem. Směs zahřejeme na 75-80°C, naléváme do lahví a pasterizujeme.

Rakytník řešetlákový pěstování

Pěstování rakytníku

Rakytník vysazený ve vaší zahradě je dobrým krokem ke zdraví. Je velmi přizpůsobivý a snese téměř každé podmínky. Přesto se některým pěstitelům nedaří donutit keř k tomu, aby plodil pravidelně a vydatně. Poradíme vám, jak zajistit pravidelné dávky vitamínů pro vaši domácnost s každoroční pravidelností.

Rakytník se dožívá až sta let. Do kvalitní sazenice se tedy vyplatí investovat. Nepořizujte si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při prázdninovém cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit zajíce v pytli. Vybírejte sazenice zásadně v zahradnictvích a ovocných školkách. Poradí vám nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné.

Rakytník je keř dvoudomý, což znamená, že blízko sebe musí být vysazeny samčí i samičí keře. Větrosnubný keř má potom možnost opylení a vytvoření plodů. Obvykle se na jednu samčí rostlinu počítají dvě až tři samičí (samic může být až šest). Opylovače sázejte vždy z návětrné strany.
Pohlaví rostliny z malého odkopku těžko odhadnete, bezpečně je rozeznáte teprve u tříletého rakytníku (odborníci si s tím poradí dříve). Některé odrůdy jsou lepšími opylovači (například ‚Pollmix‘), proto se při koupi keře na všechny tyto okolnosti přeptejte.

Čtěte také: Kustovnice čínská neboli goji. Jak připravit superpotravinu pro dlouhověkost a sexuální vitalitu

Jaké je pro rakytník vhodné stanoviště

Rakytník je schopen růst a prospívat v téměř extrémních podmínkách zasucha, nevadí mu vítr, nekvalitní půda ani neschůdný terén. Netrápí ho celodenní sluneční úpal ani průmyslové exhalace. Aby ovšem nedošlo k omylu: Skutečnost, že rostlina snáší dobře sucho, neznamená, že bez problémů poroste i na vyloženě chudých a trvale vyschlých půdách! Keřům se nebude dařit na místech trvale zastíněných, v přemokřených těžkých a kyselých půdách. Vápenitá zem rakytníku naopak prospívá, a přestože je nenáročný, přijme zavděk občasnou zálivkou při dlouhotrvajícím suchu – to platí zvláště o keřích mladších než čtyři roky. Právě skromnosti tohoto keře můžete využít při osazování prudkých svahů obrácených k jihu, kde by se jiné zeleni těžko dařilo. Ani výsadba v mrazové kotlině rakytníku neublíží, sklizeň neohrozí ani pozdní jarní mrazíky.

Rakytník plodí za 4 roky, ale potřebuje řez!

Rakytník plodí obvykle od čtvrtého roku věku a první roky po výsadbě se zdá, že nepotřebuje žádný řez. Samičí odrůdy však jsou náchylnější k prosychání plodonosného obrostu, kterého se musíte zbavovat řezem. Výhodnější je samičí odrůdy pravidelně zmlazovat, to znamená odstraňovat každoročně odplozený obrost a staré kosterní větve, aby se keř nerozrůstal do šíře a neplodil pouze po obvodových větvích.

Během prvních let potřebovat rakytník fosfor a draslík. Vyvarujte se ale od počátku přihnojování dusíkem. Od výsadby až do stáří se bez něj rakytník obejde a lépe mu vyzrává dřevo. Je pak odolnější vůči chorobám. Z rakytníku můžete kromě plodů zužitkovat i výhony a listy. Obsahují stejné látky jako plody, ale v menším množství. Listy lze sušit a použít na čaj, stejně tak jako výhonky (z čerstvých se dělají výluhy)

Recepty z rakytníku

Rakytníkový ocet

Potřebujeme: 2 lžíce rakytníkových plodů, 0,5 litru kvalitního jablečného octa

Postup: Bobulky rozmačkáme, vložíme je do lahve se širokým hrdlem, zalijeme octem, zašroubujeme a necháme 3 dny louhovat na klidném místě. Denně protřepáváme, aby se uvolnily léčivé látky. Po uplynutí této doby přecedíme, ocet nalijeme do skleněné lahve, zazátkujeme a uschováme v chladničce.

 

Posilující ranní nápoj z rakytníkového octa

Rakytník v kombinaci s jablečným octem má silně vyživující a posilující účinky na naše zdraví. Detoxikuje, povzbuzuje trávení i metabolismus.

Potřebujeme: 1 lžíci rakytníkového octu, 3 dl vlažné vody

Postup: Ocet smícháme s vlažnou vodou a vzniklý nápoj po doušcích vypijeme. Tento nápoj doporučuji popíjet každé ráno, po dobu 6 týdnů.

Rakytníkový džus
Z rakytníku lze připravit i džus

Rakytníkový čaj

Potřebujeme: 2 čajové lžičky rakytníkových bobulek, 2 dl vroucí vody

Postup: Bobulky přelijeme vroucí vodou a vše necháme 15 minut louhovat. Po uplynutí této doby čaj dobře přecedíme, malvice se snažíme co nejvíc vymačkat.

 

Prášek z plodů rakytníku

Rakytníkové plody pomalu usušíme a potom je pomeleme nebo rozmixujeme nadrobno. Vzniklý prášek skladujeme v dobře uzavřené tmavé skleněné nádobě. Každý den užíváme na špičku kulatého nože prášku, který zapijeme 2 dl vlažné vody.

 

Rakytníkový med posiluje celý organismus

Potřebujeme: 1 dl čerstvě vylisované rakytníkové šťávy, 3 dl kvalitního tekutého medu

Postup: Obě přísady smícháme dohromady, vzniklý med nalijeme do sklenice, dobře uzavřeme a skladujeme ho v chladu a temnu. Užíváme 1 x denně 1 čajovou lžičku.

 

Rakytníkový olej

Potřebujeme: 2 lžíce drcených sušených bobulek rakytníku, 0,5 litru panenského olivového (můžeme však použít i sezamový) oleje, 1 lžíci lihu

Postup: Bobulky zalijeme olejem a vše necháme 14 dní louhovat. Denně protřepáváme, aby se uvolily léčivé látky. Po uplynutí této doby přecedíme, do hotového oleje přimícháme líh a uskladníme ho na chladném místě. Užíváme po 1 lžičce oleje denně.

TIP: Rakytníkový olej lze používat i zevně, k ošetřování ran, popálenin, opruzenin nebo jen tak k vyživení pokožky.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*