Menu
WomanOnly
Zahrada

Vajgélie. Dlouhověký kvetoucí keř, který lze pěstovat v prostoru i živém plotu

Vajgélie jsou nenáročné opadavé keře, které můžete pěstovat jako solitéry i jako součást živého plotu. Dekorativně působí nejen jejich bílé, růžové nebo červené květy, nýbrž i sytě zelené či panašované podlouhlé listy. Nespornou výhodou je nízká náročnost této dřeviny – vajgélie stačí občas zalít a jednou ročně prořezat. Jaké druhy se nejčastěji pěstují v našich podmínkách a jak jim zajistit co nejlepší péči?

Vajgélie (Weigela)

Vajgélie (Weigela), známá také jako weigelie nebo zanice, je dlouhověký opadavý keř z čeledi zimolezovité. Pochází z východní Asie a velmi dobře prospívá také v našich klimatických podmínkách. Stejně jako například azalky nebo rododendrony se vajgélie pěstují jako okrasné zahradní rostliny, a to jak v prostoru, tak například v živém plotu.

Nejčastěji se u nás pěstují tyto druhy vajgélie:

  • vajgélie květnatá (Weigela florida)
  • vajgélie velkokvětá (Weigela coraeensis)
  • vajgélie mnohokvětá (Weigela floribunda)

Zároveň existuje spousta hybridů, z nichž některé mají například bíle panašované listy. V takovém případě jsou vajgélie na pohled zajímavé i v době, kdy zrovna nekvetou.

Na pěstování jsou tyto dřeviny velmi nenáročné. Prakticky to jediné, na co musíte pamatovat, je občasná letní zálivka a řez, který je potřeba provést jednou ročně.

Vajgéliím vyhovují dobře propustné, na živiny bohaté půdy a plné slunce. Porostou i v polostínu, nicméně pokvetou jen omezeně. Při sázení pamatujte na to, že se poměrně hodně rozrostou, a tak potřebují dostatek prostoru. Znečištěné ovzduší vajgélie snáší velmi dobře, hodí se proto například i do městských zahrad.

Buxus neboli zimostráz je skvělou volbou na živý plot i topiary

Vajgélie jako solitér i živý plot

Výhodou této dřeviny je její všestrannost. Velmi pěkně vypadá v živých plotech i jako solitér, případně ji lze pěstovat ve skupině s jinými keři. Zahradu bude zdobit velmi dlouho, jelikož se běžně dožívá i 50 let.

Vajgélie květnatá, která je u nás nejrozšířenější, obvykle kvete dvakrát ročně. Vysoce dekorativním a udržovaným dojmem bude působit zejména v případě, že jí jedenkrát ročně dopřejete silný řez.

Keř může dorůst do tří metrů na výšku i na šířku, proto se ujistěte, že pro něj máte dostatek prostoru. Případně můžete zvolit menší druhy, například vajgélii ranou (Weigela praecox). Druhy a kultivary menší velikosti lze ostatně pěstovat také ve venkovních nádobách, například na terase či u vchodu do domu.

Jak pěstovat vajgélie

Vajgélie jsou rychle rostoucí a nenáročné dřeviny, které nevyžadují žádnou zvláštní péči. Velkou výhodou je také skutečnost, že jsou odolné vůči chorobám a škůdcům. Jednou za rok, ideálně po odkvětu, je vhodné vajgélii radikálně prořezat, aby si udržela bohatost a pěkný tvar.

Stanoviště

Vajgélie milují slunce a měly by proto být vysazovány tam, kam dopadají sluneční paprsky po dobu alespoň osmi hodin denně. Jak bylo zmíněno výše, pěstovat je můžete také v polostínu, nicméně s největší pravděpodobností se nedočkáte bohatého kvetení. Plný stín je pro vajgélie nevhodný.

Půda

Nejvíce vajgéliím vyhovuje vlhká, ale dobře propustná, výživná, humózní až hlinitá půda s pH mezi 5,5 a 7,5. Porostou však i v půdách, které nesplňují všechny zmíněné podmínky.

Bobkovišeň: Okrasný keř do živých plotů, který přežije i minusové teploty

Zálivka a hnojení

Zálivka je důležitá především v průběhu zakořeňování. Poté na zalévání myslet nemusíte, protože vzrostlé vajgélie jsou schopné získat veškerou potřebnou vláhu z deště. Pokud je léto obzvlášť suché a horké, určitě občasnou zálivkou nic nezkazíte.

Chcete-li podpořit kvetení a celkově pěkný vzhled rostliny, můžete jednou ročně na jaře použít tekuté hnojivo, popřípadě granulované hnojivo s řízeným uvolňováním živin.

Řez

Díky řezu si vajgélie udrží kompaktní tvar a bohatost. Provádějte ho po odkvětu (v červenci). Staré výhony ustřihněte těsně nad zemí a rovněž odřežte vyčuhující postranní větve. Nejlepší je ponechat pouze mladé proutky, které doposud nekvetly – vajgélii tak udržíte stále jako novou.

Zimolez je popínavka, jedovatý strom, ale i keř s jedlými plody

Škůdci a choroby vajgélie

Na rozdíl od mnohých jiných zahradních keřů nejsou vajgélie náchylné na choroby ani škůdce. I tak se čas od času mohou objevit běžní parazité, jako jsou například mšice. Pokud zjistíte, že vajgélii napadli škůdci, jednejte pokud možno okamžitě. Jako první pomoc poslouží důkladné postříkání rostliny vodou, následně je však potřeba použít postřik určený na příslušný druh hmyzu.

Rozmnožování vajgélie

Vajgélie se rozmnožují pomocí bylinných řízků, které se odebírají z nezdřevnatělých částí rostliny. Nejvhodnější dobou pro množení vajgélií je přelom června a července. Řízek lze buď rovnou zasadit do půdy, nebo jej nejprve nechat zakořenit ve vodě.

Cesmína – keř pro vánoční dekorace i na živý plot. Jak ji pěstovat?

Jak zasadit vajgélii

Vajgélie sázejte na jaře. Vyberte místo s vlhkou, dobře propustnou půdou a vykopejte jámu, která bude stejně hluboká jako kořenový bal a zhruba dvakrát až třikrát tak široká. Půdu promíchejte s kompostem (cca 80 % zeminy a 20 % kompostu). Poté keř zasaďte a kořenový bal zasypte půdou tak, aby vrchol balu a kmen zůstaly odkryté. Pořádně vajgélii zalijte a obložte mulčovací vrstvou, nedávejte ji však až ke kmeni. Pravidelně rostlinu zalévejte, dokud se neuchytí.

Zdroje: ceskestavby.cz, wikipedia.org, thespruce.com, gardenersworld.com, gardendesign.com, gardeningknowhow.com

Ohodnoťte tento článek:
4

Úplňky

Právě čtete

Vajgélie. Dlouhověký kvetoucí keř, který lze pěstovat v prostoru i živém plotu